Mokré plstění a jeho možné potíže
Dnes jsme si pro vás do MAGu připravili skutečnou lahůdku - uplstíme si mokrou metodou kočičí pelíšek :-) Nebude to práce jednoduchá, ale protože návod je skutečně rozepsaný krok-po-kroku, věřím, že ho zvládnou i šikovnější odhodlané začátečnice. A abyste se na práci dobře připravili, dám vám nejdřív několik důležitých rad a tipů, na co si dát pozor - a také doporučení pro úplné začátečníky.
Návod na plstěný pelíšek najdete zde :-)
Plstěný kočičí pelíšek...
…aneb opravdu velmi podrobný návod pro mírně pokročilé plstiče, či ty nepokročilé, ale odvážné vlněné nadšence :-) Mým přáním a důvodem, proč rozdávám své pracně nabyté know-how, je, aby nás milovníků vlny a plstění přibývalo. Abychom navrátili úctu a pozornost skvělému přírodnímu materiálu. Aby kromě jehlic, jehel a háčků postihla naše domácnosti též chlupatě mydlinková šílení. Zkrátka, aby ženy ke svým myšlenkám „…co si ušiju, či co si upletu?“, přidaly též touhy a nápady „…co si uplstím?“…
Můj návod je velmi podrobný a obsáhlý, protože když už se s ním dělám, přeji si, abyste dle něj opravdu mohli vyrobit zamýšlené dílo. Velmi mne v tomto ohledu potěšily ruské tvořivé ženy, jejichž podrobnými plstěnými tutoriály se to na webu jen hemží. Sice jsem je objevila až po mnoha kurzech a letech vlastní praxe, ale bylo to spíše o tom zamyšlení, že je někdy dobré poslat know-how dál a neočekávat za to nic, kromě radosti, kterou to může druhým přinést. My, co se vlnou snažíme přiživit, jsme pochopili, že to u nás opravdu není zlatý důl, takže je na čase začít učit širokou veřejnost, jak nacházet opět vztah k tomuto materiálu.
Je mi úplně jedno, zda se zamilujete do kočičích pelíšků a začnete je vyrábět a prodávat, třeba i zde na Fleru. Můj originální nápad to není a nikdo již nikdy nedohledá, kdo v hluboké minulosti uplstil, třeba před tisíci lety, takovýto první pelech. Pojďme společně pomyslně sejmout z vlny ono nepříjemné naftalénové stigma, protože kuličky proti molům, to je to jediné, co někomu vytane na mysli, když se o tomto krásném materiálu hovoří.
Doporučení pro začátečníky:
- Práce s vlnou není náročná, ale vyžaduje určité znalosti a dovednosti, které člověk získá praxí. Určitě bych vám proto doporučila navštívit nějaký kurz či člověka, který vám základy ukáže na živo.
- Pokud do toho půjdete, čtěte návod až do konce, raději vícekrát, a při dotazech mne kontaktujte v níže zmíněném kuličkovém klubu (pro vstup do klubu je nutné být na Fleru zaregistrován), kde se sešla báječná skupina skvělých žen se vztahem k vlně, které mohou též poradit.
- Také vám radím zkusit nejdříve nějaký výrobek na menší šabloně, nakonec to bude třeba taštička, pomůže vám „vychytat“ některá úskalí mokrého plstícího procesu.
- Zapomeňte na louku, květy a další roztodivné vzory a začněte jednoduše, bez složitých výtvarných vlněných kreací. Jednobarevný či dvoubarevný domeček bude také krásný a ušetříte čas i nervy. V tomto případě byste první trojvrstvu pokládali např. červenou a ty další již třeba oranžové. Vlna se nám při procesu plstění do sebe proplstí, počítejme tedy s tím, že odstíny se změní a vlákna jednoho odstínu budou „prolézat“ do odstínu druhého. Ne všechny závěrečné proplstěné odstíny jsou hezké. Proto volíme barvy, které k sobě v principu ladí, abychom předešli nepříjemným překvapením.
Možné potíže v průběhu plstění:
Tento seznam si pečlivě předem pročtěte, pokud vážně uvažujete, že pelíšek z mého návodu opravdu uplstíte:
- člověk se ztratí při počítání vrstev nanášené vlny - řešení: poznamenejte si na papír pořadí vrstev i směr kladení vláken
- mokrýma rukama si scucháme vlnu, kterou se pokoušíme nanášet - řešení: vždy mít při nanášení vlny suché ruce
- očividně nerovnoměrná vrstva vlny na výrobku - řešení: na „plešiny“ naneseme zavčas vrstvu vlny
- ruce nám při hlazení vlny nekloužou - řešení: pořádně si je namydlíme
- topíme se v pěně a už to začíná připomínat pohádku „Hrnečku vař!“ - řešení: vsákneme mýdlo a vodu do ručníku a již více nemydlíme, po vsáknutí mýdlové vody přidáváme jen vodu, pokud je výrobek již dobře konzistentní, můžeme ho celý proprat, vysušit ručníkem a začít proces přiměřeného mydlení znovu
- vlna se nám topí ve vodě a ta teče proudem i z pracovní plochy - řešení: vysušíme náš výrobek ručníkem, případně několika ručníky
- nedaří se nám držet se přesně šablony - úplný začátečník se tomuto problému sotva vyhne, každopádně se při návrhu pelíšku již preventivně vyhneme ostrým hranám, které vlna v podstatě odmítá respektovat a během práce dbáme na zahýbání vlny přesně k šabloně a preciznímu zahlazení okrajů, též si v tomto případě dáváme pozor na „utopení“ ve vodě, přebytek vody by nám dílo od šablony také oddaloval
- hrozí splstění okrajů díla v případě, kdy je vlna již oddálena od okraje šablony - řešení: včas tento efekt odhalit, dílo hladit dále více ve středu a po prostřihnutí otvoru se snažit napravit škodu
- při hlazení v první polovině práce se nám celé dílo vzdouvá a není přichycené k šabloně (máme uvězněný uvnitř díla vzduch) – řešení: rovnoměrným silnějším plošným tlakem vzduch vytlačíme
- nemáme brusku - nevadí, dřívější plstiči ji také neměli, prostě se obrníme větší trpělivostí
- vzor se nám nechce přichytit na podkladovou vrstvu vlny - příliš jsme podkladovou vrstvu zaplstili, takže si na to dáme pozor a první vrstvy vyhlazujeme jen krátce, práci si dáme až u vrstev konečných
- záclona se nám přichytila k dílku (záclonovina je zřejmě ne zcela umělá, nebo má na sobě mikrovlákénka, která se přichycují k naší vlně) - řešení: častěji záclonu nadzvedneme během hlazení a oddělíme ji od naší vlny
- nerovnoměrnost výsledného tvaru (důvody jsou dva - buď jsme se při závěrečném plstění omylem věnovali více jedné straně výrobku, nebo vlna byla již od počátku nerovnoměrně rozvrstvena) - řešení: zanedbávanou stranu doplstíme, v druhém případě se s tím pouze smíříme a vezmeme to jako součást ručního díla
- zvolili jsme vzor, který nám celý někam „odjel“ (asi jsme nebyli dostatečně jemní a trpěliví při počátečním zaplstění přes záclonu) - s tím toho mnoho nenaděláme, v případě, že se ale jedná o detaily, nám pomůže speciální jehla pro plstění, kterou vzory můžeme přichytit na původní místo
- závěrečný domeček po uschnutí naší kočce padá na hlavu a je velmi měkký (nedostatečně zaplstěné dílo) - řešení: výrobek opět namočíme, namydlíme a necháme ho podstoupit další sadu „brutálních masáží“ :-))
Pokud vás náročný, ale nutný úvod do záludností mokrého plstění nalákal, navnadím vás ještě fotografií hotového výrobku, na který přijde návod v následujícím článku:
TIP redakce:
Všechny milovníky vlny a jejího zpracování zveme do klubů "Akce kulová vlněná plstěná :-)", "Plstění" a "Ovce, vlna... chov a zpracování vlny", kde vás přesvědčíme, že plstění opravdu neznamená jen ledabyle jehlou spojená beztvará hmota, ale že může být i dokonalou uměleckou poctou materiálu.