"Kouzlo papírových přání se začalo pomalu vytrácet, a tak podnikám malou záchrannou akci. Když se nenechá tužka a papír převálcovat klávesnicí, bude to dobré znamení...," popisuje Ajda svoje poselství na svém "záchranářském" profilu U AJDONYHO. Co k tomu říct? Snad jen, že dokud bude někdo vyrábět taková krásná přání, o jejich zánik se snad bát nemusíme... 

Řekněte nám na úvod něco o sobě.
Jsem neřízená střela, co rychleji mluví, než myslí. Má panický strach z žab a nadpřirozena, obloukem se vyhýbá fialové, miluje zmrzlinu, Mozartovy koule, Amelii Poulain, kavárenský život, čtyřnohou Áju Jílkovou, své děti, manžela, sestru s celou rodinou, Citroën 2CV, originální novinky, rifle, kriminálky, dezerty, baleríny, domácí buchty, jaro, pátky, puntíky, len, chatu v „Luizeville“, les, černou barvu, chůzi, víno, mámu, tátu, Brno, píseň „MY OH MY“ od Slade, pánský styl, řízení auta, a taky P-A-P-Í-R, …

Jak jste se dostala k tvoření?
Touha zkoušet nové věci, vyrábět, a pak se radovat z výsledku, u mě byla odjakživa… Pamatuji se na časopis „Mateřídouška“, ve kterém bylo pravidelné vyrábění. To jsem milovala. K tomu, co dělám dnes, jsem se dostala náhodou. Zasáhl osud a nahrál mi do cesty kurz na „scrapbooking“. Hezky mi to znělo, tak jsem jela na zkušenou do Zlína. Byla jsem doslova nadšená, nasbírala jsem potřebné informace, a dál už to byla cesta „pokus x omyl“.

Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?
Ne ne, zatím je to můj obrovský koníček. Miluji na něm tu svobodu. Pracuji, když mám chuť, čas a nápady. V tom je jeho kouzlo. Není však vyloučeno, že časem přeroste v něco víc…

Řekněte nám něco o technice, kterou tvoříte. Proč to u vás vyhrála?
Jednoduše jde o výrobu přání, cedulek, dárkových obálek…

Tato technika u mě vyhrála proto, že je výsledek rychle vidět a nic tu není špatně. Cokoliv sešiju, slepím, vyrazím, domaluju… vše se dá použít. Z mých omylů navíc vznikají zajímavé výsledky, které používám dál. Je to hra. Hraju si, bavím se, a to je na tom krásné.


No, a když mám papírový přetlak, sedám k šicímu stroji. Šití má obrovskou výhodu - ač je v mnoha případech zdlouhavější, je funkčnější. Z výsledku se lze radovat déle, je praktičtější.

Popište nám typický průběh tvůrčího procesu, který vede ke vzniku nového výrobku.
Pokaždé je to jiné. Někdy nechávám své myšlenky zklidnit. Dávám jim čas. Stane se, že vznikne přání během chvilky, ale něco mu chybí. To si ho pak vystavím „na hanbu“ do výšky očí a chodím kolem něj. Někdy to zabere chvíli, jindy několik dní..., pak stačí něco zahlédnout z okna, dát si kus dortu nebo si zatancovat, a nápad je tu a přání může jít do světa...

Čí názor na vaši tvorbu je pro vás důležitý? Máte někoho takového?
Dříve to byl ten, kdo šel právě kolem. Dnes to schytá jednoznačně můj muž. Jen přijde domů, ocitá se pod palbou otázek, zda se mu líbí to a tamto, a co by udělal jinak. I když řekne, že to není to pravé, stejně si to nakonec udělám podle sebe :-). Za jakýkoliv jeho názor jsem mu ale moc vděčná! A vlastně tu veřejně děkuji Vyšší síle, že mi nahrála do cesty lidi, které mám kolem sebe. Za mého muže a děti jsem vděčná dvojnásob. Bez nich si už život nedovedu představit.


Doporučte Fler tvůrce, které máte ráda.
Nemůžu nezmínit Bellet. Ta stála na začátku všeho, ovlivnila mě. Moc si jí proto vážím a stále jsem jí v patách. Je neskutečná! Kochat se chodím k milé ololo, potěšit k dcérce z Wischau - Mičalka, obdivuji papírové postavičky u balů, šití od srdce najdu u majdalena82, lidskou dobrotu a šikovné ruce u Jedelanka, parádní postavičky u Su Bogati, primitivní styl, co mě nenechal chladnou a brousím si na něj zuby, najdete u I a T, dřeváky a tašky se třesou na mé narozeniny u pikpoki, papírové tašky, co by zasloužily metál, chodím okukovat k mymonada a cogito, miluju veselou keramiku od miamia, mé srdce zasáhly natrvalo skvosty od jeedesign. Z papírového světa si moc vážím Papette, se kterou jsme služebně bez pár měsíců na stejno, a uznale pokyvuji nad atelier MADE... Další jména jen v rychlosti – Elistr, Brida, pe.tru, efik, Mariana, Lajky… Během pěti let vznikla mnohá krásná přátelství. Tímto za ně moc děkuji.

Kdybyste měla upozornit na jeden svůj výrobek z Fleru, který by to byl a proč?
Na jeden upozornit snad ani nejde, proto vyzdvihuji všechna svatební přání. Zcela se vyžívám při výrobě přání pro pány - velký úspěch má „TÁTŮV KNÍREK“ a opomenout nemůžu ani hromadu cedulek. Za zmínku určitě stojí schránkolepka „REKLAMU ZÍTRA“.


Používáte své výrobky, nebo jste kovářova kobyla?
Kobylou nejsem. K nejrůznějším příležitostem vybavuji nejen sebe, ale celou rodinu svými papírovými nezbytnostmi.

Čemu se ráda věnujete ve volném čase, když netvoříte?
Když zrovna nestojím „na značkách“ u svého stolu, obklopena papíry, lepidly, svorkami, inkousty, nůžkami a razítky, najdete mě buď za volantem nebo se sluchátky na uších nebo v pokleku u záhonu nebo na lyžích, kolečkových bruslích, v kavárně… Téměř jistojistě jsou mi v patách mé dvě dcery a naše čtyřnohá Ája.

Jak vypadá váš ideální den?
Obě dcery jsou zdravé a manžel je z práce doma. Lítáme společně po „Luizvillských“ lesích. Sbíráme houby, borůvky, maliny, hrajeme na schovku, hledáme poklad, opékáme špekáčky, zpíváme karaoke, jíme meloun, hrách a jahody. Pod nohama se nám plete naše milovaná Ája, svítí slunce, ptáci zpívají, les voní. Večer zajdeme na pivo a nanuka.

Jaké máte pracovní plány pro příští týden a jaké pro příští rok?
Žádné. Opravdu. Nejsem ani trochu plánovací typ. Vlastně počkejte, ano… Chci se pustit do výroby deníků. Deníky jsem zkoušela už před pěti lety, ale nebylo to ono. Dozrál čas, své první kousky vystavím v srpnu.