Olej na plátně

Rozměr: 50x70cm, zarámováno

Karel May byl v šedesátých či sedmdesátých letech minulého století vzorem pro všechny kluky, ba i leckterá děvčata a to zejména zásluhou německo-jugoslávských filmů o Vinnetouovi, které se objevily v kinech. Vždyť kdo by tenkrát nevěděl, že Karel May, to je vlastně Old Shatterhand a Old Shatterhand, to je odvaha, pravdomluvnost, čestnost, spravedlnost A nikdo moc nehloubal, jak je to doopravdy. Samozřejmě, že se vládnoucí garnitura snažila Karla Maye zdiskreditovat, protože jí nebylo po chuti, že v socialistických kinech běží západoněmecký film, propagující Ameriku, kovboje a řešení problémů úderem pěsti, natočený podle tak otřesně brakové literatury. Snad jen to, že zde zlí Američané vraždí hodné indiány, bylo příčinou, že se tyto filmy objevily u nás. Potažmo se objevilo několik knih, vydaných v dost nízkém nákladu, které byly rychle rozebrány a zahrály na romantickou strunu dorůstajících mladíků, kteří se místo toho, aby se rozhořčeně odvrátili od Ameriky, kde se protiindiánská zvěrstva odehrávají, stávají trampy či skauty, zbožňujícími vše americké.

Přitom se nikdo příliš nezabýval tím, jaký je ten Old Shatterhand doopravdy. Ve skutečnosti byl Karel Friedrich May cokoliv, jen ne čestný, spravedlivý a pravdomluvný. Byl to podvodník, bezcharakterní lump a padouch. Narodil se v r. 1842 v Ernstthalu, vystudoval učitelský seminář ve Waldenburgu, ale po několika životních nezdarech se dostal na šikmou plochu a za své skutky byl několikrát odsouzen a strávil ve vězení celkem na osm let. Připisuje se to nervové labilitě v tomto období, kdy se několikrát zhroutil. Dost možná, že posléze, kdy se vzpamatoval, se teprve stal Old Shatterhandem se vším všudy. První povídky začal psát ještě ve vězení.

Na obraze, namalovaném v poněkud mdlých barvách je Karel May, který kromě varhan uměl hrát ještě na klavír a na housle. Podle šedivého oděvu a řetězu s koulí na noze je to ve vězeňském období, kdy za dobré chování směl hrát ve vězeňské kapli při mši. Ta obrovská koule je samozřejmě nadsázka. Všichni víme, že vězni nosí kouli na noze, ale nikdo neví, že by tomu v nějakém vězení tak opravdu bylo. V obou dolních rozích jsou vidět dvě další postavy. Jedna sedí na židli a ta vpravo šlape měchy varhan. Co nás ale zaujme víc, je jakýsi objekt v levém horním rohu, zřejmě hlava indiána, napůl schovaná za třemi orlími pery. Pravděpodobně nějaký indiánský duch, napřed jen v mlžném oparu, postupně nabývající zřetelnější obrysy, ten, který se zrodil v Mayově hlavě a přiměl jej psát ony úžasné příběhy. Možná je to přímo Vinnetou.

Teprve na stará kolena navštívil Karel May Orient a také v roce 1908 Ameriku a byl notně rozčarován z toho, jak zoufale se liší skutečnost od jeho příběhů. Zemřel v březnu r. 1912. Není zcela jasné, zda je smyslem tohoto obrázku Karla Maye zdiskreditovat, nebo naopak vyzdvihnout a oslavovat jej. Zřejmě si o tom musíme každý udělat svůj obrázek