Je tu! Období tradic, zvyků a hřejivých vůní. Vánoce. Nalaďme se svátečně a pojďme si projít některé z oblíbených vánočních tradic a zvyků. Nechť jsou vám inspirací k nákupům i vlastní tvorbě.

Čekání na Tichou noc

Advent, tedy období čtyř týdnů před Vánocemi, má dlouhou tradici. Objevil se již ve 4. století n. l. ve Španělsku a jeho délka se ustálila v 11. století. Začíná první adventní nedělí, končí odpoledne na Štědrý den. Na našem území se slaví již od raného středověku.

vánoční stromečky | Martina Poláková

Andělský advent... od Kosí sestry Anděl se zlatou hvězdou od mimapaint

Adventní kalendář

Milý zvyk, který dětem krátí čekání na Ježíška, patří mezi novější předvánoční tradice. V roce 1908 jej poprvé představil německý podnikatel G. Lang. První kalendáře byly obrázkové a připravovali je i renomovaní výtvarníci. Po druhé světové válce se pak začaly objevovat adventní kalendáře vyplněné sladkostmi. Ale o tom jsme vlastně psali už včera ;-) Četli jste?

Adventní kalendář- stromeček | Krejčovství Veselá

Čokoládové adventní kalendáře dnes seženete v každém supermarketu. Ale toužíte-li po originalitě, můžete vybírat z nepřeberné nabídky různých autorů a technik. Kromě papírových pak mohou děti potěšit kalendáře látkové, vyrobené z různých sáčků a malých krabiček, nebo třeba z perníku.

Adventní věnec

Další z novějších předvánočních zvyků se objevuje od první poloviny 19. století. Adventní věnec má čtyři svíce. První adventní neděli se rozsvěcuje první svíce a postupně se přidávají další. Poslední adventní neděli pak září všechny čtyři. Chcete-li dodržet křesťanskou liturgii, volte svíce fialové barvy.

Adventní svícen | Atelier DUKE

Adventní věnce nemusí být jen z přírodnin. Zakoupit (nebo vyrobit) si můžete věnce keramické, kované, ale i perníkové. A nemáte-li rádi věnce, pak navažte na tradici třeba hezkým aranžmá se čtyřmi svícemi.

srdíčka s čísly - sada na adventní svíčky | Loreen

TIP:
Zpříjemněte si čekání na Štědrý den svátečním svařeným vínem. Cukr utavte na karamel (v hluboké pánvi, pozor, je velice horký) a zřeďte vařící vodou na hustý sirup (medové konzistence; karamel si takto můžete udělat i do zásoby). Červené víno oslaďte karamelovým sirupem a svařte s hřebíčkem, badyánem, skořicí a trochou muškátového oříšku. Podávejte s plátky citronu nebo pomeranče a dlouhým svítkem skořice místo lžičky.

Čaj pro dva zimní | sarkas

Sváteční čas

Vánoční svátky a jejich oslavy se v průběhu doby měnily a neustále mění. Kdysi v tomto období pohané slavili zimní slunovrat. Staří Římané si v této době připomínali svátek Nepřemožitelného Slunce. Jejich obyčeje pak byly postupně nahrazeny křesťanskými oslavami narození Krista. Oficiálně se svátek Příchodu Páně začal v Římě slavit roku 389 n. l. A rychle se rozšířil do celé Evropy.

Hvězdná noc nad krmítkem | lepeeto

Vánoční magnet na vločkové kartičce | ZouZou

Dnes mají Vánoce ponejvíc rodinný nádech. To však neznamená, že ztratily na své výjimečnosti. Jsou jakýmsi vrcholem roku před závěrečnými silvestrovskými oslavami.

Betlém

Betlém je jednou z nejstarších křesťanských vánočních dekorací. První jesličky se objevily již na počátku 13. století v Itálii (vyrobil je sv. František z Assisi). Zvyk se velice rychle uchytil a rozšířil. V našich zemích nacházíme jesličky od druhé poloviny 16. století, a to jako chrámové a kostelní dekorace. Do domovů se pak jesličky přenesly na konci 18. století.

V té době tvořil betlém hlavní vánoční dekoraci domácnosti. Často vznikal postupně v průběhu několika generací. V centru betlému je umístěn chlév nebo jeskyně, kde jsou postavy Svaté rodiny. V jesličkách pak tradičně nalezneme oslíka a volka, kolem jesliček jsou shromážděni tři králové a pastýři s ovečkami. Řada betlémů pak ukazuje i výjevy z venkovského života.

Betlém, velký, skládací, přírodní | Viola

Tradiční české betlémy se vyznačují vysokou řemeslnou kvalitou a ukazují na zručnost tehdejších autorů. Jedny z českých jesliček, Krýzovy jesličky, se dokonce dostaly i do Guinessovy knihy rekordů. Mají 1398 figurek (133 z nich se pohybuje), zabírají šedesát metrů čtverečních a dříve ruční pohon dnes nahradil počítač. Mistr Krýza na nich pracoval denně po dobu více než 60 let.

Keramický obrázek v Betlémě | anerin

Betlémy nemusí být jen dřevěné. Běžné jsou i papírové (mezi přední výtvarníky pak patřil Mikoláš Aleš a Josef Lada), pečené (z perníku či vizovického těsta), ale i keramické či plstěné.

Vánoční stromek

Dnes si bez něj téměř neumíme Vánoce představit. Přesto je to zvyk vcelku nový a bývaly doby, kdy byl považován za pohanský. Poprvé se vánoční stromky začaly objevovat v Německu v 16. století. U nás je pak tradice zdobení vánočních stromků živá od 19. století. Stromky se nejprve objevovaly v bohatých rodinách a až mnohem později tento obyčej dorazil i do chudých stavení.

(s)něžný strom | Majestick

Velkým vývojem prošly i vánoční ozdoby. Na jedné straně stojí tradice luxusních a okázalých ozdob (šlechta a bohatí měšťané jimi dávali najevo svoje postavení) a na straně druhé pak lidová tvorba využívající především přírodní materiály, sušené i čerstvé ovoce a drobné cukroví.

Ozdoby Y'a.de.la.joie I. | Emma de Teese

Přibližně od poloviny 19. století se vánoční ozdoby vyrábí průmyslově. Existovalo a existuje nepřeberné množství materiálů a technik, které se při ní využívají. Namátkou papír, dřevo, cín, vata, vosk, drátky a jemná kovová vlákna, textil a příze, korálky i sklo. To se postupně stalo natolik populárním, že zatlačilo ostatní materiály do pozadí a jeho obliba přetrvává dodnes.

Vánoční hvězda červeno-zelená | gelibte

První vánoční strom republiky se rozsvítil v Brně na náměstí Svobody v roce 1924 z popudu spisovatele Rudolfa Těsnohlídka.

Stejně pestrá byla i škála motivů vánočních ozdob. Počínaje betlémskými figurkami, přes dětské hračky (koníci, trubky, bubínky, sáňky), předměty denní potřeby (například lucerničky, košíčky, zvonky, pantoflíčky, konvice), zvířata (namátkou kohouti, beránci, medvídci, ptáčkové, veverky), plody (jablíčka, ořechy, kaštany, ale i šišky, žaludy a houby) a nezapomínejme ani na symboly (hvězdy, sluníčka, rampouchy) a pohádkové postavičky (andělé, čerti, Mikuláš i kominík).

Ani umělý vánoční stromek není novodobým vynálezem. Poprvé se objevil již v 19. století. A už tenkrát se některé umělé stromky prodávaly v sadách s ozdobami.

TIP:
Zkuste si ozdobit stromek v netradičním duchu - čerstvými květinami. Kupte si malé ampulky nebo nejmenší dekorační květináčky či košíčky (ty vyložte fólií a vyplňte florexem). Do nich umístěte drobná květinová aranžmá a zavěste je na stromek. Řetězy pak vyrobte z popínavých rostlin nebo třeba listů cesmíny navlečených na ozdobnou šňůrku.

Náušnice sněhové vločky | Lillian Bann

Jmelí

Jmelí je stálezelená cizopasná rostlina, která roste v korunách stromů. V anglosaských zemích je  spojováno s legendami a pověstmi o druidech. Ti se o zimním slunovratu vydávali do lesů, kde zlatými srpy osekávali keříky jmelí, aby z nich vařili posvátný nápoj (až budete chtít po vzoru druidů vařit kouzelný nápoj, dejte si pozor - jmelí je jedovaté).

Sváteční prostírání pro dva | KarliČka

Dodnes jmelí symbolizuje plodnost a štěstí. A tak jistě není náhodou, že právě v anglosaských zemích existuje velice oblíbený zvyk polibků pod větvičkami jmelí. U nás se pak jmelí, jako tradiční vánoční dekorace, objevuje od 18. století. Jmelí přináší do domovů lásku, štěstí a zdraví. A tak uschlé větvičky nevyhazujte, ať se kouzlo nevytratí spolu s nimi.

Obyčejné obyčeje

Vánoce jsou od nepaměti obdobím zvyků a obyčejů. Slunovrat a nadcházející konec roku vybízely a vybízejí k různým magickým rituálům, věštbám a zázrakům. Některé postupně upadly v zapomnění, jiné byly potlačeny a některé přežívají dodnes, byť v poněkud jiné podobě.

pouštění lodiček | VeronikaArt

Dárky

V současnosti je obdarovávání blízkých nejvýraznějším (a často jediným a nejdůležitějším) vánočním zvykem. Patrně je inspirován darem Tří králů, kteří jako projev úcty přinesli do Betléma kadidlo, zlato a myrhu. Jako významný zvyk se štědrost, pohostinnost a obdarovávání připomíná od 14. století. Na venkově se pak dárky začaly dávat přibližně od 16. století (většinou šlo o jablka, ořechy a sladkosti a obdarovanými byli nejen lidé, ale i hospodářská zvířata). Pro děti se pak dárky staly pravidlem až v 19. století (nadělovalo se ovoce, sladkosti a postupem času i nezbytné každodenní potřeby a hračky).

visačky, jmenovky... 5ks | mlsoun

Takovým hitem Vánoc v 19. století byly například dobrodružné knížky nebo exotické ovoce. Ve 20. století pak charakter vánočních dárků určovala momentální situace - od chudých a praktických dárků válečných let až po luxusní dary konce století.

Lití olova

Vybavujete si památnou scénu z filmu Pelíšky? Jiří Kodet tam opatřen svářečskými brýlemi a za doprovodu filmové manželky a dcery vlil horké olovo do studené vody. A z výsledného obrazce pak věštil, že "dává bolševikovi rok. Maximálně dva.".

Sada na lití olova | Martin Hybler

Zvyk lití olova je prastarý a pochází ze zemí, kde původně žili Keltové. Ještě v 19. století se olovo lilo téměř v každé rodině. Až války a s nimi související nedostatek kvalitního olova tento zvyk téměř vytlačily do zapomnění. Dnes se tento obyčej pomalu vrací na výsluní i díky jednoduchým sadám, které lze koupit. Zkuste tedy i vy nahlédnout do budoucnosti prostřednictvím olověného odlitku.

Vánoční přání a pohlednice

Již ve starém Římě si lidé vyměňovali novoroční přání. Tato tradice pokračovala, byť v trochu jiné podobě, i ve středověku (učitelé posílali přání městské radě a vrchnost je za ně odměňovala peněžním příspěvkem). Papírové vánoční pohlednice a přání, jak je známe, si pak lidé posílají už více než 150 let. Poprvé se vánoční přání objevila ve Skotsku a nahrazovala tehdy běžné dlouhé blahopřejné dopisy (vlastně to byly takové esemesky tehdejší doby).

Sada razítek "Vánoční nálada" | VJ Razítka

Svého vrcholu pak dosáhlo posílání vánočních pohlednic a přání ve 20. století. Nejprve se posílala přání kreslená a kolorovaná, posléze je z velké části nahradily pohlednice. Námětem byly (a jsou) vánoční symboly, zimní krajina, lidové obyčeje, ale i momentky z rodinného života. Mezi českými výtvarníky vánočních pohlednic nalezneme i zvučná jména Mikoláše Alše, Josefa Lady, Edity Plickové a Jana Gotha.

designové vánoční přání | DESIGN PAPER

Ačkoliv jsou dnes papírová přání postupně nahrazována elektronickými, stále si najdou své příznivce. Při jejich výběru se nemusíte spoléhat na osvědčenou klasiku. Buďte originální!

Koledy a vánoční zpěvy

Písně, popěvky a říkadla. Ale také obřadní schůzky, to všechno jsou koledy. Přinášely štěstí a blahobyt do každého stavení. Řadu staletí se koledy zpívaly výhradně latinsky. České koledy se objevují od 13. století. Zpěváci se často doprovázeli na jednoduché hudební nástroje - flétny, harfy, bubínky, housle.

Jedna z nejznámnějších anglických koled Good King Wenceslas vypráví o českém knížeti sv. Václavu.

V průběhu vánočních svátků se koledovalo hned několikrát - na Štědrý den, na Štěpána i ve svátek Tří králů. Koledovaly hlavně děti, studenti a chudí lidé, kteří si tak vylepšovali své nuzné živobytí. Námětem koled jsou především biblické příběhy a oslava betlémského zrození.

Nejznámnější vánoční píseň, Tichá noc, pochází z Rakouska. Poprvé zazněla roku 1818. A protože byly při její premiéře kostelní varhany rozbité, slyšeli ji lidé v doprovodu kytary. Píseň byla přeložena do více než 300 jazyků a je tedy možné, že je to nejslavnější píseň vůbec.

Cukroví, perníčky

Prapůvod zvyku pečení vánočního cukroví leží v pohanských oslavách svátku slunovratu. Tehdejší cukroví mělo obřadní charakter. Mělo chránit dům a majetek před zlými duchy a temnými silami. Pečivo se zavěšovalo nad dveře stavení i chlévů, ověšovaly se jím stromy. Podarovávaly se jím všichni členové domácnosti i koledníci.

formy na perníčky, cukroví a keramiku | tatulda

Ještě v devatenáctém a počátkem dvacátého století vypadalo pečivo jinak než dnes. Vyrábělo se z prostých a levných surovin. Hodně se používal med a sušené ovoce. Pekly se hlavně perníčky, zázvorky a především vánočka (štědrovka).

hvězdy - perník | dáma

Dnes často patří recepty na vánoční cukroví mezi pomyslné rodinné stříbro. V rodinách se většinou peče několik druhů a mezi stálice českých Vánoc patří vanilkové rohlíčky, linecké sušenky slepované marmeládou, pusinky i pracny. Vůně pečeného cukroví je jedním z nejpříjemnějších doprovodných znaků adventu.

TIP:
Darujte vlastnoručně upečené sněhové koule - na jeden bílek připadne 120 g jemně mletých mandlí (na pastu) a 120 g moučkového cukru (+ trocha na poprášení): bílky, mandlovou pastu a cukr prošlehejte dohladka. Ze vzniklé hmoty tvarujte menší kuličky a obalte je moučkovým cukrem. Pečte na plechu vyloženém pečicím papírem 10 min při 160 °C. Koule trochu vyběhnou a na povrchu popraskají. Zespodu jsou růžové. Ukládejte je do papírových košíčků a uchovávejte ve vzduchotěsné krabici.

Běhoun: "Krásné Vánoce" | atelier-zuza

Dnešní večer přímo vyzývá k zažehnutí svíce a chvilce klidného posezení. Krásný adventní čas!

Zvonečky v barvě zlaté a červené | Semper

 

Úvodní fotografie: Jednorožec se sněhovou hřívou z atelieru Sylva a Zuzka.

Použitá literatura:
Michaela Zindelová a kolektiv, Česká Vánoční kniha, Nakladatelství XYZ, s.r.o., 2010 
Lucie Kochová, Velká kniha o Vánocích, Mladá fronta a.s., 2010