… blíží se. Přináším pár kavčích tipů, co dělat, a zejména, co nedělat. Tento blog je takový dosti materiální. Křesťanský i předkřesťanský smysl Vánoc je mi samozřejmě znám, ale o tom někdy jindy.
Skoro to vypadá, že Vánoce mají rády jenom děti. Ale pozor, opravdu nemusíme dělat všechno to, co nám radí časopisy a co vypadá, že dělají všichni kolem, a zároveň můžeme dělat, co uznáme za vhodné a prospěšné. Vánoce jsou krásné. Ano ano, vím, věcí je na světě dost, ale opravdu nám mód „jáužnicnepotřebujuhlavnětozdraví“ přinese spokojenost? Když nic, tak nic…
Dávání darů je prastarou záležitostí. Zpravidla mají nějaký mytologický význam. Je dost věcí, které jsou velmi drahé, finančně nedostupné, ale jaksi je můžeme získat zcela zdarma. Stačí jen přijmout dárek. Tím největším dárkem, který jsme dostali my všichni, je život sám. Nikdo se nemůže rozhodnout, že teď se narodím, ale můžu jen využít své šance. A copak v pohádkách, když poklábosíte s kouzelným dědečkem u cesty či zlatou rybkou, je za protislužbu za kouzelný prsten / proutek / ubrousek… požadován jako kompenzace finanční obnos? Nikoli. Někdy malá protislužba, někdy vlídné slovo a leckdy vůbec, ale vůbec nic.
Setkala jsem se už se spoustou velmi svérázných vánočních doporučení. Žádné dárky, dárky jen dětem, dárky do pěti korun (to jediný mi přijde docela vtipný), dárky, co se vejdou do krabičky od sirek, jen knihy, jen peníze, dárky v lednu z výprodeje…
Nejsme andělé, zas tak špatné mi ty dárky nepřijdou. Jasně, nemusíte kupovat žehličku či kapesníky, přináším pár kavčích tipů na udržitelné Vánoce. Na dárky, které nijak extra nezatíží vaši peněženku ani planetu a zároveň by mohly potěšit obdarovaného (kolik tak asi člověk využije stojánků na svíčku?).
Darujte čas
… eh tohle je klišé. Ale pravdivé. Myslím, že zejména rodičům malých dětí velmi přijde vhod nějaká poukázka na „volný večer“, kdy hlídání je zajištěno. Ale možná hlídání psa či kočky nebo zalejvání květin v době, kdy chce obdarovávaný jet na dovolenou, je taky fajn. Nebo třeba společný oběd, výlet, aktivity… zdaleka nemusí jít jen o rodinu, možná by i vaši dávno ztracení přátelé stáli o setkání? Placenou variantou této možnosti jsou lístky na různé kulturní aktivity (ať už vstupenky kamkoli či předplatenky do galerií, zoo nebo i do fitka či na masáž).
Darujte handmade
Mnu tady jsme na Fleru a z pozice autorky šitých sukní je to jasná rada, ale lepší je, když zkusíte něco sami. Ale zas bacha, aby se to využilo. Obávám se, že čas háčkovaných deček už pominul. Naopak různé domácí pochutiny (marmelády a další zavařeniny, sušené houby, calvados, klobásky) potěší vždy. Docela ráda a často dávám krabičku svého cukroví (peču ho docela hodně). Ale dost možná to může být třeba nové krmítko pro ptáčky či pomoc s vymalováním koupelny (viz předchozí bod). Pokud byste chtěli šít s kavkami, tak tu mám návod na šitou čelenku do vlasů. Věřím na energii do věcí vloženou. Je to vidět, nikdo jinej to pro vaši princezničku neudělá líp než vy sama (omlouvám se případným mužským čtenářům, moc jich není).
Můžete třeba zkusit vlastnoručně ušít čelenku do vlasů dle kavčího návodu. Koneckonců Fler má celou kategorii různých návodů.
Darujte knihu
Knihy jsou krásné. Možností je nepřeberně. Jako v nejhorším můžete vždycky vybrat nějakou kuchařku, ale zkuste něco osobnějšího. Mnu a přečtené a nevyužité knihy se dají vždycky poslat dál (ať už darovat osobně či v knihobudce či prodat v některém z moderních antikvariátů).
Darujte drobnost
… nějakou praktickou, milou, luxusní, pěkně zabalenou a přitom dobře využitelnou. Typickým zástupcem této kategorie mi přijdou handmade mýdla. A nebo třeba semínka k výsevu. Můžete to vylepšit tím, že to budou semínka z letniček či zeleniny z vaší zahrady. No a na zabalení se krrrásně hodí kavčí pytlíčky. Tyhle jsou krrrrásně sváteční. Ale můžete ušít vlastní!
Dárky z druhé ruky
Cože? A proč ne! Zejména u dětských hraček mi to dává obrovský smysl. Moje malá dcera má několik plastových panenek typu miminko. Nekoupila jsem ani jednu, všechny jsem dostala někde po jiných dětech a přitom ze všech měla radost. Až si s nima nebude hrát, dáme je nějaké jiné holčičce. Ale může to být klidně něco z rodinného pokladu, na čem vám záleží a chcete to darovat někomu dalšímu (třeba hodinky po dědečkovi či náušnice po prababičce).
Kavky mají v obchodě kategorii cenově příznivých, recyklovaných a upcyklovaných kousků, třeba tam ulovíte ten svůj vysněný? Na Fleru najdete opravdu nepřeberné množství ekologicky smýšlejících tvůrců, kteří se snaží staré přetavit v nové. A taky kavkami hojně navštěvovanou a milovanou kategorii Vintage aneb nový život starým věcem.
A opravdu fakt nevíte?
Kupte něco kvalitního, co se dá sníst. Lahev olivového oleje nebo krabičku té nejdražší soli. Fantazii se meze nekladou. Vybodněte se na dárkové koše. Tyhle dárky potěší vždycky a určitě víte, čím udělat radost.
Co dávají kavky?
Většinou kombinaci výše zmíněného. Plus fotografie. Vytištěné. Jako poděkování mým modelkám, kamarádům, příznivcům. A taky dělám kalendáře. Krom těch květinových, co si můžete koupit v kavčím shopu, i osobní. Tedy jen tam, kde mám dostatek nasbíraného materiálu. A každý rok dělám PFka, která se snažím posílat všem, co s nimi udržuji alespoň příležitostný přátelský kontakt. Dlouho to bylo PF kreslené, ale už jsem přešla na fotografické. Bude krásné letos. Chcete-li se stát vlastníkem originál kavčího PF, objednejte si ve vánočním čase na kavčím shopu něco do krabice.
Co naopak nedávat
Nejsem odpůrce drahých dárků, ale musíte si být opravdu jistí. Jinak tím obdarovaného dosti znervózníte. Neměl by vznikat na druhé straně pocit dluhu. Stejně tak praktické věci denní potřeby (jako žehličku nebo toustovač si radši vyberu sama, jakou potřebuju, a může se stát, že to vůbec nepoužívám). Stejně tak různé charitativní dárkové projekty a poukázky. Napadá mě třeba koza do Afriky od Člověka v tísni (kteroužto organizaci mám jinak velmi ráda). Situace na místě je mnohem složitější, domorodci s kozou nehospodaří, nýbrž ji buďto snědí (to je ta lepší varianta), nebo prodají; a koza vyžírá trávu i s kořínky a tím zhoršuje již tak dost velkou erozi. Charita je skvělá věc, ale netřeba o ní mluvit a dobročinnost se nedá dělat v zastoupení za někoho dalšího. Nebo takové ty rádoby vtipné poukázky na neobjevené země a planety, na pojmenování pustých ostrovů. Tímto sice vyhodíte peníze, ale jedinej, kdo na tom získá, je firma s pochybným byznysem. Dále tu máme kategorii „dárkových zážitků“. Let balonem. Jeden den popelářem. Ale i klidně nevyžádané procedury případně dárkové kartičky do obchodů či služeb, o které obdarovávaný nejeví žádný zvláštní zájem. A pak je tu oblíbená kategorie různých balastních dárkových předmětů, typu vánoční svetry, svícny a svíčky, zápisníčky, hrnky, …
Vyvarujte se věcí na jedno použití
… mno věřím, že pokud čtete tento kavčí blog, tak se vás to netýká. Ale stejně. Nejhorší jsou, a to zdaleka ne jen na Vánocích, všechny ty dekorační plastové serepetičky. Typu věnec na dveře z umělého listí či nafukovací sněhulák. A dekorační kuřátko.
Ještě o těch černých pátcích
... eh, tak ty opravdu bují. Už před časem jsem psala článek o férových cenách a listopadu. Zrovna včera psala paní Macháčková v Eko klubu o nákupní horečce.
Abych to nějak volně shrnula, předtím, než si koupit hyper super výhodně při černém pátku (který už má taková Alza snad celý rok) něco ukrutně zlevněného, položme prosím sami sobě pár otázek: opravdu to potřebuji? Nevyprodukuji jen další zbytečný odpad? Kam směřují moje peníze? Podpořím nákupem kvalitního tvůrce, nebo otrockou dětskou práci? Co materiály? Dají se recyklovat? Mají atesty? Jak je to zabalené? Ono to vypadá, že rozhodují výrobci a prodejci, ale přeci my sami tím, co nakupujeme, můžeme směřovat trh. Napadá mě snad jediný případ s dobrým koncem a to jest český česnek v supermarketech. Bývaly doby, kdy prostě nebyl. Jen čínský. Ale nějak se to vzedmulo zdola a dnes je v každé sámošce možno koupit i česnek český.
Tady je pár Macháčkovic bodů, které můžeme snadno zařadit do našich životů:
- Nosit vlastní lahev místo kupování balené vody.
- Pořídit si termohrnek nebo vlastní kelímek.
- Používat látkové tašky.
- Nosit vlastní sáčky na ovoce a zeleninu.
- Zvolit tuhá mýdla a šampony místo těch v plastových obalech.
- Nakupovat jen to, co opravdu spotřebujeme.
- Kreativně zpracovávat zbytky potravin na další pokrmy.
- Pokud je to možné, kompostovat organický odpad.
- Naučit se drobné opravy oblečení, elektroniky nebo nábytku.
- Darovat nebo prodat věci, které už nepotřebujeme, reálným lidem.
- Využívat veřejné knihovny nebo sdílet knihy mezi přáteli.
- Půjčovat si nářadí, sportovní vybavení nebo jiné občasné potřeby.
- Darovat vstupenky, kurzy nebo jiné nezapomenutelné zážitky.
- Balit dárky do látkových pytlíků.
- Nakupovat od místních výrobců, kteří minimalizují obaly.
- Investovat do kvalitních věcí, které déle vydrží.
- Preferovat slow fashion a věci donosit.
- Vybírat zařízení s nízkou spotřebou.
- Prát na nižší teploty a používat plnou pračku i myčku.
- Sdílet své tipy a příběhy na sociálních sítích nebo s přáteli, aby se tyto návyky šířily dál.
Mám moc ráda jejich dřevěné nádobí. Splňuje všechny zmíněné náležitosti a až doslouží, můžete si na něm opéct buřty či nechat jako hmyzí domek na zahradě ;-)
Je to s těmi Vánocemi vážně tak špatné?
Vůbec nemusí být! Spousta věcí se nemusí ani dělat ani kupovat. Naopak spousta věcí se někdy udělat musí (uklidit třeba), tak v zásadě čas předvánoční je na to časem ideálním, stejně je brzy tma. A ono to vypadá, že ty Vánoce nějak přehnaně slavíme. Eh… a co třeba Stonehenge a všechny ty mayské stavbičky k oslavě zimního slunovratu? Proti těm je 30metrový stromeček na Staroměstském náměstí docela ořezávátko. Vyhoďme ze svého života všechno nepotřebné, ukliďme si v sobě i doma a radujme se. Světlo se brzy vrátí zpět a i Spasitel se může narodit.
