Kam se vydá Mařenka?

Od PaganFolk v kategorii Soutěže | 10.12.2015

Dvanáct měsíců opět tryskem uletělo a s nimi i třetí ročník soutěže MaŘeNa (Materiály a Řemesly Napříč). Soutěže, ve které se Fler tvůrci z devíti řemeslných klubů každé dva měsíce předhánějí, kdo nejlépe ztvární zadané téma. Letos to byla témata volená z lidu a tím posledním, jehož výrobky můžete právě zhlédnout a ohodnotit ve finále, je „Všechno lítá, co peří má“.

Pojďte ještě hlasovat!

Než se podíváme, na jaké téma se bude tvořit dál, pojďme se ještě podívat na grand finále - tedy na výrobky, které létají nebo by létat chtěly :)

Hlasovat můžete ještě dnes do půlnoci v tomto blogu.

Výsledky najdete po ukončení hlasování jak přímo v anketě, tak i 14. prosince v samostatném blogu.

Celoroční ohlédnutí...

A které soutěžní výrobky byly podle vás letos nejkrásnější? Vezmeme to po jednotlivých kolech:

5. kolo - Vinnetouův odkaz

4. kolo - Čas

3. kolo - Splynutí

2. kolo - Přírodní bytosti

1. kolo - Faunův labyrint

Pokud si prohlédnete jednotlivé soutěžní blogy, musíte uznat, že soutěžící se letos opravdu snažili. A už se moc těší na rok další :)

Rozumíte si dobře se svým materiálem, jste plni nápadů a máte chuť tvořit na zadané téma?

V mnoha soutěžících klubech jsou ještě volná místa - zkuste se přihlásit. Pravidla a více info o soutěži najdete zde.

A kam se vydá MaŘeNa v roce 2016?

Vydáme se na Cestu kolem světa za 366 dnů. Témata budou poznávací, objevná, fantazijní, kuriózní, ale hlavně inspirující. Pro první kolo si soutěžící v anketě zvolili cestu za dávnými civilizacemi Keltů a Germánů.

1. kolo ročníku 2016 - Kelti a Germáni

Čeká nás exkurze do doby železné za Kelty a Germány, jejichž krev nám stále koluje v žilách. Téma zahrnuje vše, co je s těmito kulturami spojené (doba laténská, halštatská), včetně jejich přesahu do současnosti, např. „moderní“ pohanství inspirované Kelty (kult Wicca), odlesky jejich oděvů v současné módě a podobně. Je to téma jako stvořené nejen pro vzdělávání, ale hodně i pro fantazírování :)

Kořeny Keltů sahají zhruba do 12. století př. n. l. do končící doby bronzové. Jejich vzestup nastal kolem roku 800 př. n. l. (starší doba železná, doba halštatská). Postupně expandovali a největšího rozkvětu dosáhli v 5.-1. století př. n. l. nazývaném mladší doba železná či doba laténská (podle naleziště La Tène ve Švýcarsku), kdy obsadili celou střední a západní Evropu. Dorazili dokonce na Balkán a do Malé Asie - z této doby se dochovalo jejich označení řeckými autory jako Κελτοί (Keltové) a Galli (Galové). V této době si začali stavět opevněná oppida (sídliště městského typu), která jim nakonec stejně v 1. století př. n. l. nepomohla před sílícím tlakem Římanů z jihu a následně Germánů ze severu. Postupně byli asimilováni či vytlačeni do Skotska a Irska, kde postupně převzali křesťanství. Dodnes se v Evropě hovoří jazyky odvozenými z keltštiny - např. velština, bretonština, irština. Jazykové stopy keltštiny jsou patrné i na území španělské Aragonie a Kastílie. Více o nich vám prozradí třeba Wikipedie.

Původ Germánů je zahalen rouškou tajemství, ale datuje se patrně do 10.-5. století př. n. l., kdy obývali jižní Skandinávii a severní Německo. Tato ne moc úrodná území jim zakrátko nestačila a začali se hromadně stěhovat a kolem 2. století př. n. l. expandovat po celé Evropě.

Druantia - keltská stromová bohyně

Čím to, že nás Keltové stále tak lákají?

Láká nás jejich mytologie, legendy, symboly a tajemní druidové nebo tím, že na našem území dlouho žili, tak je máme stále v krvi? Nebo tím, že jejich odkaz máme stále kolem sebe?

Díky keltskému kmeni Bójů získaly české země latinský název Boiohaemum, nyní Bohemia. Názvy mnoha míst v Čechách pocházejí od Keltů - např. české řeky: Labe (Albh, Albis – bílá řeka), Vltava (Vultava – divoká řeka), Ohře (Aga, Agara – řeka, která má rychlý tok), Jizera (Isara – bystrá řeka). Keltové totiž naši krajinu dobře znali, možná lépe než my :) Objevili zde množství dolů na železo a uměli zpracovávat i sklo.

Skleněný náramek (5. stol. př. n. l., Muzeum v Remeši)

Co keltské svátky?

Stále slavíme čarodějnice (Beltine), dušičky či Halloween (Samhain), Vánoce (Alban Arthuan - zimní slunovrat, znovuzrození slunečního boha Belena... jak je to vlastně s Kristem a pročpak visí v našich příbytcích magické keltské jmelí?).

Ani další keltské svátky se nepovedlo úplně vymýtit z našich životů - Hromnice (Imbolc) či dožínkové slavnosti (Lughnasad - oslava úrody) či oslavy letního slunovratu. Tyto svátky pro ně byly důležité - slunce a hvězdy jim pomáhaly měřit čas - na den přesně se členové vzdálených kmenů na významné svátky dostavili do svatyní - míst setkávání.

Stopy Keltů nalezneme i v architektuře - na mnoha gotických katedrálách (Chrám sv. Barbory, Chrám sv. Víta) i na mnohých měšťanských domech se vyskytuje Zelený muž (mužská tvář obklopená listím spojovaná s přírodními božstvy).

Odkud pochází velké množství symbolů používaných pro tetování? Nekonečné keltské uzly - důmyslné složité ornamenty spojované s druidy a elfy, nesoucí magickou sílu i skrytá poselství. Zdobila se jimi keramika, tkané látky, šperky, zbraně i keltské kříže.

Strom života - vše propojeno se vším...

Co keltská mytologie, legendy, plné stromových víl, elfů, skřítků, přírodních božstev a lásky ke stromům? Nebo germánská mytologie s obry, trpaslíky a bohy Slunce, Ohně, Thór - bůh hromu či germánské legendy - báseň o Béowulfovi či Píseň o Nibelunzích.

Thorovo kladivo

Spoustu inspirace a informací nám - jako vždy - může poskytnout Pinterest, užitečné budou stránky o living history, prodejny historických replik, weby "speciálky" a samozřejmě strejda Google.

Jak tedy můžeme Kelty a Germány vnímat?

V pestrobarevné směsici znalostí, řemesel, umění či víry.

Víme o jejich dovednostech v boji, logice v architektuře, jednoduchosti v jídle a zdobnosti ve špercích a oděvech. Můžeme se také ovšem nechat inspirovat jejich bohatstvím duševním. Vnořit se do významu, který měli pro každou jednotlivou věc či události v životě. Nechť pro nás nejsou jen číselnou výpravou do historie...