Nic pro slabé povahy tento kreativní návod z připravovaného letního Amose! Než se pustíte do výroby formy pro odlití květináčku, musíte nejprve panenku zbavit hlavy. No, já vás varovala... Ale když to dáte, už je to pak legrace.
Vytvoříte si formu, kterou lze mnohokrát opakovaně použít k odlití různých materiálů, jako je mýdlo, keramické hmoty, sádra, vosk nebo třeba jako v našem případě beton. Pokud jste formu zvládli, pořádně ji zagumičkujte, ať nemáte beton někde, kde ho rozhodně nepotřebujete, a můžete se s námi pustit do odlévání...
Materiál a pomůcky:
- panenka (tedy, ehm, postačí jen její hlava)
- silikonová směs na výrobu forem Silcogumi
- Feinbeton - extra jemný beton
- plastová nádoba na míchání betonu
- kelímek s kameny
- nůž, vařečka
- lepicí páska
- tekuté mýdlo
- gumičky
- smirkový papír
Vytvoříme si květináč ve tvaru hlavy odlitý z betonu. Pro výrobu silikonové formy použijeme hlavu z panenky, které přelepíme spodní část páskou.
Silcogumi se skládá ze dvou složek. Z každé složky ukrojíme kus a uděláme z něj kuličku. Pozor, množství obou složek musí být váhově stejné.
Kuličky vytvarované z obou složek důkladně prohněteme v jednu hmotu. Jde to snadno, podobně jako třeba s plastelínou.
Ihned začneme silikon nanášet na hlavu panenky. Vrchní část hlavy necháme volnou. Silikon pečlivě přitiskneme po celém obvodu, aby okopíroval všechny detaily obličeje.
Silikon ztuhne asi za 10 minut. Rozříznutím získáme dvoudílnou, lehce pružnou formu pro odlévání.
Rozříznutou formu můžeme podle potřeby nůžkami zmenšit. Obě části spojíme opět pevně dohromady gumičkami.
Pustíme se do odlévání. K tomu si v nádobě rozmícháme extra jemný Feinbeton s vodou na hustou kaši. Beton nalijeme asi do poloviny formy.
Doprostřed vložíme plastový kelímek s kameny uvnitř, které zajistí, aby kelímek v betonu „neplaval“. Kelímek zvenku potřeme tekutým mýdlem.
Po ztuhnutí betonu druhý den vyjmeme kelímek a okraje květináče případně zabrousíme smirkovým papírem. Na betonový povrch lze případně nanést houbičkou patinovací barvy.
Autor/foto: Michala Šmikmátorová
Nápad pochází z výtvarného čtvrtletníku Amos 2/2020.
Milí přátelé,
buďte zdrávi v této zvláštní době. Všimli jste si, jak se v takových nepoznaných krizových situacích vracíme tak nějak přirozeně k základům? Jasně, je to nedobrovolné, ale vytahuji teď jen to dobré... Když je nám ouvej, umíme bez problémů ušít „náhubek“, vyrobit kus nábytku, upéct chleba a koláče, zasadit kytky, stromy, bylinky. Mám pocit, že půda je jistota, i v nejistých časech. Když je dost péče a starostlivosti, vždy se odmění něčím zdravým na zub nebo krásnou květinou do vázy. Nemusíte být velký zahradník, aby vám vlastní záhonek nebo vysazený strom dělal radost. Hrabat se v hlíně je podle mě úplně stejně povznášející, kreativní a uklidňující jako rukodělné tvoření, alespoň takovou mám z posledních měsíců vlastní zkušenost.
Když se dějí divné věci a jsou tu ještě divnější nařízení, nekupujeme najednou haldu zbytečností, protože nemáme kde, přemýšlíme, co koupíme a kdy, co budeme vařit, kdy použijeme auto a kolik nás pojede. Zvláštní, ale i tady půjde najít pozitivní stránku věci.
Z naší zahrady na kraji Brna je třeba teď vidět až na Pálavu díky čistšímu vzduchu s úbytkem aut a smogu. No, je mi jasné, že to není na dlouho, ale ještě se doufám tím pohledem na pálavské panorama párkrát potěším s domácím koláčem v ruce, než se zase vše vrátí do normálu. Což je koneckonců již zatraceně třeba, abychom vůbec na tu mouku na koláč měli dostatek v kapse. Pěkné léto bez virů a roušek, domácí pohodu a klidné časy.
