Když se po studiu malby ocitnete v kovodílně, nemůže to dopadnout jinak, než že na ten kov začnete malovat. Irena "Haneri" Pantůčková by mohla vyprávět. Tak jsme ji poprosili, aby vyprávěla.

Do kovodílny se dostala v roce 2006 čerstvě po škole ve svém prvním zaměstnání. „Pracovala jsem jako asistentka dospělých s mentálním postižením, ve stacionáři bylo několik výtvarných dílen a na mě připadla zrovna kovodílna, i když jsem o kovu nevěděla nic,“ říká. Naštěstí se v dílně objevila smaltovací pec a Irena zjistila, že kov může obarvit: „Hned mi byl bližší, a navíc výsledek byl hned vidět.“ Stačilo jen málo a plech začala měnit v krásné smaltované šperky, které prodává na Fler.cz/haneri.

Tak jste se okamžitě pustila do šperkaření?

Hned to nebylo, ale po dvou letech mi bylo jasné, že nejsem tam, kde bych měla být. Kamarády z dílny už smaltování přestalo bavit, zatímco moje nadšení naopak vzrůstalo. Nakonec jsem učinila rozhodnutí naivně a bezhlavě se s tvorbou vrhnout na volnou nohu. Potřebovala jsem pracovat rukama a sama za sebe. Rozhodování mi usnadnilo vědomí, jak dobře se naše výrobky z dílen na různých akcích prodávaly.   

Je smalt taková alchymie, jak to vypadá? Co potřebuje začátečník, aby vůbec mohl začít?

Jednoduché to není, ale alchymie taky ne. Pokud někoho smalt napoprvé opravdu zaujme, nezůstane to určitě jen u zábavy na víkend. Chycený člověk koupí smaltovací pec a začne se shánět po materiálu k osmaltování, já první rok obcházela sběrné suroviny a soukromá klempířství. Samozřejmě si musíte pořídit samotný smalt, doporučuji začít s technickým. Dál se neobejdete bez štětců, které je třeba pořád dokupovat, protože smalt je rychle obrousí. Taky potřebujete nerezový rošt, na kterém poputují vaše výtvory před každým výpalem do pece, a zpočátku oceníte kožené žáruvzdorné rukavice. Ty vám ale časem přijdou zbytečné a obtěžující.

Jaký je rozdíl mezi technickým a šperkařským smaltem?

S technickým smaltem je to tak, že po vytažení šperku z pece najdete přesně to, co jste zastudena na podklad nanesli. Šperkařský smalt je o něco nevyzpytatelnější a náchylný ke chtěným i nechtěným překvapením. Pro oba typy ale platí to samé: pokud jste zaujatí, nevystačíte si ani s pěti výpaly na jeden kus. Smaltování je vrstvení, zkoušení a nekončící poznávání.

Dají se smalty mezi sebou míchat jako klasické barvy?

Míchání barev je základ, bez toho by mě to ani nebavilo. Těžko bych vystačila se základní paletou, i když je široká. Technické smalty se chovají stejně jako třeba akrylové barvy. To znamená, že smícháním červené a modré vznikne fialová, není v tom žádná technologická záludnost. Krásné efekty vytvoříte se šperkařským smaltem nebo i kombinací obou typů, to už je technologicky náročnější. Výhodou ovšem je, že se dá vrstvením a dalším vypálením leccos opravit.

Za sebe ale řeknu, že čím jsem starší, tím méně mě fascinují jakékoliv efekty. Cestu pro sebe vidím spíš v definování tvaru, tématu a v kombinaci různých materiálů.

Dokáže vás smalt ještě něčím překvapit?

Hlavně jsem překvapená, že mě baví už tolik let. Uvědomuju si, jak velké mám pořád rezervy. Teprve poslední dva roky objevuji i šperkařský smalt, jeho možnosti. Jedním z mých cílů je zvládnout technicky dobře kombinaci obou typů smaltu, to je opravdu těžké. A hlavně se chci už konečně posunout od mědi k ušlechtilejším kovům. Tuším, že v tu chvíli budu znovu na začátku. 

Na které materiály se dá smalt nanášet?

Nejvhodnější kovy k posmaltování jsou zlato, stříbro, měď a ocel. Taky kov tombak, což je slitina mědi a zinku, ale u toho je důležité, aby v něm byl správný poměr surovin.

Tuhle vaši otázku bych ovšem ráda využila k přiznání. Musím se totiž k samovzdělávání v technologické oblasti velice nutit. Jsem vysoce nesystematická, netrpělivá a jednostranně zaměřená, vlastně mě odjakživa zajímají jenom barvy. Šperkařství ale není volná umělecká disciplína, aspoň já ji tak nevnímám. Posouvám se jen pomalu, k vlastní škodě, na druhou stranu ovšem zas mám pořád co objevovat. Jednou ze mě ta šperkařka určitě bude. 

    

   
  

Řadu let jste dělala brože v podobě elegantních dam v krásných šatech, ty už vás přestaly bavit? Zákaznicím se hodně líbily, ne?

Moc mě bavilo je vyrábět a ještě víc potom fotit. A ano, snad můžu zpětně říct, že tyhle brože a náušnice byly u mých zákaznic docela populární. Uvědomovala jsem si ovšem, že v tomhle případě prodávala hlavně fotka spolu s krátkým jednoduchým příběhem. Takže důvod, proč jsem dámy přestala vyrábět, je jednoduchý: vyčerpaly se mi pro ně příběhy. Už jsem prostě časově nezvládala aranžovat ke každé figurce prostředí pro fotku a vymýšlet jim pořád další nové vlastnosti. Zkusila jsem prodávat tyhle moje dámy nafocené stroze a čistě, beze jména a příběhu, ale to se mi neosvědčilo. Vlastně to docela chápu, sama mám přece raději fotky, které něco vypravují.

   

Do čeho jste se pustila teď?

S dámami v šatech jsem celou dobu zároveň vyráběla intuitivní šperky nepravidelných tvarů. To určitě dokazuje můj bezkoncepční přístup, který ale nepovažuji za nějaký nedostatek.

Během let u mě nastal vývoj, momentálně mě zajímá kombinace materiálů, řešení zadní strany broží, hledání nových tvarů a technologických postupů. Kupuju například dřevěné destičky a dělám z nich větvičky. A lišejníky jsou sprejem nastříkaný molitan, to je můj způsob ,,recyklace“.

Jak vás napadlo, že svoje výrobky nabídnete na Fleru?

To už je docela dávno, vlastně si nevzpomínám a nechci si něco vymýšlet. Každopádně mi hodně pomohl a pomáhá dodnes. V začátcích například hodně tím, že mě vrátil k focení a donutil ke komunikaci se zákazníky, což člověka obohatí. Díky Fleru jsem se taky víc spřátelila s počítačem a začala přemýšlet o celkové prezentaci svojí značky. Nabídl mi prostě za velice komfortních podmínek možnost ukázat, co umím.

  

Pozor na smalt v kabelce!

Je totiž sice tvrdý, ale zároveň křehký, takže smaltovaný šperk vyžaduje šetrné zacházení. Neměl by spadnout na zem, stejně jako šperk z porcelánu nebo keramiky. Taky není dobré hodit ho do kabelky, když tam jsou klíče nebo jiné tvrdé předměty. Uložení do šperkovnice by mělo proběhnout jemně, a ne hodem. Pokud na to ale budete dbát, vydrží vám dlouhé roky, základní vlastností smaltu je stálobarevnost a odolnost proti poškrábání.

Připravila Michala Šmikmátorová, foto z archivu Haneri.

 

 

Už je tady nový Kreativ!

Tentokrát jsme pro vás jako dárky připravili něžné jarní samolepky, dva peříčkové obrázky pro dokreslení a dvě nádherné vyšívací šablony od holek ze Zašívárny. Moc se těšíme, že nám pošlete fotky svých výtvorů!

Zapátrali jsme rovnou po dějinách výšivky a zjistili, že by se podle nich daly učit i dějiny ženské emancipace. Taky jsme zkoumali, jestli má opravdu smysl doma šetřit vodou. Jako omráčení jsme zůstali při studiu podkladů k příběhu Zika a Lídy Ascherových.

A co jsme vyráběli? Betonové květináče i etažér a taky věšáček ze starého metru. Pro další dekorace jsme použili peříčka, a to opravdická od ptáčků i vyrobená z papíru a látek.

Moc nás bavilo zkoušet, jak se vyrábí čokoládové hnízdo na jarní dort. Je v tom vodka, víc neřekneme! :-) A taky jsme na jaro vytvářeli lehké masové rolády a zkoušeli, jak jednoduché je vyrobit si přepuštěné máslo (je to jednoduché).

Jitka Zajíčková připravila další lekci akvarelu a uspořádali jsme redakční soutěž ve zdobení kraslic. Ještě jsme stihli spoustu dalšího, však v časopisu uvidíte...