Jak je daleko od zvířat k cínu? To vám prozradí Ladislava Růžičková alias cinarka v dnešním rozhovoru.

Řekněte nám na úvod něco o sobě…
Žiji v krásném prostředí Českého ráje. Mám v suterénu našeho domu dílnu o čtyřech místnostech a zde jsem strávila většinu času posledních deseti let. 
K odlévání kovů jsem se dostala velkou oklikou. V dětství jsem hodně kreslila, na půdě jsem našla starý kufr olejových barev po dědečkovi a stále malovala. Chtěla jsem být malířkou. Později jsem se potkala s koňmi a moje cesta nakonec vedla na zemědělskou školu. Jako zootechnik jsem pracovala 18 let a jistě bych nikdy neměnila. Tehdejší situace v zemědělství a jistá bezmoc mě nakonec vedla k rozhodnutí odejít, změnit profesi. 
V r. 2003 jsem začala pronikat do tajů starého řemesla, kterým cínařství (dříve konvářství) je. Základům mě naučil můj kamarád, sochař a skvělý člověk Petr Dvořák, působící v Praze. S velikou trpělivostí mě naučil tajům výroby forem i vlastních modelů, prozradil své recepty patin a všech pravidel odlévání. První roky jsem se nejvíce věnovala lití replik pro sklárnu svého bratra a odlévání velkých sérií, objevila jsem možnosti tvarování kovů různými způsoby.

Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?
Ano, již od začátku, kdy se mi podařilo hned v r. 2003 získat dotaci a udělat tak rychlejší krok dopředu. První roky jsem věnovala práci veškerý možný čas. Po večerech a nocích vytvářela formy. Nyní se více věnuji vlastní tvorbě, spolupracuji s Maatou na výrobě vlastních modelů a reliéfů pro odlévání. Máme společné plány na spojení našich dvou řemesel, spojení cínové montury na skle s rytinou.

Řekněte nám něco o technice, kterou tvoříte.
Jedná se o gravitační lití kovů. Na začátku vytvoříme model s kvalitním reliéfem, z vosku, sádry, hlíny nebo jiných moderních hmot (pokud se nejedná o repliku). Další krok je vytvoření formy k odlévání, zvláště u složitých forem záleží na přesnosti zpracování. Po stabilizaci formy se odlije kvalitní odlitek, který se pak ostříhá od vtokové soustavy, brousí a leští. Pak přijde na řadu jemnější cizelování, patinování a znovu leštění…

Čí názor na vaši tvorbu je pro vás důležitý? Je někdo takový?
Největší rádce a kritik je samozřejmě manžel. Přes své neustálé sarkastické poznámky občas přispěje dobrým nápadem. Dříve byl mou podporou můj tatínek, který mi už radit nemůže.

Doporučte Fler tvůrce, které máte ráda…
Kamarádka a restaurátorka evaví, která mi léta pomáhala ve stresových obdobích velkých zakázek a stále radí s restaurováním starožitností. Našla jsem zde i blízkou a vzácnou kamarádku Hanu Pavlátovou a pár dalších lidí na stejné vlně: Rudolfová Hanka, Amouk , atelier naturdekor, Buldozer, libebit ‒ v její mýdlárně mě vůně vždy srazí do kolen, celý klub Hivatal, Koně všemi smysly a opravdu nesmím zapomenout na Jindřicha a Rudolfa, jejichž humor mě neustále rozsekává.

Jeden můj výrobek?
Asi to bude relikviář, který byl vytvořen na výstavu Zasaženi středo-věkem. Poprvé jsme zde vytvořily s Maatou náš společný reliéf. Možná mě do něho jednou nasypou. :o)

Používáte své výrobky, nebo jste kovářova kobyla?
Nosím své spony, většinou sponu Anička, a náušnice. V obýváku mám na knihovně skleněné hlavy s cínovou monturou z již zmíněné výstavy. Na jídelním stole stojí petrolejová lampa.

Čemu se věnujete ve volném čase?
Jezdíme na rockové koncerty a občas festivaly. Mám ráda starý bigbeat a hodně čtu. Mám ráda staré věci, neodolávám hlavně starým obrazům. Lyžuju, ne moc dobře, ale s nadšením… A zase bych chtěla vylézt na koně, začala jsem proto hubnout, aby to chudák vydržel. :)

Jak vypadá váš ideální den?
Ráno vstanu a jdu si pustit plyn…
Do správné teploty cínu mi zbývá cca hodina dvacet, zpravidla ji strávím na Fleru. Nejraději pak odlitky rozstříhám a poskládám z nich něco úplně jiného, než byl původní výtvor. Hodně se těším na spony, které vymýšlím a dělám ráda.
Snažím se užívat každý krásný den, jen tak si sedět na kládě s kafíčkem a dumat a užívat svobody, kterou do jisté míry volné povolání dává.

Jaké máte pracovní plány pro příští týden a jaké pro příští rok?
4. května jsme zahájili výstavu v muzeu horkovzdušných balonů v Chotilsku u Nového Knína, bude trvat do konce května. Příští týden budu restaurovat šest starožitných cínových pohárů. Chystat se na letní výstavu v Liberci.
Příští rok… Tak to nevím přesně. Mám nabídku vytvořit originální řadu pohárů pro firmu prodávající historické předměty. Dále spolupracovat s absolventy SUPŠ v Turnově, kteří si u mě mohou realizovat své nápady a vnést mi do dílny trochu vzruchu.
Konečně bych také chtěla zapracovat na tváři svého flerového obchodu a na nové řadě šperků na profilu Koně všemi smysly.
A hlavně zvolnit…