Podle legendy byl evangelista sv. Lukáš prvním malířem, který portrétoval Pannu Marii. Z tohoto důvodu se stal ve středověku patronem malířských cechů a každý malíř musel jako mistrovskou zkoušku namalovat obraz Madony. Legenda vypráví, že se sv. Lukášovi obraz Panny Marie nedařil a její podoba se na plátně objevila až ve chvíli, kdy se jej dotkla.

Za obzvlášť zázračné a tajemné jsou považovány černé Madony. K jejich barvě se váže několik teorií.

Nejpravděpodobnější se zdá jejich návaznost na pohanské bohyně, často zobrazované s tmavou pletí.

Svou roli sehrály i sošky, které byly chybně považované za Pannu Marii, ale ve skutečnosti jsou předkřesťanskými zobrazeními. 

Další teorie spojuje černé Madony a Píseň písní, která byla interpretována jako milostná píseň mezi Bohem a izraelským lidem. Například u Madony březnické (1396) najdeme nápis ve svatozáři „nigra sum sed formosa filie ierusalem“ („Jsem černá, ale krásná...“). To je zcela unikátní a jde zřejmě o nejstarší obraz, kde existuje toto spojení odpovídající mystickému výkladu Písně písní.

Zajímavá je i souvislost s alchymií; čerň „nigredo“ je počátečním stavem alchymistického procesu a černá barva představuje smrt a utrpení a může tedy být aluzí na pašije.

Na určité procento černých Madon se pak samozřejmě vztahuje černání od svící a dodatečné úpravy soch a maleb.

I stehlík v rukou Krista má několik významů. Pták v gotice symbolizoval duši člověka, tedy i člověk je součástí obrazu. Stehlík je i symbolem Kristova budoucího utrpení. Podle legendy na Kalvárii vytrhl trn z Kristovy hlavy a kapka krve, která na něj skápla, navždy zbarvila jeho hlavičku.

..................................................................................................................................................

 

Přijetí do malířského cechu sice nebylo důvodem k mé Madoně se stehlíkem, ale z mnoha výše uvedených symbolik vychází.

Je to především obraz matky a synáčka, kteří si na okamžik vyměnili své role. Děťátko posílá po stehlíkovi vzkaz - krůpěj své budoucí prolité krve. Dítě je tím, kdo ví a kdo svou matku uklidňuje. Je to příběh biblický i lidský, legendární i soukromý. Je o mateřské křehkosti a dětské síle, o mnoha drobných radostech a jedné velké bolesti.

Je to mé poslední plátno roku 2020. Práce na něm mi trvala půl roku, od léta do prosince. A jako svatý Lukáš potřeboval dotek Panny Marie, aby byl obraz věrný, potřebovala moje Madona se stehlíkem čas a prožitek, což jí tenhle zvláštní rok bohatě poskytl.

 

 

 

 


Zdroje:
Bakalářská práce V. Polákové Černé Madony v Čechách, FF UP v Olomouci, 2011
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_Madona
https://www.dieceznimuzeum.cz/index.php?page=madona-z-veveri

Redakční dovětek:
Jak jsme vám v MAGu slíbili, když budete pilně psát pěkné blogy, budeme ty nejzajímavější z nich vytahovat na oči širokému obecenstvu do MAGu. A jak jsme slíbili, plníme :-) Takže - pište blogy!