Můj japonský pracovní stůl

Ráda si vždy přečtu a dozvídám se víc o vzniku zboží, které si chci koupit. Zajímá mě, jak autor své věci dělá, a těší mě, když vidím pečlivost a zájem o řemeslo. Proto jsem se i já rozhodla vám přiblížit, proč zrovna dělám to, co dělám, co to pro mě znamená a jak mě to baví. Možná vás inspiruji k sepsání vašeho vlastního - podobného - blogu, kterým pak potěšíte své zákazníky :)

Kdo jsem?

Kdo to vlastně je ookami no hime aka vlkovadilna (:, takže, jsem "japanolog". Náš pan docent by asi nebyl rád, kdyby to četl, protože nejsme žádná "logie", ale věc se má tak, že jsem vystudovala Japonská studia v Praze na UK. Během studií jsem se začala zajímat o japonská lidová řemesla, hlavně lidovou keramiku, která se posléze stala i tématem mých prací i volného času. Japonské lidové řemeslo a jeho proměny mě opravdu fascinovaly. Kromě keramiky jsem se začala zajímat i o jiná řemesla a díky návštěvám Japonska jsem měla možnost poznat všechny ty krásné vzory na látkách a papírech a jejich zpracovávání v současné době.

Nyní, po dostudování, zůstávám fascinována tou nepřeberností a obrovskou inspirační možností vzorů a japonských řemesel.

Miluju japonskou kulturu (i když to zní trochu vágně, ale já to prostě všechno "!!!" :), japonské jídlo, vzduch, lázně, květiny, koi, lišky, svatyně, látky, papíry, vzory,  ...

Co to vlastně vyrábím?

ORIGAMI

Už je to několik let, co jsem vyrobila první pár malých jeřábů - náušnic z papírů júzen waši a čijogami. Náušnice stále mám ;) Tehdy to byla úplná novinka. Samozřejmě, že jsem nebyla zázračný vynálezce tohoto stylu, ale od té doby jsem vždy vyráběla svoje origami šperky s vlastními nápady a snažila se vymýšlet nové a nové typy šperků. Myslím, že jeřábi zůstali nejpopulárnější, i když já osobně je raději nosím v létě, kdy na krku nemám šálu, ale můj evergreen jsou prostě "kuličky" - origami krychličky! Sice nejsou tak populární, ale já je fakt zbožňuju. Na první pohled nevypadají jako malinké origami, ale krásně na nich vynikou vzory a zblízka je dobře vidět, jak je s nimi titěrná skládací práce. A kytičky jsou také moc krásné a "vděčné".

Všechny origami vždy nejprve zkouším na sobě, jestli se to "dá nosit", neodpadne, nerozpadne, neodletí :) Taky se mi párkrát stalo, že jsem si mydlila šamponem hlavu a nahmatala "origamáky" v uších...tak jsem je vyndala, vyhodila ze sprchy, osušila a nosila dál. A drží ;)

Ale více o origami jsem psala už na svém prvním blogu, teď více prostoru věnuji .... ->

KANZAŠI / KANZASHI

Musím předeslat, že jsem si dřív lámala hlavu s tím, jak svoje výrobky nazvat. Kanzaši (v angl. transkripci kanzashi) vlastně nejsou ty skládané květiny a už vůbec ne technika.

Kanzaši jsou vlastně jehlice různých tvarů, z různých materiálů a v různém provedení, kterými si japonské ženy všech vrstev v minulosti zdobily komplikované účesy. V dnešní době je typické, že kanzaši nosí maiko nebo gejši. Maiko, učednice na gejšu, nosí mnohem zdobnější jehlice ve svém účesu, stejně tak jako její kimono je barevnější a celkově výraznější.

Výraz kanzaši již ale díky některým knihám a publikacím na Západě a tudíž i na Fleru zdomácněl a je obecně používán pro látkové květy, které zdobí jehlice a tento typ se nazývá cumami kanzaši (tsumami kanzashi).

maiko a geiko (gejša)

Na fotkách můžete vidět, jak je maiko sladěná. Byl duben, tradiční květ je sakura, kterou má na kimonu i na ozdobné kanzaši ve vlasech.

Vyrábění "kanzaši" je pro mě samozřejmě relaxací, ale také výzvou. Japonská estetika je velmi zajímavé spojení elegance, úcty k přírodě a ročním obdobím spolu s přísnými pravidly kombinování a vlastními estetickými termíny. Proto se snažím své květiny vyrábět tak, aby s touto tradicí ladily.

Osobně miluji hortenzie - japonsky adžisai, květy slivoní - ume, samozřejmě sakury, ale i jiné květiny, které v japonské estetické tradici hrají důležitou roli - vistárie, svlačce, kosatce a samozřejmě chryzantémy. V každém mém výrobku je inspirace Japonskem, kterou vyjadřuji i názvy...

...a konečně: z čeho a jak??

Z výše popsaného vztahu k japonské estetice asi vyplývá, že když inspirováno Japonskem, tak asi i z japonských materiálů - a je tomu tak.

K výrobě používám tzv. japonský hedvábný krep, který se tradičně používá na výrobu těchto květů i jiných doplňků, jako peněženek a podobně. Jedná se o komoditu zde nedostupnou, která ale výrobkům dodává opravdový japonský "feeling". Tento materiál je pro mě ve snaze inspirovat se tradicí velmi důležitý.

Toto ale neznamená, že je zakázáno vyrábět květy z jiných materiálů. Každý, kdo tyto květy vyrábí, jde svou vlastní cestou a použití jiné látky neznamená, že nemohou vznikat krásné květy. Domnívám se ale, že se to od Japonska již trochu vzdaluje.

Dále se k výrobě květin na jehlicích používá pravé hedvábí a brokát.

Na následujících fotkách jsou štůčky mých látek :)

Zatím jsem, ke svému smutku, nestihla ani použít všechny látky, co mám...

Květy doplňuji ráda pestíky, ale knoflíky na středu jsem si moc neoblíbila, možná proto, že se tradičně také nepoužívají. Vím, že jsou velmi populární, ale do svých květů je asi nedostanu :) Spíš se mi líbí, když je potáhnu japonskou látkou, aby hezky vynikl vzor a vyrobím z nich náušnice:

Pestíky ráda ladím k barvě květu nebo naopak kontrastně. Také jich mám poměrně velkou zásobu a některé jsem ještě nepoužila. Někdy hrají prim, jako v případě náušnice nidži.

Všechny komponenty, jako například čelenky nebo sponky a náušnice, pečlivě vybírám a hotový typ šperku sama testuji. V praxi to vypadá tak, že si sama vyrobím nějakou brož nebo náušnice a pak pěkně nosím, nosím, a pokud se objeví nějaké mouchy, koumu, kudy na ně. A to by mělo být vlastní každému autorovi.

Doufám, že jsem ve vás nahlédnutím na svůj stůl probudila také trochu touhy po japonské originalitě. Ráda vám příště povím víc :)

Redakční dovětek:
Nedávno jsme vám v MAGu slíbili, že když budete pilně psát pěkné blogy, budeme ty nejzajímavější z nich vytahovat na oči širokému obecenstvu do MAGu. A jak jsme slíbili, plníme :-) Takže - pište blogy!