Když byla Martina Vlachová z Hronova malá, nebyla u nich doma nikdy nouze o odstřižky látek. Teď už je velká a z odstřižků šije loutky a maňásky pro potěšení dětí i dospělých. Jejího vařečkového Kašpárka určitě poznáte mezi všemi. Na Fleru Martinu najdete pod přezdívkou vyny.

Šít začala Martina už v první třídě, samozřejmě oblečky na panenky, a v ruce, protože ke stroji ji máma pustila pro jistotu až v patnácti. „To už věřila, že ho nezničím. Máma šila odjakživa a táta pracoval tady v Hronově v Tepně, to byla textilní továrna, v barvírně látek,“ vzpomíná. Sama se sice vyučila pletařkou, ale nakonec stejně skončila u jehly a nitě.

Jak vznikla vaše optimistická loutka Kašpárek?

Viděla jsem jednou ilustraci od Marie Fischerové-Kvěchové, na které je kromě ústředního motivu na zemi loutka na tyčce, právě hlava Kašpárka. Ta ilustrace, to byl pro mě impulz. Ale nešiju jen loutky a maňásky, taky třeba dekorace do bytu, taštičky, zástěry, teď jsem dceři ušila z jejích starých oblíbených, ale už nenositelných džínů kabelku. Šiju prostě to, co zrovna nějak potřebuju. Začalo to dávno. Když byly děti malé, ušila jsem jim kapsář na hračky. Pak další, něco domů, něco známým. A najednou jsem šila víc a víc. Přišlo to přirozeně. S kamarádkou Lídou, taky švadlenou, jsme jezdily po jarmarcích a trzích. Bylo to hektické období, ale dobré. Mohly jsme si slušně přivydělat, ale stejně jsme všechno zase utratily za látky. To asi každá švadlena zná.

Šijete taky na zakázku?

Zakázky jsou ošemetné. Na jednu stranu mi zajišťují jasný příjem, ale kolikrát se přistihnu, že se mi do nich nechce, že bych radši šila podle momentálního nápadu. Ale moc mě baví třeba šití pro školky, pro které dělám třeba kapsáře nebo sady loutek. Vím, že ty loutky jsou potom opravdu využité, že si s nimi ve školce děti hrají divadélko. To je krásné, vědět, že se moje hračky používají a neleží někde v koutě. Zboží ale dodávám i do pár obchůdků, třeba zástěry pro farmářskou prodejnu.

Na to šití ale nemáte žádnou dílnu, šijete klasicky doma.

No ano, rodina je do mojí tvorby zatažená, ať chce nebo ne. Cítím naštěstí podporu hlavně od svého muže, dcerky jsem zatím tvořením nějak nenakazila. Snad jen ta mladší má k tvorbě nakročeno, fotí a kreslí. Já mám v bytě opravdu jenom kout se šicími stroji. Takže když pracuju, je to vidět po celém bytě. Všude se povalují látky a nitě. Ale to zná každý, kdo začne s jakoukoli tvorbou doma.

Ale pozor, začíná se mi blýskat na lepší časy, nedávno jsme koupili starší rodinný dům s krásnou zahrádkou a vzrostlou třešní. Musíme ho opravit, ale rádi bychom se do něj co nejdřív nastěhovali. Takže to vypadá, že budu mít konečně i víc místa na šití. Myslím navíc, že nový prostor člověka vždycky nějak povzbudí a inspiruje.

Ale vy máte přece i zaměstnání?

Ano, pracuju normálně na plný úvazek, a tak se mi večer sednout ke stroji už často ani nechce. Dost mě to mrzí, protože nové nápady ke mně chodí právě při tvorbě. Napadne mě použít jiný materiál, zkombinovat nové barvy, přidat krajku, změnit střih... Když nejsem s materiálem v dennodenním kontaktu, mám méně nových nápadů. Ale tak to je, jsem realistka a vím, že samotné šití by mě momentálně neuživilo, i když bych si to moc přála. Vidím se ve snech v našem opraveném domě, ve své nové dílně, na zahradě na lavičce s hrnkem kávy pod velkou voňavou kvetoucí třešní, s nůžkami, jehlami, nitěmi a látkami.

K práci a šití ale stíháte i workshopy.

To mě opravdu baví, potřebuju kontakt s lidmi. Občas dělám třeba tvořivé kurzy v klášterní kavárně v Broumově. Je o ně mezi lidmi velký zájem, a tak mám vždycky radost, když mě někdo z organizátorů osloví.

I když máte ráda lidi, obchodujete i přes internet na Fleru. Proč?

Trvalo mi dlouho, než jsem se odhodlala se na něm zaregistrovat a vystavit zboží. Internetu jsem moc nevěřila, byla jsem zvyklá na přímý kontakt se zákazníky, který mě na prodávání bavil. Na trhu vidíte hned, jak se dětem moje šité hračky líbí. Fler byl však pro mě příjemným překvapením. Je to projekt, který umožňuje lidem se realizovat. Nikde jinde nenajdete pro prodej rukodělných věcí tak dokonalý servis jako tam. A navíc jsem v kontaktu s dalšími lidmi, kteří se živí nebo si přivydělávají šitím. Řešíme podobné věci, můžeme si doporučit dodavatele materiálů, poradit si se střihy, vzájemně se motivovat a inspirovat se.

Je něco, co byste na své současné situaci chtěla změnit?

Když se zasním, přála bych si mít na šití více času. Umět odmítat zakázky, o kterých už předem tuším, že mě nebudou moc bavit, a víc se ponořit do volné tvorby.

Jaké zakázky vás hodně těší?

Užitečné. Třeba pro rehabilitační středisko pro handicapované jsem šila hadrové panenky, na kterých potom zdravotní sestra předvádí maminkám, jak mají cvičit s dětmi. Takové zakázky mě baví, protože mají smysl, a vím, že moje výrobky budou ještě dlouho sloužit.

Co radí Martina k tvoření?

  1. Kanafas a kepr. Tyhle bavlněné látky, které se minimálně třepí, jsou pro svoji pevnost vhodné na tašky, kapsáře a zástěry.
  2. Na vycpávání loutek má nejradši duté vlákno (ne kuličky). Na vyplnění hraček ho používá v malých kouskách, aby netvořilo hrudky a nerovnosti.
  3. Na vyplňování doporučuje menší šroubovák, kterým se dobře dostanete do úzkých míst.
  4. Na nosy je vhodný úplet, třeba z trička, protože se líp tvaruje.
  5. Na vlasy loutek si připravte papírové šablony různých rozměrů podle délky vlasů.


 

Pro časopis Praktická žena připravila Kateřina "smu" Smutná

E-shop autorky hraček: www.fler.cz/vyny

 

Praktická žena Kreativ červenec/srpen 2015

Praktická žena č. 4Právě vychází nové číslo Kreativu! Máme velkou radost a doufáme, že se vám bude líbit. K dostání je na stáncích a také přímo na Fleru, kde si můžete pořídit i předplatné časopisu.

Najdete v něm plno tipů na to, co můžete sami tvořit, a taky se podívat, jak si kreativní tvoření užívají ostatní. Dárkem jsou tentokrát omalovánky, které vás dostanou do duševní pohody, a taky samolepky a visačky na vaše domácí džemy a marmelády, a navíc ještě speciální deník na vaše zážitky z prázdninových cest.

Zalezte si do svého oblíbeného křesla a nechte si vyprávět, jak si můžete udělat sochu, i když nemáte akademii, nebo jaké to je, prát postaru na valše s ručně vyrobeným práškem. Najdete taky inspiraci pro to, co udělat s krásnými kameny přivezenými jako suvenýr, jak přeměnit staré kolo v exkluzivní bicykl nebo jak si na zahradu pořídit sluneční hodiny. A taky hromadu dalších věcí, ani se sem všechno nevejde…

Více také na www.praktickazena.cz. Přejeme příjemné čtení.