Myslíte, že s padesátkou na krku už máte to nejlepší za sebou a váš život se nemůže nijak závratně změnit? Tak rychle zapomeňte na pesimismus a raději si přečtěte životní příběh Gusty, inspirativní dámy, která se na Fler dostala díky výrobě sedacích pytlů a vaků...

Řekněte nám na úvod něco o sobě.
Život umí udělat kotrmelce, které bychom si ani nevymysleli. Před patnácti lety jsem byla osamělá, rozvedená matka tří dětí s padesátkou na krku a nevěřila jsem, že by mne mohlo něco v životě překvapit. V roce 1998 jsem se seznámila s manželem Hannesem. Je Rakušan a domovy teď máme tři. Uprostřed ve Welsu „domov pracovní“, 350 km na sever domov český, kde mimo dětí žije i moje maminka, a 350 km na západ domov tyrolský. Jeden víkend na jih, druhý na sever. Pracovní domov máme proto, že Hannes ještě v důchodu není.
Nejstarší syn udělal doktorát na Tokijské univerzitě, kde potom také několik let učil. Jeho manželka je z Dominikánské republiky. Dnes žijí se svým pětiletým synem ve Švýcarsku. Tenhle vnouček česky zatím neumí, důležité otázky nadšeně projednávají s Hannesem. Naštěstí se v jeho široké jazykové výbavě najde i angličtina použitelná pro mne.
Druhý syn s rodinou žije v Jílovém, a proto si s dalšími dvěma vnoučátky – kluk už je v páté třídě a o tři roky mladší princezna – krásně popovídám i já. Snacha se vedle svých dětí ujala i starosti o moji maminku.
A poslední moje dcera se svým manželem vystudovali a žijí v Brně a zatím mají „jen“ dvě čivavky.
Celá rodina je v úzkém kontaktu. Pro rodinné srazy se ideálně hodí dům v Tyrolích a komunikaci jistí Internet a Skype.

Jak jste se dostala k tvoření?
Mám to i na svém profilu - byla jsem odjakživa na ruční práce, hlavně přes látky a nitě. Potom, když jsem musela věnovat svůj čas dětem a dost náročnému zaměstnání, to už moc nešlo. Tedy přesněji, vytvářela jsem jen potřebné.
Před asi pěti lety jsem s radostí nastoupila do důchodu. A v zápětí i na Fler. Snacha mne totiž poprosila, abych zkusila vyrobit válecí pytel pro vnoučátka. Potom se s ním pochlubila kamarádkám, a to i těm virtuálním. A šila jsem jeden vak za druhým. Brzy mi někdo poradil zkusit to na Fleru.

Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?
Živnosťák mám, ale šití teď beru spíš jako obranu proti zlenivění a výdělek jako příspěvek na benzín… Projezdíme hodně :-).
Šiji všude. V našem autě už mají své místo mé dva stroje (šicí i overlock), dvě tašky s materiálem a výrobky. V každém z našich tří domovů mám koutek na práci. Moc nepořádek mít nemůžu – špatně se přenáší. Jen plnírnu kuličkami a dalšími náplněmi mám jen jednu – v Jílovém u Prahy, v prostorném podkroví, které se plní a zase vyprazdňuje igelitovými pytli, krabicemi i výrobky.

Řekněte nám něco o technice, kterou tvoříte. Proč to u vás vyhrála?
Šití mě vždycky nejvíc bavilo, už asi od patnácti, i když jsem zkoušela kdeco až po paličkování… Proč vyhrálo? Možná proto, že to jde docela rychle a proto, že i zde je důležitá preciznost. Precizní detail je rozhodující pro výsledek, ale nemusíte u toho sedět týdny, jako třeba u vyšívání nebo u pletení. Ten detail je moc důležitý – představte si pánskou košili s jen maličko nepřesným límečkem – a už to není vůbec pánská košile :-).

Popište nám typický průběh tvůrčího procesu, který vede ke vzniku nového výrobku.
No, já nevím, vybírám látky a hodně si hraju s barvami, jejich kombinacemi a hlavně se vzory. Někdy dost prostříhám, jen aby na tom pytli byl obrázek z potisku látky opravdu dobře umístěný a vzor navazoval nebo třeba vytvářel ve švech pěkné efekty.

Čí názor na vaši tvorbu je pro vás důležitý? Máte někoho takového?
Mám hlavně testovací komisi vnoučátek.

Doporučte Fler tvůrce, kterého máte ráda.
Miluji vyšívaný ubrus koupený u hotaha.

Kdybyste měla upozornit na jeden svůj výrobek z Fleru, který by to byl a proč?
Za svoji vlajkovou loď považuji lodě.

Používáte své výrobky, nebo jste kovářova kobyla?
Používám a používá je celá rodina, přátelé, kamarádi, mateřská školka, školní družina i veřejná knihovna. Přání, jaký pytel či vak by se ještě někomu hodil do obýváku k televizi nebo kamarádovi do pokojíčku, jsou pro mne často inspirací :-).

Čemu se ráda věnujete ve volném čase, když netvoříte?
Statistika a grafy, zahrada a květiny. Tři roky mi roste na balkóně (ze semene nalezeného v ovoci) strom kaki. Brzy (asi příští jaro) ho nejspíš odstěhuji do Jílového na zahradu, a tam asi nepřečká zimu. Nebo z něj bude veliký strom. Prý by měl mít nároky jako meruňka, tak uvidím :-).

Jak vypadá váš ideální den?
Asi když za sebou vidím výsledky, jsem totiž děsně orientovaná na úspěch. Když se večer kouknu a mám něco hezkého hotovo. Třeba včera – dva mediťáky a ostříhané živé ploty na zahradě v Tyrolích.

Jaké máte pracovní plány pro příští týden a jaké pro příští rok?
Tenhle týden budu šít výbavu na terasu – molitanové polštáře na lavice, asi i ubrus. Co se týká obchodu na Fleru, pořád se chystám zavést celé nové oddělení zaměřené na biologické náplně. Od termopolštářků a malých polštářků, přes meditační sedáky až k velkým – s náplněmi z pohanky, špaldy, řepkových a vinných semínek, třešňových pecek… a tak.
Mám svůj termopolštářek na klouby a záda plněný řepkovým semínkem. Je to dokonalost sama. Nebo třešňové pecky - jak teple, krásně a dřevitě po nahřátí voní! Bio náplně jsou teď můj dlouhodobý plán. Musím se k tomu jen někdy dostat.

 

Foto© STUDIO100