Tomáš Cvikr patří mezi ty, co se nebojí plnit si vlastní sny. Renovace vlastní lodi? To tu ještě nebylo :-) Tomáš je truhlář a jeho žena Martina čalouní, takže není náhoda, že nezůstali zdaleka jen u lodi. Na jejich profilu CVIKR, ze kterého se line vůně dřeva málem i přes monitor, je spousta nádherného starožitného a retro nábytku, kterému vdechli novou duši. A také originálních kousků, které sami vyrobili.

Řekněte nám na úvod něco o sobě.
Jmenuji se Tomáš Cvikr, jsem truhlář z Hrdlořez a exot, aspoň to o mně říkají :-) Nemám mobil, pevnou linku jsem zrušil, protože furt někdo volal a něco nabízel. Nemám žádný účet v bance, žádnou kartu, žádný Facebook. Naštěstí mám svoji ženu Martinu, která pro mne tyto otravné a od práce zdržující záležitosti úspěšně řeší, a já se mohu plně věnovat tvoření.

   

Jak jste se dostal k tvoření?
Vyrostl jsem v tom. Pamatuji si třeba, jak jsem jel za totáče jako malý kluk s mým tátou k Domu potravin na Václavském náměstí. Vystoupili jsme z auta, táta mě vzal za ruku, přes rameno si hodil dřevěnou soustruženou garnýž a šli jsme dolů po Václaváku na Můstek. Cestou nás zastavovali lidi, hlavně ženský, a ptali se, kde jsme ji koupili. Táta řekl, že nikde, že si to vyrobil sám a jestli chcete milá paní, mohu vám udělat také takovou. Než jsme se vrátili k autu, měl táta plný sešit objednávek.
Já jsem se vyučil truhlářem v revolučním roce 89 a ihned nastoupil u táty. Ten bohužel do roka zemřel a já musel tenkrát jako devatenáctiletý kluk převzít živnost.

Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?
Tak na to už jsem v podstatě odpověděl. A čas? Nerozlišuji na práci a po práci. V pracovním jsem pořád. Všechny naše děti s námi vyrostly v dílně a od malička je jejich nejoblíbenější hračkou vrtačka :-)

 

Řekněte nám něco o technice, kterou tvoříte. Proč to u vás vyhrála?
Nedá se mluvit o určité technice, živíme se klasickým truhlářským řemeslem, výrobou bytových doplňků, dárkových předmětů a poslední dobou se s Martinou nejvíce věnujeme renovaci starožitného a retro nábytku. Renovace u nás vyhrává. Máme rádi poctivě vyrobený nábytek. Naprostá většina dnes průmyslově vyráběného nábytku je spotřební zboží, které má krátkou životnost. My máme radši nábytek, který vydrží několik generací.

Popište nám typický průběh tvůrčího procesu, který vede ke vzniku nového výrobku.
Popsat průběh tvůrčího procesu nedokážu, naše práce je velmi rozmanitá. Krom toho, že se moje žena stará o komunikaci, focení, nákup starožitného a retro nábytku a celkový prodej na Fleru, se „na stará kolena“ vyučila čalounicí.

Takže typický průběh renovace nábytku, například dřevěného křesílka z 30. let, je: křeslo kompletně rozeberu, vyrobím a doplním chybějící zničené dřevěné části, obrousím, sklížím, namořím a nalakuji a předám mojí drahé polovičce. Martina natáhne nové popruhy, vyváže pružiny, udělá nový grunt a na závěr očalouní potahovou látkou. Idea je taková, že naše nejstarší dcera Michaela, která nyní studuje obor Starožitník, poté křesílko prodá, ale i Fler to zvládá dobře :-)

 

Čí názor na vaši tvorbu je pro vás důležitý? Máte někoho takového?
Určitě Martiny, která má cit pro věc a smysl pro detail a i naší dcery Michaely, která je velice umělecky nadaná. Ale když jsem o něčem přesvědčený, nenechám si do toho kecat od nikoho, ani když holky mají jiný názor.

 

Doporučte Fler tvůrce, kterého máte rádi.
Na to se musíte zeptat Martiny, ta Fler sleduje. Líbí se jí kožené boty ze ševcovské dílny Ottolin. Tak až doděláme loď, budou i botičky :-)

Kdybyste měl upozornit na jeden svůj výrobek z Fleru, který by to byl a proč?
Tak to je těžká otázka… Sortiment máme velmi široký. Asi něco z dárků pro vinaře – námi vyráběné dřevěné Stojánky na víno. Na Fleru se nám zatím moc neprodávají, ale když jsme byli na prodejních trzích a výstavách, byl to hotový trhák. Náš stojánek je chráněn Průmyslovým vzorem u Úřadu průmyslového vlastnictví. A proč stojánek? Je to hezký, vtipný a originální dárek.

 

Používáte své výrobky nebo jste kovářovy kobyly?
Používáme a rádi :-)

Čemu se rádi věnujete ve volném čase, když netvoříte?
To je dobrá otázka. Naší hlavní náplní posledních několik let je loď. Renovujeme totiž starou nýtovanou loď z 30. let. Je to obrovský projekt pro jednoho člověka, který by se neobešel bez podpory celé rodiny. Znamená to spoustu odříkání, několik let bez dovolené, soboty, neděle, spoustu času a všechny naše vydělané peníze. S lodí mi pomáhá hodně Martina a občas i naše tři děti.

Jak vypadá váš ideální den?
Myslím, že můj ideální den teprve přijde, až popluji s rodinou naší lodí na dovolenou po Evropě.

Jaké máte pracovní plány pro příští rok?
Chci dělat práci, která mě baví. Moje práce je mým velkým koníčkem a troufám si říct, že Martina to má podobně.
A doufám, že příští rok vyplujeme :-)