Nedávno jsem na kurzu ruční vazby knih vzala do ruky knihařský karton a vzpomněla jsem si na ženu, která právě z „obyčejného“ kartonu kouzlí neobyčejné věci. Míša Horáčková, tvořící pod značkou UNLIMITED DESIGN.

„Když něco potřebuji, vyrobím si to,“ říká Michaela Horáčková z Fleru.

Jsi studovaná grafička. Už tvá školní léta nasvědčovala budoucí praxi s kartonem?
U mě bylo vždy jasné, že jsem humanitní typ, proto mě rodiče dali na gymnázium s matematickým zaměřením :-). Chtěla jsem zkusit oděvní návrhářství, ale dle mých rodičů byla škola daleko.  A tak jsem po gymnáziu začala studovat pedagogickou školu v Plzni, obor výtvarná výchova ‒ francouzština. Moc mě to nebavilo (nebo nešlo – s francouzskou gramatikou jsem byla nějak na štíru :-)) a po roce jsem nastoupila na jinou školu. Začala jsem studovat na papírenské škole ve Štětí u Roudnice obor grafický a obalový design.
Tehdy mě provázel papír celým studiem. Ale neuměla jsem si představit, kde by mě vzali po škole na tvorbu obalů, tak jsem nastoupila na místo grafičky v jedné soukromé firmě v reklamní oblasti. Od té doby se má cesta vinula úplně jinak.
Od grafiky jsem se dostala k designu POP materiálů, dále ke komerčním interiérům a odtud už byl kousek k tomu, abych si založila vlastní studio a zabývala se i bytovými interiéry.
Nakonec jsem se prostě probojovala tam, kam jsem chtěla.

Co jsou „POP materiály“ a proč tě neupoutaly navěky?
POP znamená v překladu „Prvky pro podporu prodeje“. Jsou to různé stojany, displeje atd., na kterých se výrobky prodávají. Kolikrát byl ale stojan zajímavější než výrobek :-). Každopádně mě po několika letech už moc nebavilo pořád navrhovat věci, které člověk vlastně nepotřebuje. Dnes se k tomu naopak ráda občas vracím, ale jen jako ke zpestření své nynější práce.

Slýchám od zavedených autorů Fleru větu „nikdy jsem si nemyslela, že budu…“. Ty jsi k papíru daleko neměla, ale k nábytku z něj ano. Co se tedy stalo, že nakonec vyrábíš bytelné objekty z kartonu?
Cestu zpět k papíru a kartonu, respektive vlnité lepence, jsem našla po narození syna před čtyřmi lety. Lepenka je základem mých výrobků, které nabízím na svém profilu www.fler.cz/unlimited-design.
Začalo to tím, že jsem chtěla pořídit synovi malý stolek se židličkou, ale nechtělo se mi kupovat něco, co třeba už po dvou letech budu chtít vyhodit a koupit větší. Plast nepřicházel v úvahu vůbec, tak jsem začala vymýšlet stolek z kartonu a vlnité lepenky. Ale nechtěla jsem kopírovat systém klasických papírových skládanek, chtěla jsem něco opravdu pevného. Tak vzniklo sezení se stoličkou, které díky vrstvení lepenek získalo pevnost. To není nic nového, vždy jsem obdivovala Franka O’ Gehryho a jeho vrstvený nábytek.
Bohužel díky vrstvení narůstá i cena. Moje prapůvodní vize levného kartonového nábytku byla pryč už při první kalkulaci na materiál a řezání. Potom jsem potkala Fler.cz – svět plný kreativních lidí s možností prodávat své výrobky. A zkusila jsem sezení vystavit na svém profilu. Zároveň v té době vznikla první kreslicí tabule a tak to pokračuje stále dále a dále…

A jaké ohlasy máš od lidí z Fleru?
Právě díky úžasným ohlasům lidí na Fleru se vše „rozjelo“. Soustřeďují se tu hlavně nekonzumní lidé, pro které jsou mé výrobky především určené. Pro většinu lidí je stále tento typ dekorací z kartonu něčím, za co by peníze nedali, ale právě na Fleru si mohou přečíst komentáře těch, kteří již výrobky zakoupili a napsali na ně svá hodnocení. Tak se vlastně zákazník dozví i to, co na fotce není vidět. Že mé výrobky jen tak dítě nezničí, že jsou pevné a – jak píší i zákazníci – se dětem líbí. A já své výrobky dělám pro děti, ne pro rodiče.

Máš nějaký vyložený evergreen?
Největší „úspěch“ zaznamenal skládací domek/stan. Ten se stal spolu s panenkami mým zatím nejprodávanějším výrobkem. Domek vznikl opět jako nápad, který jsme potřebovali domů sami. Šlo mi o to, aby se mohl složit a rozložit tím nejjednodušším způsobem, co jde, aby mě to časově neobtěžovalo. V tomto případě se tedy svazuje stužkami. Pouze první zavazování zabere trošku času, ale potom už se rozvazuje jen jedna strana a složený je opravdu během minutky a i po složení se může pověsit na zeď a sloužit jako kreslicí tabule.

Domek vloni předstihl v předvánočním čase akorát adventní domeček/kalendář, u kterého jsem dokonce musela pozastavit prodej, protože jsem nestíhala domky lepit a zároveň pracovat. Přece jenom je to stále má vedlejší činnost.

 

„Zdobíme pouze to, co se nepovedlo“

Není úplně zvykem, aby měl prodejce na Fleru bílé, takřka jednobarevné portfolio.
Ano, stále ponechávám veškeré své výrobky bílé. Miluji minimalismus a dětské kresby, které se potom na bílém nábytku objevují. Většinu výrobků lze přelepit novou vrstvou papíru a může se začít znovu. Třeba náš stolek doma má už asi 10 vrstev :-). Také se mi moc líbí věta, kterou pronesl jeden český architekt „Zdobíme pouze to, co se nepovedlo“. Občas ale doplňuji výrobky barevnými stužkami, popř. jiným materiálem, samolepkou – tím si právě zákazník může zvolit barevnost.
Samozřejmě na přání zhotovím vše, co je v mých silách, čehož zákazníci využívají hlavně před Vánoci. Třeba u adventních domků jsem dělala barevné kombinace na přání nebo panenky jako sourozence atd.

V tvé tvorbě je střídmost, jednoduché, účelné linie. Taková práce klade opravdu vysoké nároky na přesnost. Jak vlastně konkrétně vzniká každý tvůj výrobek?
Jejich výroba je spíše poloruční než ruční. Když nápad vznikne, nakreslím ho v počítači, dle složitosti někdy i jako 3D model a potom vše posílám do své dodavatelské společnosti, kde mi kartony a lepenky řezají laserem, popř. s nimi konzultuji technické řešení. Zakládám si na přesných výřezech, proto si mohu dovolit pracovat hodně s kulatými tvary nebo oblými rohy. Doma vše jen lepím, kompletuji, stužkuji, někdy i maluji atd. Slovo „jen“ ale zabere hodně času…

V hlavě už ale nosím spoustu nových nápadů. Navíc mě také pohltily látky a textilní hračky. Ne že bych uměla šít, ale nosím v hlavě myšlenku na spolupráci a spojení výrobků. Možná bude v době vydání tohoto článku už nápad na světě.

Kreativní výrobu pro Fler máš jako vedlejší činnost. Při takovém objemu práce ale není divu, že by se člověku poněkud „okoukala“. Nehrozí to i u tebe? Jak se bráníš přepracování a únavě ducha?
Samozřejmě, že mně samotné se moje výrobky „okoukávají“, a proto čas od času přijdu s novým nápadem. Ale rozhodně si neřeknu, „teď musím udělat něco nového, aby se prodávalo“, to ne. Prostě přijde vhodný čas a já některý z nápadů realizuji.

Výrobek pro mě musí mít většinou ještě nějaký smysl nebo praktické užití. Rozhodně to vše nedělám kvůli obrovským prodejům, práce mě musí těšit.
Přepracovaná jsem často, hlavně kvůli své normální práci. Chybí mi dostatek spánku. Když to jde, alespoň někdy odjedu na víkend k rodičům. Babička si převezme malého a já odpočívám (flákám se! :-)) Jinak jsem typ člověka, který těžko říká „ne“, i když i to už jsem párkrát udělala, že jsem odmítla zakázku. Vždy z časových důvodů, ale i tak je to pro mě těžké rozhodnutí.
Na relaxaci moc prostoru nemám, ale kdybych mohla, tak vezmu foťák a vyrazím ven. Nápady ke mně chodí, jak už jsem za ta leta zjistila, buď právě v klidu na nějaké procházce, nebo naopak ve stresu, kdy termín hoří a já to musím zítra odevzdat. A to je mnohem častější situace. :-)

Připravila: Helena Görnerová
Foto: Michaela Horáčková

 

Rozhovor s touto originální autorkou vám přináší aktuální číslo časopisu Praktická žena:

Praktická žena březen 2013

Právě na Valentýna vychází nové číslo Praktické ženy.

Jistě potěší nejen milovnice háčkování s motivkovým plédem a háčkovaným budíkem, ale také ostatní si přijdou opět na své. Najdete zde inspiraci na recyklaci odložených hraček – mohou se z nich stát zajímavé dekorace, nebo chcete vytvořit něco originálního pro svého domácího mazlíčka?

Dětem můžete s Praktickou ženou ušít oslíka, který se z hračky promění na polštářek rozepnutím dvou knoflíků…

Tvořit se dá i se sušenkami a pokud vás honí mlsná, zkuste si připravit slavnou palačinku z Francie – video a další informace najdete na www.praktickazena.cz.