Seznámili jsme se na workshopu Magnetické hrátky, který pořádala Michaela Petrů pro děti v kavárně Divoké matky. Zatímco děti se zabavily skládáním krajiny z magnetů na stěně a malováním, dospělí mohli obdivovat krásně barevné a interaktivní obrazy. Slovo dalo slovo a my jsme se s Míšou setkali v jejím ateliéru a navštívili ji doma, abychom ji mohli vyzpovídat.

Jaké bylo tvé dětství? Vyrůstala jsi v umělecké rodině?
Mí rodiče umělci nejsou, ale teta pracuje v Národním divadle jako desinatérka, vyrábí dekorace a kostýmy. A bratranec se dal taky na kumšt, teď dostudoval VŠUP. Takže přímo od rodičů to nemám. Zjišťovala jsem si také nějaké historické kořeny a jeden z mých předků byl mědirytec.

A jak ses tedy dostala k malování? Viděli rodiče, že máš talent a rozhodli se ho rozvíjet?
Dali mě do Lidové školy umění, kreslila jsem hodně a asi se to našim líbilo. V podstatě už na základce jsem se sama rozhodla, že bych se chtěla vydat tímto směrem a potom, když už jsem byla přesvědčená že půjdu na výtvarnou střední školu, chodila jsem do různých přípravek…

To je skvělé, že jsi měla takhle jasno už od malička, někdo na to, co by vlastně chtěl v životě dělat, přijde třeba ve třiceti…
No nikdy není pozdě :-). Pravda je, že táta z toho nadšený moc nebyl, bál se, že se uměním nedá moc vydělat. Ale přesvědčili jsme ho.

V té souvislosti mi to nedá, abych se nezeptala: dá se uměním uživit?
Určitě dá. Já mám spolužačky, které ještě nemají děti a naplno se tomu teď věnují a docela prodávají. Jsou ale opravdu pilné, hodně toho namalují, skoro nikam nechodí… Vyžaduje to opravdu hodně času.

Takže po střední škole jsi šla na vysokou. Absolvovala jsi i zahraniční stáž v Holandsku. Jaké to bylo?
Určitě jsem chtěla někam do ciziny. Holandsko jsem si vybrala, protože mi bylo sympatické a bylo to skvělé, dokonce dodnes děláme nějaké projekty s Holanďany - nedávno proběhla taková výměnná výstava - já vystavovala v Amsterodamu a oni tady v Praze.

Následovala stáž v ateliéru Kurta Gebauera...
Ke Kurtu Gebauerovi jsem šla proto, že mi to na malbě připadalo jednotvárné, chtěla jsem zkusit větší experimenty, kombinace s nějakými objekty, instalace, přemýšlela jsem víc konceptuálně, než mi malba umožňovala. Profesor z toho moc nadšený nebyl, považoval konceptuální tvorbu za jakýsi boom a vlastně se to dělo na úkor klasické malby, kterou on preferoval.



Jak ses dostala k magnetům?
Začlo to během studia na AVU, kdy jsem dostala grant na projekt „Play“. Šlo o obrazy pro dětskou nemocnici Motol, které by zároveň fungovaly jako hry a děti se s nimi mohly zabavit. Obrazy měly fungovat jako hry i ve svislé poloze. Hledala jsem pro to vhodný materiál, a tak došlo na magnety.
Vznikly z toho hravé obrazy s figurkami a různé puzzle, které se díky magnetům daly hrát, skládat i vrstvit. Obrazy jsem pak vystavila v roce 2003 v galerii Doubner.

Co chystáš v blízké budoucnosti?
Chtěla bych posunout malbu dále a kombinovat ji i s jinými materiály než s magnety. Ale co se týče magnetické tvorby, tak bych ji chtěla završit takovou specifickou instalací a pojmout výstavní prostor úplně jiným způsobem než při klasické výstavě, kdy má každé dílo vymezené místo. Ale to je takový větší projekt na dlouho, řekněme na 2 roky. Hledám vhodný prostor a uvidím, jak to dopadne.

Co tě baví na tvé práci nejvíc? Co tě inspiruje?
Nekonečně mnoho možností, variabilita, baví mě vizuální změny, kdy obraz se dá nekonečně kombinovat, měnit struktura, barva, kompozice. Nebaví mě jen tak klasicky malovat, ale chtěla bych se dostat někam dál. Třeba trošku prohloubit možnosti interakce a technologii a zkusit i jiné možnosti magnetismu. To ale není jednoduché, pokud nejste zrovna fyzik.


Co děláš, když nemaluješ?
Ráda tancuju, dělám orientální břišní tanec nebo tribal, což je jeho modernější verze - teď jsme třeba nacvičovali na představení s kamarádkou. To zabere taky dost času. Ale bohužel se nedostanu na kurz častěji než 1x týdně. Ráda taky jezdím na bruslích nebo na výlety do přírody.

Ale nejvíc času ti zabere asi dcera?
To ano. Je jí 2,5 roku, takže teoreticky jsem pořád na mateřské. Pokud se chci věnovat i práci, je to náročnější, ale manžel je taky na volné noze, takže se může přizpůsobit a v péči se střídáme.

A dcera tě přivedla i na nápad s workshopem?
Hodně lidí mi říkalo třeba na vernisážích, že shání pro děti podobné magnety, dokonce si mysleli, že když je ta výstava interaktivní, že je pro děti. Tak to jsem jim říkala, že určitě ne, že si můžou hrát taky. Na tom to bylo založené, aby si i dospělí mohli hrát. Ale protože jsem viděla, že si s tím děti tak rády hrají, tak jsem si řekla, že pro ně udělám něco speciálního. Dokonce se mi podařilo domluvit se s jedním výrobcem a některé magnety se začaly vyrábět sériově, takže je možné zakoupit několik variant ze série Krajina.

Workshopy bych chtěla dělat i nadále, práce s dětmi mi přijde hodně inspirativní, berou to spontánně a je zajímavé sledovat, jak děti uvažují.

A jak se projevuje tvoje tvorba v tvém bytě?
V podstatě jsem zrealizovala doma 2 instalace na stěně - jednu v dětském pokoji a jednu v ložnici. Ale už se musím krotit, jinak by tu všechno bylo za chvíli natřené magnetickou barvou (smích). Dcera si s tím také dost hraje, což je super. Také jsem pro ni dělala obrazy ze suchých zipů nebo hravou stěnu, která sloužila původně proto, aby nelezla, kam nemá. Jinak manžel vyrobil většinu nábytku, který tu máme, třeba kuchyňská linka je celá jeho dílem. A já jsem si navrhla přehoz přes sedačku.




Míši tip: Jak si udělat doma magnetickou stěnu

  1. natřete zeď magnetickou barvou dle návodu ve třech vrstvách (k dostání např. na elidis.ibyznys.cz)
  2. můžete ještě přetřít akrylovou barvou v libovolném odstínu
  3. umístěte magnetky
  4. vytvořte obraz podle své představy

www.fler.cz/michaela-petru

Obraz je možné měnit a hrát si s ním podle nálady. Slouží také jako netradiční doplněk v bytě:

(Ukázka magnetického designu z misapetru-art.com.)

 

Bohemia Living 4/2012

Tento návod najdete v zářijovém vydání časopisu Bohemia Living.

Je tentokrát nabité inspirací pro podzimní dekorace. Můžete si třeba vyrobit vlastní skelety z listů nebo renovovat starou poličku v shabby chic stylu.

Pozve vás i na zajímavé návštěvy: k návrhářce bot, k výtvarnici, která má doma magnetické zdi, nebo k umělci, který s velkým citem přestavěl starý secesní dům.