Další miska na oříšky? Ano, jistě, jak si račte přát! Červená šamotová hlína s drobnými kamínky je krásná sama o sobě – teplá, zrnitá, plná hloubky a přirozené textury. Při tvorbě této misky jsem chtěla, aby hlína opravdu vynikla; dekor razítky a kropenatá glazura uvnitř zde nejsou to hlavní, jsou to jen detaily pro kontrast. Pojďte se podívat, jak výrobek vznikal krok za krokem od prvního přejetí válečku po hlíně po závěrečný výpal.
A co nasypat dovnitř? Oříšky, lentilky, sušené ovoce nebo ji nechat jen tak stát a těšit se z jejího přirozeného půvabu? To už nechám na vás.
Autorka/foto: Michala Šmikmátorová
Materiál a pomůcky:
- červená keramická hlína CAK
- miska jako forma
- igelit, váleček, nůž, pravítko
- šlikr z červené hlíny
- houbička, razítka, štětec
- bílá glazura
- šedobéžová glazura s tečkami KGE 33
Vyválíme plát hlíny silný 0,5 cm, vykrojíme podle pravítka dlouhý pruh a ozdobíme ho razítky.
Do formy obalené igelitem vytvoříme mělkou mističku z kuliček nebo plátků hlíny. Seřízneme rovný okraj. Bude tvořit spodní část naší nádoby.
Ozdobený pruh hlíny stočíme do kruhu a spoj slepíme šlikrem. Okraj mističky našrafujeme do mřížky a naneseme šlikr.
Obě části přilepíme k sobě, misku dospodu a zdobený okraj nahoru. Spoj opatrně začistíme z vnější i vnitřní strany.
Připravíme další pruh hlíny, ozdobíme ho otisky a vytvarujeme z něj kulatou nožičku naší misce. Necháme schnout a přežahneme.
Vnitřek vylijeme šedobéžovou glazurou s tečkami KGE 33. Do reliéfu zatřeme bílou glazuru a houbičkou ji lehce setřeme z povrchu. Pálíme na vysoký výpal (1080 °C).
Úvod do nového Golema
Fler.cz: časopis GOLEM k předplacení a zakoupení
MILÍ PŘÁTELÉ KERAMIKY,
s novým rokem je tu také nové číslo Golema, kterým vstupujeme do dvacátého ročníku!
Trochu jsem počítala a vyšlo mi, že jsme za tu dobu vydali už 88 čísel, a to znamená zhruba 1 672 nápadů na tvoření z hlíny. Wow, to je rozhodně důvod k oslavě!
Leden tradičně vybízí k bilancování a plánům na měsíce, které máme před sebou. Je to ideální čas vzít do ruky hlínu, otevřít se novým nápadům a znovu si připomenout, proč nás ruční tvorba tolik přitahuje. Ve světě přeplněném informacemi, špatnými zprávami, názory a komentáři od lidí, které ani pořádně neznáme, se umění ponořit do tvorby stává největším darem. Proces práce s hlínou, dřevem nebo barvami umožňuje vypnout nepřetržitý proud zpráv, které nás jen zahlcují, a užít si vakuum přítomného okamžiku. Na chvíli mizí chaos, přichází soustředění, klid a radost z toho, že něco vzniká přímo pod našima rukama – tvoření se může stát osobním útočištěm.
Má smysl zanechat po sobě něco skutečného. Nejen elektronickou stopu někde na síti, ale třeba hrnek, misku nebo šperk, který někdo vezme do ruky, bude jej používat a možná jednou předá dál. Ručně vyrobené věci v sobě nesou čas, pozornost, lásku i kus autora. A život strávený mezi lidmi, kteří tohle chápou, je jednoduše veselejší, lehčí a opravdovější.
Čím dál silněji si uvědomuji, jak důležitou roli v dnešní době hrají rukodělní tvůrci, umělci a řemeslníci. Jsou to často lidé zvláštního druhu: otevření, srdeční, trpěliví, kreativní, s nekonečnou fantazií a citem pro krásu a estetiku, taky trochu „šílení a praštění“. Když se člověk stane součástí této tvořivé pospolitosti, přirozeně se ocitá v bublině plné inspirace, sdílení a obyčejné lidské radosti. A právě taková bublina dnes není útěkem, ale spíš skutečnou záchranou. Díky, moje bublino, že tě mám!
Přeji vám, aby byl nový rok plný pohody, radosti z tvoření, dobrých lidí kolem vás a odvahy dělat věci po svém.
Všechno dobré v roce 2026!
Michala Šmikmátorová
šéfredaktorka
