Možná vás v nedávné době zaujaly na Pinterestu a Facebooku hojně sdílené bílé "geometrické" sochy zvířat, zasazené do okolní přírody. Vizuálně jednoduché a čisté geometrické linie skládají jako v origami dohromady nejrůznější zvířata v životní velikosti. Jejich autorem je mladý sympaťák  Ben Foster. Na jeho výstavu na Nový Zéland vás asi nedovezeme, ale díky fotografiím se můžeme alespoň společně pokochat a inspirovat tvorbou tohoto šikovného Novozélanďana. A na závěr si dáme ještě malý nášup ;)

Ben Foster

...své sochy vytváří za pomoci leštěného i smaltovaného hliníku, nerezu, svářečky a dvou šikovných rukou...

...a kromě galerií je umisťuje také do prostředí, v kterém byste je normálně mohli očekávat. Koně do ohrad, psy do domácností, mořskou zvířenu co nejblíže moři...

Jeho objekty v přírodě prostě  vypadají, jako by tam odedávna patřily. Se svým okolím si "povídají", rozehrávají tanec světla a stínů a přitom zůstávají pevně neměnné...

Úplně étericky pak Benovy sochy působí v přímém kontaktu s reálným životem a potkat je při výstavě venku ve městě  musí být úžasný zážitek...

Část Benovy tvorby se potom dotýká čistého tvarosloví. Kruhy, vruty, spirály, rostliny ... inspirace z běžných všedních objektů je zřetelná a opět nádherně čistě zpracovaná.



Ben Foster vystudoval výtvarné umění na Nelson Marlborough Institute of Technology na Novém Zélandu. Doufám, že vás jeho bílé origami potěšilo :-)

Všechny fotografie pochází z archivu Bena Fostera. Jeho WWW stránky najdete zde: Ben Foster

 

PS: Odrazy Arrana Gregoryho

Podobně jako Ben mě v poslední době zaujal také londýnský ilustrátor a sochař Arran Gregory. Ten své minimalistické (nicméně také anatomicky velmi přesné) sochy zvířat vybavil odrazem okolního světa pomocí zrcadel. Při pohledu na ně člověk může vejít hned do několika rovin svého vlastního života. Tím, že sochy nemají svou vlastní barvu ani identitu, přizpůsobují se svému prostředí jako chameleon.

"I my jsme součástí přírody, jen se jí zároveň stále více a více vzdalujeme."

Více o Arranovi a jeho myšlenkách najdete na webu: Arran Gregory.

 

...a na závěr ještě Tomoko Konoike.

Musím vám ještě na závěr ukázat japonskou ilustrátorku, návrhářku hraček a nábytku, která ve své sochařské práci také využila zrcadel a okouzlila svět výstavní instalací plnou "stříbřitého spánku". Šestinohý vlk je významným duchovním průvodcem v řadě jejích děl, možná i proto, že v její rodné zemi už volně žijící vlk vyhynul. A co kromě vlka ji podle jejích slov inspiruje? Manga, shinto, pop-kultura a surrealismus. Líbí se vám v tomto pojetí? :)

Je tuze krásné, že když dva - nebo dokonce tři - dělají totéž, nikdy to stejné býti nemusí. Co myslíte?

A pokud i vy máte tipy na podobně laděné umělce a díla, budu ráda, když budete v článku sami pokračovat níže formou diskuze a odkazů na ně.
Sdílená inspirace potěší :-)

 

Úvodní foto: Ben Foster