Fler nováčci a krásné materiály

Také uplynulý podzim a předvánoční čas přinesl na Fler spoustu nových, zajímavých tvůrců. Zaujalo nás jich tolik, že vám je představíme hned v několika článcích. Ty dnešní spojuje kromě slov "vize" a "jít vlastní cestou" také použití přirozených materiálů. Pěkně se na to usaďte a pojďte si přečíst jejich příběhy...

spakuj

www.fler.cz/spakuj

Jaký je příběh vaší tvorby?
K šití mě vlastně přivedl můj manžel nožíř. Chtěl začít jezdit na trhy se stánkem, ale s těmi pár noži a kovanými výrobky by byl stánek docela prázdný. Tak zkusil ušít pár pytlíků… né, že by se mi nelíbily, ale měla jsem trochu jinou představu… tak jsem začala šít a teď se učím i s kůží a neskutečně mě to baví.

Jaké to je, když usedáte k výrobě?
Je to pro mě odreagování. Dělám administrativu, takže celý den jen sedím, myslím, přemýšlím, vymýšlím, koukám a datluju do počítače. Večer, když uložím dceru, projdu si všechny možné nápady, které si zapisuju a kreslím, a jdu vyrábět. Někdy mám chuť šít z látky, někdy zase z kůže. To je najednou svoboda!

Co si myslíte, že je pro tvůrčí proces nejdůležitější?
Mít vizi. Vědět, co chci a jak to chci.

A co vás v tvorbě ovlivňuje a doprovází?
Většina věcí, co vyrábím, jsou praktické věci, které jsem zprvu šila hlavně pro sebe nebo pro rodinu.
Na práci potřebuju klid! Nejlépe večer, když už dcera spí, a ještě lépe, když je i manžel někde „v tahu“ a nekecá mi do toho! A k tomu si jako podkres pustím nějaký film nebo muziku.

Kde vaše věci vznikají?
Moje dílna je současně i náš obývák. Donedávna jsem měla šicí stroj na konferenčním stolku, teď mám už naštěstí i svůj kousek na psacím stole, kůži řežu na koberci taktéž v obýváku, tam to jde prostě nejlíp, na barvení kůže a různé vrtání a broušení máme koutek se stolem ve špajzu... pro někoho možná bojové podmínky.

Jak vypadá cesta vašeho výrobku na Fler?
Mým velkým koníčkem je fotografování, kterému se věnuji od dětství, a snažím se fotografovat i profesionálně. Bojuju ale s časem, toho mi už tolik nezbývá, aby všechny fotky produktů byly co nejdokonalejší. Přiznávám, že to občas flákám, teda hlavně ty fotky pro sebe, mých produktů, to si trochu šidím...

Líbí se vám Fler? Co konkrétně vás na něm okouzlilo? :-)
Na Fleru se mi líbí hlavně to, že tu člověk nakoupí opravdu poctivé výrobky od lidí, kteří se s nimi piplají do dokonalosti a jsou vděčni za každou objednávku... asi jako já :D

Co inspirativního můžete doporučit ostatním?
Nic konkrétního mě teď nenapadá. Já pro inspiraci chodím „na vzduch“. To se nejlépe přemýšlí a vymýšlí.

Co považujete za svůj dosud největší úspěch?
Asi to, že mi moje babička, která dělala celý život švadlenu, pochválila tašku, kterou jsem jí ušila k Vánocům. To bylo pro mě ocenění největšího kalibru...

A váš veliký sen? :-)
Můj největší sen je pracovat sama pro sebe. Tvořit z kůže, šít, fotit, dělat grafiku, dělat to, co mě baví... ani ne tak pro peníze, ale hlavně pro ten pocit, že se někomu moje práce líbí a rád mě doporučí svým blízkým.

nonemu

www.fler.cz/nonemu

Jaký je příběh vaší tvorby?
V šestnácti jsem rozstříhal maminčino sváteční kozinkové sako. Rockerská bunda se z něj nepovedla, ale parádní kožený batoh ano.
Po čtyřiceti letech jsem se k šití z kůže vrátil a naučil se sedlářské řemeslo. Začal jsem svoje výrobky testovat na sobě a později i na svých blízkých. Nejen že všichni přežili, ale ještě se jim to líbilo. A tak jsem se rozhodl jít s kůží na trh, lépe řečeno na Fler. A zrodilo se nonemu.
Živím se jako grafik a je moc fajn dělat pro změnu něco rukama.

Jaké to je, když usedáte k výrobě?
Pokaždé je to jako poprvé. I když dělám třeba xtou peněženku, už si téměř nepamatuji, jak jsem vyráběl ty předchozí a celý postup vymýšlím znovu. Ideální by bylo, abych mohl s kůží pracovat každý den, to by tyhle problémy odpadly.

Co si myslíte, že je pro tvůrčí proces nejdůležitější?
Nápad. Nic jiného než nápad.

A co vás v tvorbě ovlivňuje a doprovází?
Ovlivňuje a inspiruje mě úplně všechno. Výlety, každodenní cesta do práce, všudypřítomná reklama, knihy, ... vše co vidím kolem sebe.

Kde vaše věci vznikají?
Pracuji v obýváku u jídelního stolu, který je naštěstí dost velký. A abych měl místo na všechno, co k práci potřebuji, musel jsem vyklidit pár polic v knihovně.

Jak vypadá cesta vašeho výrobku na Fler?
Nestačí udělat jen kvalitní a hezký výrobek, ale je potřeba ho i dobře nafotit. Proto hledám pro každou věc místo, kde co nejvíc vynikne.

Líbí se vám Fler? Co konkrétně vás na něm okouzlilo? :-)
Fler je jedno z mála míst, kde mají začínající tvůrci možnost najít své zákazníky.

Co inspirativního můžete doporučit ostatním?
Choďte s otevřenýma očima. Inspirace je všude kolem vás.

Co považujete za svůj dosud největší úspěch?
První prodaný výrobek na Fleru.

A váš veliký sen? :-)
Můj veliký sen je, že se budu sedlářstvím živit. Ale to se už asi nepovede. Proto mám spoustu malých snů, které si splním. Třeba ten o krásných dámských taškách. Těšte se.

MM Atelier

www.fler.cz/mm-atelier

Jaký je příběh vaší tvorby?
Jmenuji si Michala a jsem interiérová designérka. Moje práce je mojí vášní, a tak každý návrh propracovávám do nejmenších detailů a hledám designy a doplňky, které budou maximálně vyhovovat potřebám a naturelu klienta.
Setkala s tím, že jsem chtěla použít prvky, které jsem znala jen z Pinterestu a nevěděla, ani jak se jmenují ani kde by bylo možné je koupit. A tak jsem pátrala a zjistila, že se na našem území neprodávají a jejich cena v zahraničí a doprava k nám je tak vysoká, že jsem se rozhodla je zhotovit sama.
Chtěla jsem, aby tyto nádherné a nevšední dekorace z peří byly dostupné i v České republice, proto jsem si otevřela Fler obchod.

Jaké to je, když usedáte k výrobě? Co si myslíte, že je pro tvůrčí proces nejdůležitější?
Výroba je pro mě určitou relaxací, kdy si vyčistím hlavu. Design se někomu může jevit jako vysoce kreativní činnost, ale ve skutečnosti je to velice technická práce … neustále řešíte dispozici, ergonomii a technické vlastnosti materiálů.
Nejčastěji vyrábím v tichu nebo s příjemnou hudbou a myslím jen na to, jak správně upevnit peříčka. Někdy vyrábím pro realizace navržených interiérů, jindy na objednávku.

A co vás v tvorbě ovlivňuje a doprovází?
Záleží také na ročním období, podle toho doplňuji stálou nabídku o sezónní výzdobu. Vždy se snažím vymyslet něco nového a jiného, ale všechny moje výrobky mají stejný atribut – peří.
Peří je nadčasové a prakticky bezúdržbové, stačí je jen čas od času jemně vyklepat a výrobky dokážou udělat svému majiteli radost po dlouhou dobu.
Někdo by mohl namítat, že má na peří alergii. Když však lidé reagují přecitlivěle na peří, jedná se často o péřovou přikrývku nebo polštář a je nepravděpodobné, že jsou opravdu alergičtí na peří. Velmi často jsou pravým viníkem roztoči nebo prach (*1). Peří, které používám, je prané a barvené, není tedy důvod se roztočů ani jiných původců alergií obávat.

Kde vaše věci vznikají? Jak vypadá cesta vašeho výrobku na Fler?
Každý výrobek, který vznikne na mém velkém pracovním stole, je originál, protože je vyroben z přírodního materiálu. Žádné pírko není stejné, a i když používám stejnou techniku, nikdy nebudou dva výrobky zcela identické. Na výrobu závěsných dekorací používám nejčastěji husí peří, které je pevné a drží tvar, takže výrobek docela rychle roste pod rukama. Naopak na stínidla používám krůtí peří, které je nadýchané a drží objem. To je větší piplání, ale výsledek stojí za to. Druhů peří je mnoho … paví, pštrosí, bažantí, kohoutí a barev nespočet.
Když mám hotovo, následuje styling a focení. Dekorace fotím v nových interiérech a zátiších, některé detaily fotím třeba jen doma. Pak ještě umístit na web, vše popsat a výrobek je k mání.

Líbí se vám Fler? Co konkrétně vás na něm okouzlilo? :-)
Na Fleru se mi líbí různorodost, téměř kolik prodejců, tolik profesí. Každý je něčím zajímavý a nápaditý. Někdy je až neuvěřitelné, co vše lidé dokážou vyrobit. Prostě „zlaté české ruce“.

Co považujete za svůj dosud největší úspěch?
Radost zákazníků z výrobků. Když mi napíší, že se jim péřové dekorace líbí a někdy pošlou fotku, kde zdobí jejich domov.

Raw&Fun

www.fler.cz/raw-fun

Jaký je příběh vaší tvorby?
Jmenuji se Markéta a soukromě i profesně se živím raw živou stravou. Za pár dní to bude šest let, co se nám na sporáku střídá místo hrnců odkapávač s robotem.
Abych „řekla“ pravdu, raw kariéra ani příběh práce v kuchyni nebyly nikdy mým snem. Kdo si taky v 80. letech dvacátého století co představil pod pojmem „RAW“. Fantazie by byla, ale rozhodně ne dnešním způsobem výkladu.
Jedlík jsem tedy byla vždycky. Kolekci vánočních čokolád jsem buď rychle zblajzla na posezení nebo si ji poctivě schovávala pod stolem do příštích Vánoc. Od čokoládových kolekcí jsem se postupně díky mým rodičům a jejich způsobu řešení zdravotních problémů mého bratra přesouvala k alternativnějším formám stravování. U nás doma začala převažovat takzvaně racionální a makrobiotická kuchyně, ta druhá zmiňovaná se u nás skvěle zabydlela a stala se zároveň i hlavním lékem všech rodinných nemocí a neduhů. A to kolikrát velice zásadních.
Základem naší domácí racionální výživy bylo vařit a tepelně upravovat prakticky všechny potraviny. Když jsem tedy po letech držela v rukou první RAW kuchařku, kde se ořechy namáčely, místo aby se pražily, můj vnitřní hlas křičel jasné NE! Takovou přípravu jídla jsem považovala za absolutní zdravotní nesmysl a tento způsob přípravy jídla jsem rychle odsoudila.
Prozřetelnost to ale nevzdala a já se na jógovém víkendu seznámila s klukem, který byl do syrové stravy úplně zblázněný. Mé lety a studiem upevněné vařící já vůbec nechápalo, proč „si ten blázen takhle zatěžuje ledviny!“
Jenomže ten, kdo začal mít problémy se zdravím, jsem byla já. Po vařeném jídle jsem byla unavená. Lékař mi diagnostikoval boreliózu, můj kardio obraz vypadal dosti bledě a s bláznem do živé stravy jsme se dali dohromady. Sdílel se mnou své nadšení z živé stravy, ukazoval mi fotky sedmdesátníků, jak na živé stravě skvěle vypadají, dával mi číst knížky. A já pomalu ochutnávala dobroty, které připravoval. Do půl roku ze mne byl vitarián.

Okolní svět se před námi uzavřel. Upevňující se zdraví a radost ze života nás úplně pohltila! No, nepodělte se o to s ostatními! Začali jsme spřádat plány na raw podnik a další způsoby raw podnikání. Během několika let jsme každý sám, společně i s partou přátel v raw branži pár projektů vyzkoušeli a po několika letech společného objevování se rozešli. Každý jsme se vydali dál za tím, co pro nás bylo v té době nejdůležitější. Mé nadšení sdílet živou stravu pokračovalo. Rozvážela jsem po Olomouci raw obědy, s živou stravou jezdila na festivaly, ve městě provozovala živý bar Živybar.

Pro realizaci tvorby, inspirace pro druhé a uspokojení vlastní podnikavosti toho bylo dostatek, ale pro život mámy příliš. Bar jsem prodala, z komerčních aktivit jsem se stáhla, dala si pauzu. Po mém boku toto vše totiž prožívala i má dcerka, dnes již dvanáctiletá slečna, u které se během let ukázalo, že potřebuje více péče, než je péče školní. Podpořena svým silným vnitřním pocitem a doporučením z poradny jsem ji vzala ze školy do domácího individuálního vzdělávání. Nějakou dobu jsem pouze učila a s dcerkou cestovala, komerční raw viselo na hřebíku. Kdekoli jsem ale viděla krémový muffin, těšila jsem se, že ho udělám raw. V Polsku jsem viděla bonboniéru kuliček, těšila jsem se, že je udělám raw. Zakázky na raw dobroty jsem ale dál poctivě odmítala.
Na zdravotní pojišťovně jsem se v té době dozvěděla, že je již dcera dost veliká na to, aby nám na pojištění přispívali. Můj závěr byl, že vzhledem k takovéto kvalitě podpory státu rodiče vzdělávajícího dítě doma se mi možná vyplatí obnovit znovu IČO a zkusit si alespoň něco přivydělat.
Blížily se Vánoce a mně zavolal kamarád, od kterého jsem to opravdu nečekala, že by rád raw vánoční cukroví. Tato žádost byla tou poslední a rozhodující kapkou. Spojila jsem se s mně blízkými ženami a daly jsme se do práce. Naše první společná kila raw vánočního cukroví potěšila mnohé zákazníčky a společně jsme začaly tvořit značku Raw&Fun.

V současné době tedy pracuji na plný úvazek jako domácí učitel a sama se učím přidávat do svého života tolik raw tvoření, kolik zvládnu já a unese naše domácí pohoda. S úžasnými bytostmi Aničkou a Marťou pracujeme na obohacení našeho trhu potravin o pár raw dobrot bez cukru, lepku a mléka, tvoříme na zakázky a já předávám léta svých zkušeností s nevařeným stravováním na kurzech, o které je v poslední době velký zájem. To mě moc těší, protože mi tak připadá, že to, co děláme, má smysl.

A proč jsme naše produkty začaly vystavovat a prodávat na Fleru?
O vystavení a prodávání našich výrobků na Fleru jsem docela dlouhou dobu uvažovala, ale nebyla si jistá, zda tam patří. Sama mám Fler moc ráda. Když hledám zajímavý dárek nebo věc, která chci, aby měla hodnotu, ráda ji hledám na Fleru. Když jsem se vydávala do centra města Olomouce a narazila jsem na Fler jarmark, mé podvědomí se rozeznívalo. Ty úžasné kreativní bytosti a výrobky, co jsem na nich potkávala! Uvěřila jsem, že i ten náš způsob kreativity tam patří.
Před Vánoci jsem se pak s našimi raw dobrůtkami vydala na Veggie Vánoce a „nutno“ podotknout, že nejvíce zákaznic u našeho stolu bylo z řad dalších vystavujících, kteří prodávají na Fleru. A ty voňavé bylinky, co jsem si od nich koupila na naše raw dorty!!!
Od té doby cítím s Fler prodejci propojení. Propojení, které je o žití vlastního snu, o realizaci a žití vlastního života.

Jaké to je, když usedáte k výrobě?
Mé usedání k výrobě začíná v hlavě. Když udělám (uděláme s dcerkou) doma nějakou dobrotu nebo jídlo, které mi moc chutná, v mé mysli se okamžitě začne tvořit příběh, jak nabídnout a poskytnout něco takhle dobrého bez lepku, cukru a mléka ostatním.
Co se práce rukama týče, po šesti letech na vysokých školách mě něco takového absolutně nenapadlo. Dnes mi to přijde být jediná možná alternativa, jak se dítě v mé společnosti může do života něco naučit. A nejde jen o práci rukama jako takovou, ale vše ostatní, co k ní patří. Já sama se u takové práce moc učím.

Co si myslíte, že je pro tvůrčí proces nejdůležitější?
Nezbláznit se, když se nedaří dle představ. Důvěřovat, že jsme na správné cestě.

A co vás v tvorbě ovlivňuje a doprovází?
Má dcera, můj motor, sama by se mnou dovedla rovnou připravovat hned „všechny“ dobroty. Když se ponoří do studijních projektů, nakonec ji taky pohltí, ale dělání nanuků je dělání nanuků. Má stejně pozitivní vztah k jídlu jako já, takže si ho společně užíváme.

Kde vaše věci vznikají?
Bydlíme v domě, kde jsme před lety s partnerem část sklepního prostoru upravili na raw provozovnu.

Jak vypadá cesta vašeho výrobku na Fler?
S výrobou mi pomáhají dvě úžasné bytosti, Anička a Marťa. Mámy 4 dětí, které se také potřebují ve svých životech umět řádně otáčet. Anička krásně fotí, takže výrobky fotí buď ona, nebo já. My dvě píšeme i popisky. Anička je z Valašska, takže když v popisku potkáte slova jako „šůlat“, je jasné, která z nás je autorkou :)

A s čím „válčíme“?
S časem. Dny jsou krátké. Valentýn je tu a za ním hned vykukují Velikonoce. My nemáme udělanou ještě lednovou inventuru. Ale nezblázníme se z toho, ne? :) Pohádka i matematika s našimi milovanými jsou prostě na prvním místě…

Líbí se vám Fler? Co konkrétně vás na něm okouzlilo? :-)
Princip Fleru je fantastický. Nejvíc na něm oceňuji propojenost lidí, kteří jsou si blízcí přes svoji vlastní kreativitu a žití svých snů. Když něco chceme, je pro to potřeba něco udělat a Fler spojuje takových lidí tisíce!! Whawww!!!

Co inspirativního můžete doporučit ostatním?
Pro mne jsou velkou inspirací právě takovéto příběhy, které zrovna skládáte, protože ten jediný a nejdůležitější výrobek našeho života je náš vlastní život sám.

Co považujete za svůj dosud největší úspěch?
Učení se naslouchat své dceři a svému okolí.

A váš veliký sen? :-)
Chtěla jsem se odstěhovat do Kostariky, jet objevovat Austrálii. Dnes je mým snem život v klidu, pohodě a beze spěchu. Číst pohádky, dělat projekty s dcerou a žít beze strachu, že nebudeme mít co jíst a čím zaplatit dům. Důvěřovat životu, že máme vše, co potřebujeme, že tak to je a tak to i bude.

Nobesli BÉÉ

www.fler.cz/nobesli-bee

Jaký je příběh vaší tvorby?
Byl to pro mě „hřích“, když jsem vlnu ze střiže našich oveček likvidoval. Cítil jsem potřebu ji příště přeměnit v něco užitečného. Však vlastní produkce z ovčí vlny měla dříve svoji tradici. Beskydy, Valašsko, tam to kdysi vše u nás začalo. Ovčí vlnu už dávno používali naši předkové k výrobě oděvů. Je to přírodní, v půdě rozložitelný, obnovitelný materiál s dodnes nepřekonanými vlastnostmi. Ovčí vlna je poměrně jednoduchá na základní zpracování, které lze snadno zvládnout i v domácích podmínkách. A nemusí to být nutně merino vlna dovezená z Austrálie či Nového Zélandu. Může to být i vlna z oveček vhodného plemene chovaných u nás v České republice.

Slovo dalo slovo a s mojí ženou jsme se rozhodli zkusit vyrobit bederní pás, vložky do bot a pouzdro na mobilní telefon. Následovalo samostudium, pokusy a samotná prvotní výroba. Ze všech těchto funkčních výrobků jsme byli nadšení. Nejvíc z toho, že jsme je dokázali vytvořit svépomocí, z vlastních zdrojů (vlny našich oveček) a ručně bez použití nějakých moderních zařízení. Také dodnes zůstalo u toho, že vlnu nijak nebarvíme. Používáme světlou, ta je dostupná nejvíce, a tmavou z černých oveček Zwartbles. Při výrobě si vystačíme se základními pomůckami jako česací kartáče, plsticí jehly a šlapací šicí stroj. A samozřejmě naše, dohromady čtyři, české ruce :-D. To vše umocnilo naši radost z práce s ovčí vlnou a po úspěšném odzkoušení našich výrobků kamarády vznikl impuls k zamyšlení, co dál...

Věděli jsme, že večery, když už děti spí, můžeme společně trávit relaxací s ovčí vlnou v pracovně. Tvořit, vyrábět, vymýšlet, povídat si, být spolu. Někdo relaxuje u televize. My televizi sice máme, díváme se na ni, ale „nepouštíme ji“ :)). A takto naplněný čas nám přišel smysluplný.
Ovečky chováme od roku 2013. Na Vánoce v roce 2017 jsme si dali s ženou Hankou pod stromeček krásný společný dárek a založili jsme si ještě v tu dobu zatím neoficiálně rodinnou dílnu, firmu. Říkali jsme si, že když přeměníme vlnu z našich oveček a udáme výrobky, bude to perfektní. Hned následující rok už jsme měli pro velký zájem vlastní vlny málo a sháněl jsem další u kamaráda střihače. Postupně jsme naši skromnou nabídku doplnili o další produkty, ale hlavně služby stříhání oveček a za mě exkluzivní nabídku, kdy chovatelům nabízíme zpracování vlny z jejich oveček a výrobu některého z našich výrobků. Stejně jako mohou mít třeba pálenku z vlastních jablek, mohou mít vložky do bot, bederní pás, atd. z vlastních oveček. Je to krásný funkční dárek nebo upomínkový předmět.

Chtěli jsme o sobě dát víc vědět lidem a jedním z doporučovaných kanálů byl Fler. Někteří naši kamarádi jej už využívají jako hojné prodejní místo, a tak jsme se přidali a stali se nováčky.

Jaké to je, když usedáte k výrobě?
„Zavírám za sebou dveře.“ Jdu si odpočinout od starostí běžných dní a shonu rodiče dnešní doby. Vypínám a někdy bych čas strávený v dílně mohl považovat skoro za meditaci :).
Tvoříme s radostí, i protože víme, že třeba vložky do bot, plstěné ovečky, pouzdra na mobil až jednou doslouží, i kdyby je jejich majitelé vyhodili na kompost, zahrabali do země, nijak to přírodě a životnímu prostředí neuškodí. Stejnou radost máme, když na výrobky upevňujeme štítky z recyklovaného papíru pomocí jutového provázku. Nejsme žádná fabrika, která zabetonovala velkou plochu, ale obyčejný rodinný domek na takové trochu samotě. Prostě příroda a ruční práce!

Co si myslíte, že je pro tvůrčí proces nejdůležitější?
Pokud člověk dělá to, co mu dává smysl, co ho baví a naplňuje, nabízí mu nové cíle a energii, dělá to rád a to vše společně ho činí šťastným, výsledky na sebe nedají dlouho čekat. Tou největší motivací pro nás jsou spokojení zákazníci.

A co vás v tvorbě ovlivňuje a doprovází?
Naše cesta a filozofie rodinné ruční dílny nás sice omezuje v kvantitě zhotovených výrobků, ale nijak neomezuje v individualitě a pečlivosti. Nebyl to prvotní záměr, ale nějak samo se stalo, že jsme prý propojili starou tradici s moderním stylem :).
Při tvoření si v dílně na počítači pouštíme jako kulisu hudbu, rozhovory, tematické pořady, ale někdy si odlehčíme scénkami Felixe Holzmanna, bačovskými vtípky Zdeňka Izera a jinými veselými pořady. Žena si ráda pustí nějaký ten romantický film. K tomu nesmí chybět káva nebo dobrý čaj.
V dílně nás sem tam doprovází naši čtyřnozí kamarádi. Kočka Tatami, kocourek Čiliak a jorkšír Daffy. Rádi chodí kontrolovat kvalitu vlny. Už si děláme legraci, že to jsou manažeři kvality. Vlnu musíme mít uzavřenou v krabicích, jinak se jsou schopni do ní zahrabat tak, že je snadno přehlédneme. Ale hlavně nechceme, aby s ní po čištění přicházeli do kontaktu. Mají už svoje volavky (krabice s vlnou určené pro ně).

Kde vaše věci vznikají?
Samo sebou, hned v prvopočátku, je to na pastvě :). Ovečka spásá louku, pastvinu a dorůstá jí vlna. Používáme vlnu z oveček, které se pasou na čistých pastvinách a zahradách. Není tak zatížena látkami z postřiků atd. Je velká výhoda, že jako střihač vidím, kde se ovečky pasou, a mohu si vybrat. Po střiži vlnu ručně pereme u nás doma na samotě v Lazaretě, jak se jmenuje místní nádherná osada s hospodářskou historií. Dál pak sušíme dle počasí buď doma na sušáku, nebo venku na louce.
Finální výrobky vznikají po večerech v naší útulné podkrovní dílničce. Většinou co vyrobíme, hned prodáme. Jenom před Vánočním Fler kreativem tvoříme „větší zásoby“. I tak není třeba velkých skladovacích prostor.

Jak vypadá cesta vašeho výrobku na Fler?
V současné době máme fotografie, které vznikaly ještě před registrací na Fler, takže speciálně pro Fler teď budeme fotit v jiném stylu  ;). S focením si vystačíme sami. Současná technika nabízí kvalitní výsledky už s obyčejnými uživatelskými znalostmi. Ale bez nápadu to také nejde.

Líbí se vám Fler? Co konkrétně vás na něm okouzlilo? :-)
Líbí se mi, že je v širokém povědomí lidí. Těch, co nabízí, a hlavně rádi kupují autorské výrobky. Téměř každý kreativec Fler zná a lze na něm dohledat spousty zajímavých výrobků, věcí a určitě inspirací na dárky. Vybrat si.

Co inspirativního můžete doporučit ostatním?
Nebát se jít svou cestou. Realizovat svoje nápady. Být sám sebou. Protože jaké si to uděláte, takové to budete mít :).

Co považujete za svůj dosud největší úspěch?
Vést šťastný a spokojený život :)

A váš veliký sen? :-)
To je tajné ;-)

Úvodní foto: nonemu

*1 - https://www.ulekare.cz/clanek/alergik-v-perinach-radeji-ne-15731, 3. 2. 2020