... aneb co pozitivního mi přinesl nouzový stav.


Jak plyne čas

Mám dojem, že věčné zaklínadlo „nemám čas, nestíhám“ v době koronavirových mimořádných opatření jaksi pozbylo na významu. Při pobytu doma mě překvapilo, že jsem někdy přestala úplně vnímat čas. Mnohokrát jsem s údivem zjistila, že nevím, co je za den. Prostě mi to splývalo. Stalo se vám to taky? Naštěstí bez ohledu na to, co se kolem dělo, příroda se držela svého scénáře a jaro přišlo v celé své kráse. Jaro je tak pozitivní!


Co mi připomněla Veritaska

Mému kufříkovému šicímu stroji Veritas je letos 32 let. Když byl syn malý, šila jsem na něm docela často, ale to už je opravdu dávno, a od té doby ležel dlouho na dně v šatníku. No a teď se zase hodil! Vyrobila jsem všem členům domácnosti roušky. Pravda, pár nepovedených jsem vyhodila, ale nakonec se podařilo a máme je i s plíškem na nos. A to není všechno. Ušila jsem taky závěsy na chatu a kočičí pelíšek. A mám z toho fakt radost.


Potom to nějak opravíme

V dubnu, po nejméně 20 letech, jsem si sama doma barvila vlasy, už to bylo nutné. Požádala jsem svou kadeřnici o radu, jakou barvu zakoupit. Poradila mi s dovětkem, že to potom nějak opravíme. A víte co? Docela se mi to povedlo! Jupí! Ovšem ostříhat se fakt neumím a zkoušet to raději nebudu!


Jak nakrmit rodinu aneb vraž do toho tucet vajec

Každý den vyvařuju, což zase není taková zábava. Prolistovala jsem pro inspiraci své kuchařské ručně psané zažloutlé sešity, které fakt hodně pamatují. Popravdě jsou ještě mnohem starší než ta Veritaska. Ještě že je mám! Našla jsem v nich tolik zapomenutých receptů! Peču koláče, bábovky, bublaniny a vlastně si tím uvolňuju místo v mrazáku od loňských jahod a dalšího ovoce. No a taky jsem se vrátila k domácímu pečení chleba. Rodina si to pochvaluje, bodejť by ne, no a já jsem hrdá hlavně na ten chleba. Mňam! :)


Řízením osudu

Počátkem letošního roku jsem absolvovala kurz galvanoplastiky - electroformingu. Je to technika, kterou už v roce 1838 předvedl v Petrohradu německý vědec Moritz Hermann Jacobi. Cílem procesu electroformingu je vytvořit kovový povlak elektrickým proudem v galvanické lázni (elektrolytu) pomocí elektrochemického nanášení kovu. Metoda electroformingu se v současné době používá na celém světě například k pokovení přírodnin, které jsou nevodivé. Článek o ní jste si mohli přečíst nedávno v MAGu.

Můj původní úmysl byl nahradit výrobu mosazných odlitků přírodnin nějakou dostupnější výtvarnou technikou. Jak jsem galvanoplastice přišla trochu na kloub, nesmírně mě to začalo bavit! Jsem lapena tou technikou a jsem ztracena v čase, který tomu věnuji. Opravdu neplánovaně mě to chytilo a nadchlo. Stále ještě studuji další možnosti galvanoplastiky, vidím v ní své další směřování a mám s ní své plány!

Její předností je pro mě bezesporu to, že u práce nemusím jen sedět, jako u měkkého pájení. Mám totiž velký problém se zády. Takže s nadšením přeměňuji látky, galvanuji, electroformuji, doslova alchymisticky čaruji. Líbí se mi přetvářet listy, kameny, větve, suché plody a zachytit tu přírodní krásu do šperku.

Napadá mě, že všechno se vším souvisí a má svůj smysl právě v tomto čase. Kreativní nadšení z cínování mě postupně trochu opouští. Ale říkám si, proč ne? Právě teď využívám období, které nastalo, a budu se electroformingu i dál věnovat.

Cesta je trnitá, ale vzrušující!

    


Nebýt zasmušilý čili být smušilý

Aby nám bylo veseleji, založila jsem na Fleru diskusi pro prodejce s názvem Proti trudomyslnosti. Ano, použila jsem nespisovný výraz, snad mi to odpustíte. Správně by mělo být proti trudnomyslnosti. V klubu prodejci sdílí to, co se jim povedlo, co je potěšilo nebo rozesmálo. Pokuste se vidět věci kolem sebe pozitivně nebo se podělte o každodenní kreativní výzvu, kterou jste si třeba předsevzali, a přidejte se k nám! :-)


Zajímá mě, jak jste na tom vy?

Jak zvládáte tuto náročnou dobu a co pozitivního vám přinesla?