Poslední červnová dílna zavoněla travinami a lučními květinami a my jsme jejich křehkost a něžnou krásu zachytili pomocí hlíny a sádry. Zvěčnili jsme stopu, kterou příroda zanechala v určitou chvíli na určitém místě. A k tomu nás inspirovala tvorba londýnské výtvarnice Rachel Dein.

 

Materiál:

  • sochařská hlína
  • hadříky, válečky
  • rostliny
  • gumový váleček používaný při tapetování
  • rámeček
  • bílá sádra

Z cihly sochařské hlíny jsme silonovým vlascem nařezali plátky, které si děti zpracovaly a vyválely na přibližně 1cm tlusté pláty. Na plastové podložky se hlína lepila, takže se nám osvědčily navlhčené hadříky, a to i na vrchní straně při válení válečkem.

Následně si děti vybraly rostliny a ty přiložily na připravené pláty. Gumovým válečkem pod mírným tlakem děti zapustily rostliny do hlíny. Obilné klasy či makovičky jsme zatlačili prsty.

Poté jsme čtvercovým rámečkem o přibližném vnitřním rozměru 12 x 12 cm vybrali tu nejzajímavější či nejbohatší část zapuštěného reliéfu a ořezali plát na pravidelnou kachličku. 

Rámeček nám pak sloužil hlavně jako forma na vylití sádrou.

Sádru jsme si připravili podle tradičního návodu. Před vylitím jsem rychle jemným štětečkem přetřela detaily reliéfu vodou z připravené sádry tak, aby se dostala do všech škvír. Tento postup se doporučuje jako prevence vzniku bublin.

Poté jsem formu naplnila sádrou do výšky asi 1-1,5 cm. A pak jsme netrpělivě čekali, až zatuhne do té míry, abychom mohli hliněný plát sejmout.

Nadšení bylo veliké! 

Popenec obecný, vikev ptačí a svlačec rolní ve společnosti...

... máku zahradního :)

 

 

 

Redakční dovětek:
Jak jsme vám v MAGu slíbili, když budete pilně psát pěkné blogy, budeme ty nejzajímavější z nich vytahovat na oči širokému obecenstvu do MAGu. A jak jsme slíbili, plníme :-) Takže - pište blogy!