Je paráda, když vás při tvorbě inspirují vaše vlastní děti. Tak to má Lucie, v reálném světě učitelka, ve světě supertvůrců návrhářka dětského oblečení s vtipnými obrázky. Ty pro změnu tvoří její manžel, takže už by se dalo říct, že značka Mayaka je taková pěkná rodinná firma. Zajímá vás, jak jim to funguje? :)

Řekněte nám na úvod něco o sobě. Jak jste se dostala k tvoření?
Jmenuji se Lucie, je mi 34 let a bydlím se svou rodinou (manžel a dvě děti), psem, kočkou a šnekem v rodinném domku na úpatí lesa v menším městečku Šenov u Ostravy. Vystudovala jsem český jazyk a výtvarnou výchovu na Filosofické fakultě v Ostravě, krátce jsem působila na základní umělecké škole, poté strávila několik let na mateřské dovolené a v současné době učím na střední škole češtinu a humanitní předměty. Odmalička jsem ráda četla a kreslila.
Značku Mayaka tvoříme společně s mým manželem Borisem, který pracuje jako grafik a kreslí všechny naše obrázky, náměty vymýšlíme společně.


Tento projekt jsem vymyslela na mateřské dovolené, sama jsem chtěla pro děti nějaká vtipná trička, která by pobavila hlavně ostatní rodiče, vyjádřila můj smysl pro humor a ironii. Tak vznikla první bodyčka a trička, která jsem nakreslila ručně pro své děti. Protože moje dvě kamarádky (v současné době je najdete na Fleru pod značkami MUXU a Lucy.hor) v té době již měly pronajatý stánek na Colours of Ostrava a naše nápady se jim líbily, přizvaly mě, já jsem narychlo hledala sítotiskařskou dílnu, a tak vzniklo prvních 90 triček a bodyček, která jsem na Colours téměř všechna vyprodala a protože reakce zákazníků byly nadšené, rozhodla jsem se, že začnu podnikat. Na přání našich zákazníků jsme rozšířili sortiment a začali tisknout trika taky pro dospělé. V současné době nabízíme všechny možné velikosti, od malých bodyček, po pánské 4XL, některé obrázky jsou navrženy speciálně pro maminky a pro tatínky.

 

Popište nám typický průběh tvůrčího procesu, který vede ke vzniku nového výrobku.
V případě značky Mayaka se vlastně nedá ani mluvit o tvorbě. Naše obrázky vytváří život sám, hlavně náš rodinný život s malými dětmi. Já se snažím brát všechny ty bláznivé situace, které určitě zažívá každá maminka, s nadhledem. Daří se mi to bohužel vždycky až s odstupem, takže to ventiluju v našich motivech a ve vyprávěních v práci, kterými bavím celý učitelský sbor, a už několikrát mi kolegyně řekly, že bych o svých dětech měla napsat knihu.
Většina našich obrázků tak vznikla jako okamžitý nápad, vtípek, který jsme poté s manželem rozpracovali. Když se ale snažím něco programově vymyslet, vlastně to ani nejde. Zákazníci se nás ptají, jestli nechystáme více motivů pro starší děti. Je to „díra“ v naší nabídce, ale bohužel, naše děti mají teprve 5 a 6 let a ať se snažím sebevíc, nevymyslím nic opravdu trefného, s čím bych byla spokojená.

Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?
Samozřejmě kromě nápadů, které jakžtakž přicházejí samy, zahrnuje naše podnikání spousty jiné práce – starost o internetový obchod, naskladňování zboží, prodejní akce atd. Musím přiznat, že když jsem se vrátila po dětech do práce, přestala jsem toto stíhat. Na nějakou dobu mě vystřídal manžel, který šel na rok na mateřskou dovolenou.
V současné době se střídáme a snažíme se, jak se dá, ale vzhledem k tomu, že jsme oba zaměstnaní na plný úvazek,  na podnikání zbývá času velice málo.

Řekněte nám něco o technice, kterou tvoříte. Proč to u vás vyhrála?
Jak jsem již zmiňovala, naše obrázky na trička kreslí manžel, on si odjakživa „čmáral“ takovéto komiksové figurky, umí také výborné karikatury, jeho zápisky z přednášek na vysoké škole obsahovaly hlavně úžasné kresbičky učitelů a spolužáků spíše než nějaké informace. Tyto jsou tedy nakresleny, nafoceny a upraveny v počítači. Zkoušeli jsme ve spolupráci s jednou tiskařskou dílnou různé techniky, ale vyhrál u nás klasický sítotisk, jenom u něj můžeme zaručit, že budou potisky opravdu kvalitní, vydrží častá praní a jsou příjemné i pro děti.

Čí názor na vaši tvorbu je pro vás důležitý? Máte někoho takového?
Tím, že obrázky vymýšlíme dva, nápady si kritizujeme a korigujeme navzájem. Taky je pro nás důležitý názor našich dětí, když je obrázek něčím zaujme, líbí se jim, i když třeba úplně nechápou jeho ironické vyznění, máme naději, že se bude líbit i našim malým zákazníkům.

Doporučte Fler tvůrce, které máte ráda.
Moje kamarádka z vysoké školy má značku Parada a dělá krásné šperky, které nosím téměř každý den. Nápaditou módu pro děti i dospělé dělá Baby olé, v současné době vyhlížím pošťáka, který mi přiveze balíček od značky TATE.

Kdybyste měla upozornit na jeden svůj výrobek z Fleru, který by to byl a proč?
Upozornila bych na motiv Online/Offline, tento se v naší tvorbě vymyká, není to žádný rodinný výjev a kresba tentokrát není dílem mého muže, ale vytvořila ji podle mého nápadu moje sestra Alzběta, velice šikovná ilustrátorka, studentka animovaného filmu.

Nosíte své výrobky, nebo jste kovářova kobyla?
Naše výrobky nosí samozřejmě hlavně naše děti, k obrázkům mají vztah, vědí, že tyto zachycují je samotné, samy si vybírají, které motivy chtějí nosit.

Čemu se ráda věnujete ve volném čase, když netvoříte?
Když mám náhodou volný čas, což je skoro sci-fi, při dvou dětech, práci na plný úvazek a domku se zahradou, na níž v posledních letech s amatérským nadšením a naprostou neznalostí realizuji své pěstitelské pokusy, tak právě tvořím – buď něco vyrábíme společně s dětmi, malujeme, nedávno jsem například začala šít.

Jak vypadá váš ideální den?
Co mě jako první napadne, je klid, relaxace, žádné povinnosti. Háček je v tom, že pár takových dní jsem vlastně už zažila a hrozně jsem se nudila. Když momentálně nemám žádnou akutní práci, tak si ji vymyslím. Jenomže ono je vlastně pořád co dělat. Protože mám moc ráda svoji práci, učím na waldorfské škole, kde je prostředí velmi inspirativní, může to být i běžný pracovní den, když se vše vydaří a děti jsou zdravé.

Jaké máte pracovní plány pro příští týden a jaké pro příští rok?
Já mám pořád velké plány, vymyslet nové motivy, rozšířit sortiment, jet na spoustu nových akcí. Jen málo z toho se mi podaří zrealizovat, protože to ani není možné. Co se mé práce učitelky týče, nic bych neměnila. Příští rok budu třídní maturitního ročníku a to mi určitě dá pěkně zabrat.