Měli jste-li příležitost v rychle se zkracujícím roce 2012 navštívit Finsko nebo alespoň přestupovat na letišti v Helsinkách, určitě vám neunikl modrý terč loga WORLD DESIGN CAPITAL, 2012. Iniciativa Icsid (the International Council of Societies of Industrial Design) označila Helsinky (společně s Espoo, Vantaa, Kauniainen a Lahti) hlavním městem designu pro rok 2012. Mimo jiné přesně 200 let po tom, co se Helsinky staly hlavním městem Finska. Čím si to zasloužily? Tím, že design je v jejich podání velmi užitečnou, život obohacující každodenní samozřejmostí. Proměňuje každou všední událost dne v něco výjimečného a speciálního. A proč si to dovoluji tvrdit? Protože jsem Finsko ochutnala nejen jako návštěvník, ale jsem tou šťastnou, poctěnou přízní finských přátel, bezprostředními místy a časem, který mi tam byl dopřán.

Tedy ještě než rok 2012 bude definitivně za námi, stojí za to se kouknout, jestli Helsinky a finský design dostává svému titulu. Pokud se vám pod slovem finský design vybaví pouze málo, jsou následující věty skvělou příležitostí objevit více.

Finsko je osobnost, která ví, co chce a velmi dobře se zná. Představte si ji, jak vchází do dveří. Okamžitě na ní poznáte, čím vyniká, co je jí vlastní. A design je jejím vlastním rukopisem, založeným na opravdovosti, upřímnosti, kvalitě. Nejlepší je, že za ní nikam nemusíte, je totiž všude.

Co konkrétně vás praští do očí, když se potkáte:

NADČASOVOST

No, řeknete si šedesátá léta, ale toto křesílko je stále nadčasové a zůstává jednou z ikon finského designu. Dnes už vybavované i zabudovaným stereo zvukem. Designér Eero Aarnio je ve svých osmdesáti stále nadšeným kreativcem bláznivě milujícím plast, coby prostředek zhmotnění jeho designérské představivosti.

MYŠLENKA

Marimekko, silné vzory, výrazné barvy.  Začalo to před šedesáti lety. Designér Maija Isola, její odvaha, univerzálnost a cit pro budoucí trendy definovali pro Marimekko charakteristický a tolik napodobovaný vzor textilií, Unikko. Osobnost a umění designérky se sešlo s posláním a vytvořilo něco výjimečného. To, co připomíná radost reprezentovanou barvami a vzory, dává odvahu osvobodit se, cítit štěstí, uvědomit si vlastní výjimečnost. Ano, slyšíte správně, design jako nositel myšlenky. Rozšiřoval ji nejen v těžkém poválečném období Finska padesátých let, ale nese ji i dnes. Myslím, že je ta pravá chvíle použít zase slovo nadčasový.

PŘIROZENÁ SOUČÁST každého dne

zdroj: výrobce

Kaj Franck, vše, co je navíc, odstraněno. Zachováno pouze to nejzákladnější. To mluvím o nádobí a sklenicích. Že nevíte, jak taková nejvíce nejzákladnější nadčasová varianta hrnku má vypadat, aby byla s čímkoli kombinovatelná? Tak ta z roku 1952 toho může být příkladem. Řada stolního nádobí Teema a sklenic Kartio je přehlídkou, po níž má kredenc touží.

sklenice Kartio a řada nádobí Teema, zdroj: výrobce

JEDINEČNÁ KVALITA

zdroj: výrobce

Tak perfektně padnou do ruky a jsou kopírovány v tisících napodobenin. Kdo by je neznal? Od roku 1967 jich bylo prodáno více než miliarda kusů. Dodám ještě jméno nástroje, nůžky, jméno autora, Olof Bäcksröm, a výrobce, Fiskars.

NÁPADITOST

zdroj: Harri Koskinen

Pokud vám něco říká Alvar Aalto, coby funkcionalistický architekt, tak věřte, že stopy od něho vedou až k současnému designéru nesoucímu jméno Harri Koskinen. Lampa ve tvaru kvádru o sobě dala vědět v roce 1996.

LEGENDY

zdroj: výrobce

Alvar Aalto, architekt a designér, 1898-1976. Zapomeňme teď na chvíli na jeho věhlas v oblasti architektury, jeho nábytek nebo obrovský vliv na vývoj severského designu. Koukneme se na jeho slavnou řadu skla, která způsobila na Pařížské světové výstavě v roce 1937 senzaci.

A musím se pochlubit, variabilitu jeho skleněných výtvorů mám možnost zkoušet i u sebe doma. Momenty u všedního stolu už tak všední nejsou.

KRÁSA FINSKU VLASTNÍ

zdroj: Lapponia

Práce se zlatem, stříbrem, bronzem, mramorem, sklem v rukou sochaře, umělce a designéra jménem Björn Weckström. Dovedete si představit vzhled šperků jakoby inspirovaných laponskou krajinou? Šperků nesoucích jedinečný vzkaz od toho, kdo obdarovává, tomu, kdo je obdarovávaným.

zdroj: Lapponia

Tedy, zopakujme si to. Ať už otevřete finskou kredenc ve finské kuchyni, utíráte sklo utěrkou, sedíte v zubařském křesle, odpočíváte v křesle obývacího pokoje, sekáte dříví a nebo provozujete ve Finsku mnoho dalších každodenních okamžiků, s velmi, velmi vysokou pravděpodobností vás výrazná podoba finského designu nemine.

Titul Helsinek jako hlavního města designu je nepochybně na místě a rok 2012 byl příležitostí, kdy i svět mohl vidět Finsko v jednom z jeho charakteristických podob.

Na závěr by se hodil nějaký osobní zážitkový příběh. Tedy... Ze země tisíců jezer se mi spěchat domů nikdy nechce. A když se mi naposledy stalo, že jsem tam jen přestupovala a pod nátlakem zpáteční letenky musela na letišti trávit nějaký čas bez možnosti opustit letištní halu, rozpustila se o můj výraz plný lítosti dvě překvapení:

Záštitu nad projektem SUVANTO nese Finavia.

Začnu u toho, co nás návštěvníky trávící čas na terminálech Helsinek nenechá chladnými. SUVANTO je koncept servisu pro cestující. Řeší situaci, kdy čekáte v letištních halách na příležitost odlepit se od země a elektronický miláček na různě dlouhém vodítku (přelož si jako počítač nebo mobilní zařízení všech typů) volá po vaší pozornosti. E-maily, sociální sítě, virtuální komunikace všech známých podob nebo žadonění baterie o trochu té energie. Místo panického hledání zásuvek a skrčené poloze sedmo na malém křesílku je nabídnut prostor, kterého je vaše práce, virtuální komunikace a osobnost hodna.

Letiště Vantaa (Helsinky) si zaslouží mnoho dalších poklon. Ale to, že na něm najdu místo s úžasným výhledem, obklopené tichem, a design, co mně nabídne odpočinek, to jsem nečekala.

Jedna úžasná židle vedle druhé, jedno křesílko, sedátko vedle druhého (a že tam byly zajímavé kousky) v bílých barvách v prostorném koutě jednoho z terminálů daleko od všeho letištního hluku sestavené do expozice, co vyzývá k posezení a zamyšlení. Ještě se mi nestalo, abych si mohla design takto zážitkově vychutnat. To se nedá popsat, na to se musíte kouknout.

Nebyla jsem sama, kdo téměř zapomněl při lenošení na bílém čalounění, že mu letí letadlo.

Až někdy příště i vy odlepíte nohy od země, tiše se předtím posaďte a buďte na chvíli šťastní.

Štastný nový rok!