Pojďte si pohrát s hlínou! Může to být květináč, zajímavý hrnek či miska, anebo přiklopíte víčko a máte dózu na drobnosti nebo kosmetickou krabičku do koupelny. Jednoduchým trikem vytvoříte z potisknutého stočeného plátu hlíny elegantní trojnožku. Vytlačený dekor, ať už použijete razítka nebo obtisknutou krajku, nejlépe vynikne pod nějakou pěknou prokreslovací glazurou a výsledný dojem bude dokonalý.

Materiál a pomůcky:

  • keramická hlína
  • miska s vodou, houba, štětec, váleček
  • vodicí lišty, dřevěné špachtle, škrabátko, skalpel, razítka
  • šlikr

Zpracujeme si hlínu a na podložce si vyválíme podle vodicích lišt plát hlíny silný cca 5 mm. Skalpelem odřízneme hlínu podle papírové šablony.

Na připraveném obdélníku si vyznačíme pomocí dlouhého pravítka nebo lišty okraj budoucí nádoby. Střídavě obtiskujeme dva motivy razítek po celé ploše plátu.

Okraje obdélníku si seřízneme tak, aby nám utvořily tzv. ztracený spoj. Jednu stranu tedy seřízneme šikmo dovnitř, druhou stranu šikmo ven.

Spoje naškrábeme a natřeme šlikrem. Konce spojíme k sobě a jemně přitiskneme. Spoj zaretušujeme dřevěnou špachtlí vevnitř i zvenku.

Výrobek si otočíme dnem vzhůru a začneme spojovat dno tak, aby nám vznikly tři nožky. V místě, kde je potřeba nožky spojit, si hlínu naškrábeme a našlikrujeme.

Do zbylého otvoru uprostřed dna nádoby vlepíme malý trojúhelník vyříznutý ze zbytku plátu.

I na dno můžeme obtisknout některé z použitých razítek. Zaretušujeme spoje na spodní straně.

Před dokončením nádobu zformujeme do buclatého tvaru. Navlhčíme si ruku a postupně vytlačujeme stěnu zevnitř směrem ven.

Na točně dobře zkontrolujeme celkový tvar nádoby. Po přežahu naneseme glazuru nejlépe s efektem, který zvýrazní plastický dekor na povrchu.

Autorka/foto: Veronika Volejníková, dílna U dubu

 

Golem 4/2018

Milí přátelé keramiky,

ačkoliv sama působím spíše jako občasný lektor pro dětské skupiny, nesmírně se tomuto hliněnému řemeslu obdivuji. U keramiků se mi líbí to zapálení pro věc, chuť zkoušet nové věci a postupy, mnohdy až dětská zvědavost, co z té pece vyleze, kam mě ta hlína pustí, co nového mi ukáže a naučí. Alespoň u těch, co znám, tyto vlastnosti řadu let pozoruji a baví mě to. Je to báječný relax, spojení s přírodou, terapie dotykem, interakce s hmotou, kterou vydala země a již člověk za pomoci svých rukou a ohně (no dobře, mnohdy spíše elektriky) dokáže přeměnit v hrnek, misku nebo džbán.

Můžeme jen žasnout a snažit se objevovat její skryté možnosti tak, jako to dělaly generace před námi sahající až daleko do pravěku. Bylo by dobré si takovéto poklady ve formě prastarých řemesel oprašovat a chránit, je to snad i naše povinnost. Doufám, že kousíček tohoto poselství předáváme dál i my prostřednictvím našeho časopisu.

Ráda jsem se potkala s některými z vás v Kunštátě na hrnčířském trhu a musím říct, že to byla moc milá setkání. Již 26 let sem lidé míří za svými oblíbenými prodejci dokoupit hrnky, misky a talíře na celý rok, zase do dalšího jarmarku. Panuje tam vždy úžasná atmosféra, možná je to tím, jak pravil Jarek Nohavica, že ty hrnky prostě přitahují dobrý lidi! Asi je to tak…

Přeji vám pěkný závěr roku, ruce a zástěry od hlíny a pusu od ucha k uchu.

Těším se na vás zase v lednu!

časopis GOLEM