Jak se dá zvládat šití se třemi dětmi? A šlo by vlastně zvládat bez nich, když se jedná o šití hraček a nejrůznějších potřeb pro nejmenší? Lumpka ví, že děti jsou jednou z hlavních inspirací.

Řekněte nám na úvod něco o sobě a o tom, jak jste se dostala k tvoření.
Od malička jsem byla dost tvořivá, hodně jsem malovala a vyráběla a ve chvíli, kdy se mi narodily děti, jsem se k tvoření vrátila. Jednou, když byly nemocné a už asi po dvou dnech měly spoustu energie, hledala jsem způsob, jak je zabavit. Tak jsme ušili první indiánskou čelenku z filcu. Kamarádka po mně pak chtěla její bavlněnou verzi. Obě dvě jsem pak zkusila nabídnout na sociálních sítích a vlastně byla velmi mile překvapena, jaký byl o čelenky zájem. Pak už byl jen krůček ke korunkám, věnečkům a dalším produktům v mojí nabídce.



Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?
Jsem na mateřské dovolené se třetím miminkem, takže zatím to mám jako přilepšení k mateřské :-) Svoje děti miluji a ráda s nimi trávím čas, přesto se ale pokaždé těším na večer, až půjdou do postýlek a já zasednu k šití. Jsem sama překvapená, že mě to stále ještě baví a mám na to energii, ale maminky, které samy šijí, mě určitě pochopí… Šití je podle mě normálně návykové. Pokud to bude jen trošku možné, ráda bych u šití zůstala i ve chvíli, kdy mi rodičovská dovolená skončí.

Co se času týče, šiji hlavně večer. Ke konci těhotenství, když byly děti ve školce, jsem šila hodně i přes den, což teď úplně nejde, protože třetí syn je o dost víc chovací než předchozí dvě děti, a tak více času přes den trávím s dítětem v náruči než s nůžkami a za strojem :-)

 

Řekněte nám něco o technice, kterou tvoříte. Proč to u vás vyhrála?
Vlastě ani nevím, proč vyhrálo šití… Možná tím, že jsem k němu trošku tíhla už od malička. Moje maminka na nás hodně šila, když jsme byli malí, já na ni koukala, snažila se sama šít na panenky, později jsem si pak upravovala oblečení na sebe, co si tak pamatuji. Baví mě ten proces, když mám věci nastříhané, připravené a už v průběhu sešívání začnu vidět ten výsledný produkt.

Popište nám typický průběh tvůrčího procesu, který vede ke vzniku nového výrobku.
Tak první, co přijde, je nápad. Ten je většinou spojen s mými dětmi, s jejich potřebami. Mají třeba malé batůžky a hodně svačinových boxíků je dost velkých, tak jsem udělala menší, takový akorát na vše potřebné, aby nezabíral celý prostor batohu.
Je potřeba si všechno pořádně přeměřit a udělat si šablonu. Poté většinou ušiji jeden zkušební, abych věděla, jak a co je třeba upravit. Pokud všechno sedí tak jak má, pak už jen zbývá nastříhat vnitřní i vnější látku. Na vnější poté pečlivě nažehlit fólii, která dělá látku omyvatelnou a odolnou vůči flekům, a když je pak vše připravené, už se jen sešívá.
Ale musím říct, že ty přípravy jsou něco, co mě stále baví nejméně :-) Ono všechno naměřit, nastříhat a připravit mnohdy zabere víc času než samotné šití.

Čí názor na vaši tvorbu je pro vás důležitý? Máte někoho takového?
Od dětí se vždy dočkám pochvaly :-) Takže kritiku pak hledám u partnera, rodiny nebo u kamarádek. Někdy se to ne úplně dobře poslouchá, jsem dost tvrdohlavá a mám svoji představu, ale slyšet názor jiných je určitě potřeba!
Neméně důležitá je pak zpětná vazba od zákazníků. Už mockrát se mi stalo, že mně lidé napsali, jak moc se jim mé věci líbí a jsou spokojeni nebo že přišli na prodejní akci, kde jsem prodávala, se slovy, že jdou hlavně kvůli mně… Musím říct, že od doby, co šiji, jsou tohle momenty, které mně dělají opravdu obrovskou radost, a je to přesně jeden z důvodů, proč mě to stále tak baví. Moc si toho vážím, že to, co dělám, se lidem líbí a dokážou to ocenit.

Doporučte Fler tvůrce, kterého máte ráda.
Moc mě baví Švambi… A určitě to není tím, že to je moje sestřenice :-) Nemá snad jednu jedinou věc, která by se mi nelíbila. Je hodně originální, tiskne si sama krásné vzory na látky, co fotka, to krása, veškeré balení věcí má moc hezké… Baví mě moc, a navíc klobouk dolů, vše zvládá levou zadní i při třech dětech :-)

Kdybyste měla upozornit na jeden svůj výrobek z Fleru, který by to byl a proč?
Asi klasická indiánská čelenka... Ta byla první, díky ní to celé vzniklo a stále je to jeden z nejvíce prodávaných produktů.

Nosíte své výrobky, nebo jste kovářova kobyla?
Máme toho doma spoustu :-) Když nějaký produkt šiji a třeba se ne úplně povede, děti mi to ihned vezmou. Leží nám tu spousta svačinových i jiných kufrů, ve kterých mají děti vše možné. Také mají úspěch kabelky, a to i u syna :-)

Čemu se ráda věnujete ve volném čase, když netvoříte?
Dříve jsem hodně ráda četla, ale s dětmi mi to moc nejde :-) Teď veškerý svůj volný čas trávím převážně s dětmi, mužem a rodinou.

Jak vypadá váš ideální den?
To je den strávený s rodinou. Začalo by to už nocí, kdy bych spala víc jak 2 hodiny v kuse a nejméně tak do deseti :-) Poté bychom si dali dobrou snídani, nejlépe připravenou někým jiným než mnou, pak výlet s dětmi i mužem, večer pak dát děti na hlídání babičkám a my s mužem bychom pokračovali na dobrou večeři a poté někam za přáteli nebo třeba do kina. A v neposlední řadě je třeba říci, že k ideálnímu dni patří také hodné děti, které poslouchají na slovo a nehádají se o každou prkotinu :-) 

Jaké máte pracovní plány pro příští rok?
V květnu se chystám na festival mini, takže směřuji veškeré šití momentálně tam. Také pracuji na pár novinkách… Ale ještě uvidím, jak to všechno bude, protože jak už jsem říkala, třetí miminko moc nespolupracuje a místo spinkání v postýlce chce spinkat u mě v náruči, a to se pak šije o dost hůř :-)