Protože k nám do party nedávno přibyl nový človíček, vybírali jsme pro letošní výpravu nějakou pěknou, klidnou, bezpečnou, ale přitom zajímavou destinaci, kde je co vidět, dobře se tam jí a pije, je tam krásná příroda, nejlépe hory a moře naráz a kde je teplota do poloviny října stále příjemná. Toto všechno splňuje francouzská Provence a nedaleké Azurové pobřeží. Takže jsme sami sebe několikrát ujistili, že opravdu chceme jet se čtyřměsíčním miminem a vzrostlým belgičákem přes půl Evropy vymetat proslulé vinice, středověké vesničky a trhy s místními laskominami, zkouknout nejhlubší kaňon Evropy Verdon a projet kus Azurového pobřeží a vyrazili jsme na cestu. Autem je to z Brna do Provence 1 300 km, což když rozdělíte do dvou dnů, tak se docela dá.
Nejlepší doba na návštěvu je podle mě právě září až říjen, sice neuvidíte slavná levandulová pole, ale je tu zase minimum lidí, lepší ceny, všude v klidu zaparkujete, moře je stále krásně teplé a hlavně převažují místní před turisty.
Pokud navíc s oblibou zapíjíte plesnivé sýry starými víny, rádi procházíte starobylou krajinou a jste-li ještě k tomu třeba trochu výtvarně či umělecky založeni, Provence pro vás bude ráj na zemi, studnice inspirace a nejspíš si to tu opravdu zamilujete.
Trošku blíže se koukneme na pár zajímavostí z oblasti pohoří Luberon, které leží na rozhraní středozemní a alpské klimatické oblasti. Kromě pěstování révy, levandule a rozmarýnu je oblast známá především díky bývalé těžbě okru v okolí středověké vesnice Roussillon. Pojďte se projít barevnými uličkami středověké vesničky, šplhat po červených skalách lomu na těžbu okru nazývaného provensálské Colorado, prošmejdit všechny kouty staré továrny Coservatoire des Ocres a prozkoumat stovky metrů hlubinného dolu.
Pohled na Roussillon při příjezdu, šipky vás navedou rovnou na parkoviště (4 eura).
Hned zkraje jsme narazili na krásný obchůdek s keramikou z regionu Luberon.
Ať se kouknete kamkoliv, naskytne se vám krásný pohled na uličku, dveře, zákoutí, a budete žasnout...
Do omítek všech domů ve vesnici jsou přimíchány různé odstíny zde vytěžené okrové hlinky.
Typický pohled na starobylou krajinu malebné Provence...
I střešní tašky jsou co kus, to originál...
Zvláště okna a dveře jsou velmi fotogenické...
Ukázka tvorby s okrovou hlinkou a barevnými pigmenty na důmyslné konstrukci.
Barevné pigmenty tu můžete na mnoha místech koupit jako suvenýr...
Vstup do povrchových lomů stojí 2,5 eura (od poloviny února do konce prosince) a dá se jít dovnitř i se psem (na vodítku jako všude). Vede tu naučná stezka Sentier des Ocres, kde se dozvíte spoustu zajímavostí o těžbě i použití (i v angličtině).
Kombinovaná vstupenka s bývalou továrnou na zpracování okrové hlinky pak stojí 7 euro.
Pes nám krásně ladil s terénem...
Bílé kalhoty bych si sem nebrala, pokud je nechcete mít dole umělecky olemované červenou barvou...
I s klokanem v kapse zvládnete větší okruh za půl hodiny (píší 50 minut) kratší pak 20 minut.
Už samotná skála se stopami po hloubení hlinky vypadá jako umělecké dílo...
Když už tu budete, zajeďte si i do pár minut autem vzdálené bývalé továrny na zpracování okru Coservatoire des Ocres. Je tu všechno krásně vysvětleno, praní, usazování, sušení hlinky...pořádají tu dílny pro děti i dospělé a je tu veliká nabídka pigmentů a dalších výtvarných potřeb ke koupení. Vstup 6,5 euro, otevřeno celoročně.
Nedaleko Roussillonu se nacházejí také podzemní doly Bruoux na těžbu okru, ty také stojí za to.
Dolováním okru zde vzniklo kolem 40 km podzemních chodeb (přístupná je jen malá část). Vstup 8,5 euro, mikinu s sebou, je tam chladno a prohlídka trvá 45-50 minut.
Líbil se vám výlet?
Tak ještě koukněte, jak ztvárnil okolí Roussillonu slavný malíř Paul Cézanne pře 150 lety...
Zdraví vaše Míša :-)
