Dnešní rozhovor dává nahlédnout do barevného světa Evy Korelusové, do světa plyšových hraček a jejich vzniku. Práci s plyšem se Eva věnuje soustavně téměř 20 let, za tu dobu vzniklo nespočetně zvířátek a dalších hraček, které dělají radost dětem i dospělým - dokonce i v naší jednotce v Afghánistánu. Víc už ale neprozradíme, jen popřejeme příjemné čtení. :)

Řekněte nám na úvod něco o sobě. Jak jste se dostala k tvoření?
Jmenuji se Eva Korelusová. Pocházím z krásných Jeseníků, kam se také stále vracím. Původní profesí jsem učitelka matematiky a výtvarné výchovy. Myslím, že se se mnou mé okolí nenudí, manžel by se občas nudil rád. Jsem bezdůvodný optimista a velký improvizátor. Vše se mi hodí k zužitkování. Jsem přesvědčená, že vše jde vyrobit a také to hned realizuji. Jdu do věcí s vervou, snažím se vyčerpat možnosti dané situace, materiálu. Jsou to taková má „období“ výzkumu. Je jedno, jestli předmětem mého zájmu je oddíl, dřevo, beton, tetrapak, barvy nebo plyš. Baví mne to, hraji si.
Z období vedení oddílu vznikly třeba ucelené sady medailí a linorytů od ryb až po savce. Z recyklačního období by se našla nějaká brožura, z dřevěného třeba velký mahagonový nosorožík – kapucínek. Betonové období pokrylo zahradu méně i více zdařilými odlitky květináčů s reliéfy. Potřebovala jsem si odzkoušet technologii dělených forem pro pozdější záměr. No co, většina se jich pak zužitkovala ve stavebním období do základů… (Tohle období bylo pro manžela obzvláště těžké). A tak to jde stále. Nyní mám období plyšové…

Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?
Práci s plyšem se věnuji souvisle již skoro 20 let. Jsem workoholik, dokáži pracovat do noci, ale snažím se s tím bojovat. S přibývajícím věkem i úspěšně.

Řekněte nám něco o technice, kterou tvoříte. Proč to u vás vyhrála?
Plyš nevyhrál, zkoumám jeho možnosti. Vznikají při tom nejen zvířátka, ale třeba i letadla, motorky s otočnou vidlicí. V poslední době si hraji s podobou obličeje plyšových panáků.

Pro ornitologický výzkum vznikla i velká sada ptáků, ve které již plyšáky hledáte těžko, ale stále jimi v podstatě jsou. A tak ode mne vyletěla do světa třeba hejna sojek od 20 cm do půl metru, poštolky, krahujci, sovy, hrdličky… Někteří dravci měli exotické kabátky a latinská jména, u kterých jsem pracně hledala českou paralelu.

Žabák cestoval do Afghánistánu k naší jednotce.

Popište nám typický průběh tvůrčího procesu, který vede ke vzniku nového výrobku.
Se zvířátkem, které se chystám vyrobit, se nejprve podrobně seznámím. Probírám se horou výstřižků, knih a samozřejmě internetem. Musím toho o jeho stavbě, zvycích, životě vědět co nejvíce. Někdy je to i záhada, jak třeba bobr s malou tlamou může hlodat tak velký kmen. Zkoumám tedy jeho lebku a uložení spodní čelisti…
Potom je na řadě model, většinou papírový. Zvířátko si vymodeluji – slepím jeho polovinu. Získám tak papírový plášť. Promyslím si případné vzpěry, vyztužení dvojitou látkou u částí, které se po vycpání nemají vytahovat. Takto pracně získaný model (s těžkým srdcem) zase rozstříhám - rozložím do plochy - a je tu střih. U objektů, kde záleží třeba na věrné podobě obličeje, si občas vymodeluji i hliněnou bystu, kterou potáhnu papírem.
Dál už je to snadné. Za chvíli na vás vykoukne třeba srnka. A řekněte sami, jde to, neudělat k ní kolouška a smrček, pod který půjdou spát? A co šišky a veverku…?

Čí názor na vaši tvorbu je pro vás důležitý? Máte někoho takového?
Nejdůležitější názor je pro mne ten dětský. U nás to byly hned čtyři názory naráz. To už byla váha a věčná inspirace, co by ještě nutně do lesa potřebovaly… No, a protože v dohledu jsou nové názorové posily v podobě dvou vnoučat, dá se očekávat nový „brainstorming“.

Doporučte Fler tvůrce, které máte ráda.
Je jich hodně. Patří mezi ně Blueprint pro vtipnou zkratku jejich postaviček, lehkost kresby a jazykovou hravost. Podobně třeba pepadana, zorka, tuitui s plstěnými figurkami, dílnaTabita kvůli zvolenému materiálu a krásnému zpracování, Nagua za poezii ve špercích, veverka Zrzka s kouzelnými panenkami, milá Rosette s neskutečným záběrem krabiček, přání…

Kdybyste měla upozornit na jeden svůj výrobek z Fleru, který by to byl a proč?
Třeba Veliký kaktus - pro jednoduchost střihu. I když vypadá členitě, je tvořen pouze z jednoho dílu střihu, který se stále opakuje (květ nepočítám). A to mne baví vymýšlet.

Používáte své výrobky, nebo jste kovářova kobyla?
Používám je stále. Třeba nedávno od svatebních šatů dcer po půlmetrové plyšové pokladničky klokanů a prsteny na auto.

Čemu se ráda věnujete ve volném čase, když netvoříte?
Abych splnila otázku, musím odjet. A to se pak toulám po horách, nejlépe s kamarády, stany, kytarou. Letos jsme pro změnu sjížděli řeku v Polsku na 11 lodích. Naše děti si trochu klepaly na čelo, ale loď si pak přišly půjčit…

Jak vypadá váš ideální den?
Když ho nemám nalinkovaný. Když mám hotovo a mohu si navrhovat nové hračky podle sebe. Potom třeba vytáhnout barvy, luštit sudoku, nebo bojovat s plevelem.

Jaké máte pracovní plány pro příští týden a jaké pro příští rok?
Příští týden? Pustit se konečně zase do focení, abych mohla vložit nové čekající hračky. Těšit se můžete třeba na lvy, srnky, panáky, motorku…
Příští rok? Záleží, jaké období to vyhraje. Tohle již bylo dlouhé. Nechejte se překvapit…