Každý rok má 12 měsíců a každý z těch dvanácti měsíců má svou vůni, barvu i chuť. Svou krásu, svůj zvuk, své jméno… Zatímco většina evropských národů převzala jejich názvy od starých Římanů, my v Čechách a na Moravě jsme zůstali u názvů staroslovanských. Jako české ekvivalenty latinských názvů je uvádí ve svých dílech už mistr Klaret, kanovník katedrály svatého Víta a mistr pražské univerzity v době Karla IV. V jeho díle je mimochodem nejstarší zmínka o české pohádce, je to symbolicky pohádka O dvanácti měsíčkách. České pojmenování měsíců je krásně zvukomalebné, i v názvu cítíte chuť daného měsíce. Zkuste si říct třeba "leden"... jen si tak tiše klouže po jazyku, jako po studené hladké ploše zamrzlého rybníka.
Pojďte se s námi, Růžovými pantery, projít celým rokem, od měsíce k měsíci, věříme, že se vám tahle procházka bude líbit…
. . . k r o k za k r o k e m c e l ý m r o k e m . . .
Měsícem chladu a ledu, měsícem ledovým je měsíc leden… Jde o jmenný tvar přídavného jména, klidně se také mohl jmenovat chladen nebo zimen. Později se stal jménem podstatným a my ho už ani jinak nevnímáme. Krásu zamrzlých krystalů vody však obdivujeme i v dnešní době.
Únor bílý, pole sílí… Mohlo by se zdát, že únor je úmorný svou zimou. Název však odráží skutečnost, že se lámou ledové krunýře řek a potoků, ledy tají a vnořují se do vody. Únor, ve staročeštině psáno "vnor".
V měsíci březnu začínají rašit břízy. Je to čas, kdy Slované sbírají březovou mízu, osvěžující nápoj plný léčivých látek, vitamínů a minerálů. V březnu jsou také mnohé samice březí, i tento původ názvu měsíce je možný. Nebo byly nejdřív břízy, pak březen - měsíc bříz a od něj se odvodila březost?
Duben dostal jméno po dubu, posvátném stromu našich předků. V dubnu raší pupeny dubu, jejich léčivé účinky nelze popřít, tinkturu z pupenů známe i dnes. Duben je měsícem probouzení, rozvíjení, naděje.
Jediný název měsíce, který nepochází od Praslovanů, je květen. Vymyslel jej mladý Josef Jungmann pro svůj překlad novely Atala aneb Láska dvou divochů na poušti francouzského spisovatele Chateaubrianda. V poznámce pod čarou musel uvést, že se jedná o máj. Nové pojmenování se velmi rychle ujalo, vždyť tak krásně vystihuje tento čas!
Červen - pojďme zůstat u romantického vysvětlení původu názvu v červené barvě zrajících jahod, malin, třešní či višní. Červivé ovoce či sběr brouků červců ponechme badatelům a vědcům. I když červené barvivo červců se využívá dodnes. Naši předkové jím barvili textil. A co si jím barví dnes? … Raději zpět k jahodám a malinám, rozkvetlým loukám a sladké vůni léta.
Pojmem červen bylo dříve označováno poměrně dlouhé období, a tak když došlo na dělení roku na 12 víceméně stejných částí, vznikly červny tři. Črven menší (dnes květen), veliký (červen) a črven (červenec). Nakonec se pro sedmý měsíc v roce ustálil výraz červenec, kde přípona vyjadřuje, že jde o měsíc následující po červnu. Začíná doba, kdy si my, lidé dnešní doby, užíváme všechny radosti léta - slunce, vodu, vzduch - prázdniny a dovolenou.
Srpen je měsícem sklizně plodů lidské práce i plodů přírody, měsícem srpným. Dnes si neumíme představit sklízení rodných širých lánů pouze pomocí srpu. Celý den hrbení pod žhavým letním sluncem… Ale když se narovnáte, přelétnete pohledem zlatá políčka, nadechnete se vůně zralého obilí, napijete se čerstvé vody ze studánky, věřím, že všechno přebolí…
Měsíce září i říjen jsou si velmi blízké, i když to není tak očividné jako u měsíců června a července. Oba měsíce jsou obdobím rozmnožovacího apetitu divoké zvěře, tedy obdobím říje. Během říje, tedy za říje, staročesky za řuje. Slovo řúti je prapředkem dnešního slova řváti. Oč hezčí by bylo vysvětlení, že ačkoli už léto končí, slunce stále září… A my s ním, opálení, odpočatí, plní sil do další, pomalu se blížící zimy.
V říjnu jeleni stále ještě říjí… Dozrává poslední ovoce i zelenina, pokračují sklizně, lidé i zvířata si ukládají zásoby na zimu. A přichází doba posvícení. Posvícení je oslava výročí posvěcení kostela, mělo by mít tedy v každé farnosti svůj čas. Díky nařízení Josefa II. z roku 1787 byly oslavy sjednoceny na den svatého Havla, třetí neděli v říjnu. Leckde si však ponechali k havelskému posvícení i posvícení "svoje".
Listopad - krásné zvukomalebné slovo. Nese se dlouho, stejně jako se dlouho snáší barevné listí z korun stromů. Je čas posedět doma u kamen a oroseným oknem pozorovat mlžné opary, pít bylinkový čaj s medem, zapálit svíčku, vzpomínat…
Siný je měsíc prosinec s namodralým (siným) nádechem - slunce jen stěží mezi mraky prosvítá či probleskuje, jazykem starých Slovanů "prosinuje". Je tu opět sníh a mráz a vše se vrací na začátek.
Jsme na konci naší procházky, radostni, že jste s námi došli až do cíle.
Máte pocit, že jste nedávno něco podobného viděli? Ano, inspirací nám byl nedávný článek se 70 krásnými záhlavími facebookové stránky Fleru. Ta se každý měsíc obléká do nového od některého z Fler umělců.
A tak jsme si řekli, "když jdou měsíce namalovat, proč bychom je nemohli vyfotit?!" To byla výzva, teď v zimě fotit všechna roční období! Navíc jde samozřejmě o produktovou fotku, kde musí být hlavním aktérem produkt.
A protože inspirací nám byla záhlaví Fleru, máme tu i nový formát fotografií. Jak vidíte, vyjetí ze zajetých konvencí čtvercového focení taky nebylo jen tak!
Děkujeme za pozornost, komentáře, připomínky i vaše hlasy,
které můžete udělit těm nejlepším bannerům
až do neděle 21. února letošního roku.
#fler-anketa:4271#
Pokud máte chuť být účastni výzev Růžového pantera, zkuste zaklepat na dveře klubu. Klub je sice výběrový, ale co když šéfinspektor pustí dovnitř právě vás?
Informace o názvech měsíců čerpány z pořadu TV Seznam "Uzlíky na jazyku" jazykovědce doc. RNDr. Karla Olivy, Dr., a na webových stránkách Reflexu v článcích Martiny Waclawičové.
Úvodní foto: HelenaG
