Podzim je tu v plné parádě a užíváme si poslední zahradní grilovačky. Žhavého krbu po skvělém obědě jsme využili na roztavení cínu v plechovce. Odlijeme si pár přírodnin jako památku na tu podzimní krásu a hojnost plodů.
Formu vytvoříme z červeného olejového písku, který se skvěle hodí pro odlévání drobných objektů, jako jsou větvičky, mušle, kamínky a další přírodní materiály s výraznější strukturou.
Je to skvělá příležitost pro různé experimenty. Dejte však velký pozor, pracuje se s ohněm a žhavým kovem, je na místě velká opatrnost a ochranné pomůcky.
Materiál a pomůcky:
- formovací olejový písek
- cínový drát
- plechovka
- kleště, lžička, pevný alobal, mělká miska, kartáček
- žáruvzdorné rukavice, ochranné brýle
Pomocí červeného formovacího písku, který je tvořen speciální směsí písku a oleje, si vytvoříme formu pro odlití přírodnin. Odlévat budeme cínem.
Formovací písek lze také využít pro odlévání dalších kovů,
např. hliníku, stříbra, zlata, tavných až do 1200 °C.
Písek nasypeme do mělké nádoby, lehce nakypříme, vložíme přírodniny s výraznou strukturou a vtlačíme do písku.
Okolí vloženého předmětu pevně upěchujeme. Pozor při vyndávání modelu, aby se písek neporušil.
Nyní vložíme cínový drát (používá se například při výrobě tiffany vitráží) do plechovky. Kleštěmi vytvarujeme plechovce nálevku.
Plechovku s cínem pečlivě zakryjeme alobalem, aby dovnitř nenapadaly nečistoty z ohně. Použijeme hodně pevný silnější alobal.
Plechovku vložíme do ohniště a pohrabáčem k ní nahrneme žhavé uhlíky. Použijeme žáruvzdorné rukavice. Cín ke svému roztavení potřebuje teplotu 232 °C, čehož v běžném ohništi snadno dosáhneme.
Když je cín tekutý, sejmeme alobal (pozor, ať nenapadá dovnitř) a nalijeme ho do připravených prohlubní v písku. Plechovku držíme v kleštích a máme opět nasazeny rukavice, nejlépe i ochranné brýle.
Zanedlouho se kov změní opět v pevný a můžeme ho z písku vyprostit. Písková forma slibuje velmi přesný odlitek i v detailech.
Odlitky očistíme od písku kartáčkem. Písek lze po nalití cínu nakypřit a použít opakovaně pro další projekty.
Autor/foto: výtvarná dílna Amos
Úvodník Amos 3/2024
MILÍ PŘÁTELÉ,
je tu podzimní číslo našeho milého Amose. Venku jsou sice stále třicítky, ale šípky a jeřabiny už se červenají. Stále chodíme na koupačku do lažáneckého lomu a přitom už vítr shazuje první kaštany pevně zašité do svého pichlavého kabátku. Prý bude horký podzim, no počkáme si a uvidíme. Mezi hromadami lískových oříšků k vylouskání, láhvemi sladkého moštu a nekonečné fronty maličkých lahodných rajčátek ke zpracování dokončuji poslední fotky výrobků. Na jejich aranžování mám z procházek spoustu přírodnin, listů a zralých plodů, je to radost. Letos je to hodně divoká a zvláštní sezóna, ale bilancování si nechám až do příštího čísla.
Mám radost z rozhovoru se slovenskou tvůrkyní Silvií Winklerovou, když jsem poprvé zahlédla její fantastické tkané tapiserie, ta divoká bouře barev, nespoutanost tvarů a rozmanitost struktur mě opravdu okouzlila. Oživilo mi to jednu vzpomínku z dětství. Sedím se sestrou a rodiči v restauraci Ski hotelu v Novém Městě na Moravě. Naše dětské nožky, ruce, tváře jsou na kost zmrzlé, ale přesto si objednáváme zmrzlinu. Než přinesou poháry, pijeme horký čaj a koukáme na čtyři veliké tapiserie s motivy jaro, léto, podzim, zima. Byli jsme tu mnohokrát. Ty obrazy mi přišly obrovské, měly pěkné pestré barvy a ráda jsem si je prohlížela při čekání na pohár, který byl vždy jakousi náplastí za všechny ty příšerné běžkařské výlety po ledových lesních cestičkách. Tlačivé boty, kousavé svetry a čepice jsem nesnášela, ale ty poháry pod tapiseriemi s kopcem umělohmotné šlehačky a vrstvou borůvkového kompotu na dně mně tenkrát přišly neskutečně dobré. Některé dětské vzpomínky zůstávají živé. Zdalipak tam to čtvero ročních období stále visí...
V tomto čísle časopisu Amos najdete také dvacítku návodů na výtvarné tvoření z různých materiálů, zkoušíme nové techniky, odléváme do forem, tvoříme s dětmi a finišuje také naše celoroční soutěž o ceny Když stromy vyprávějí.
Mějte pěkný podzim, buďte hodně zdraví, laskaví na své milované a hlavně se opatrujte.
Michala Šmikmátorová
šéfredaktorka
