"Ctím precizně a pečlivě zvládnuté řemeslo, jednoduchost a čistotu tvarů i klasiku starodávných vzorů," tvrdí o své tvorbě drátenice Jana alias wire-jane. Jak se jí to daří, to si klidně můžete ověřit na jejím profilu v sekci Zboží. Pokud byste Janu chtěli poznat trochu víc z té lidské stránky, následující řádky jsou určitě jedinečnou příležitostí...

Řekněte nám na úvod něco o sobě.
Mám zlozvyk kroutit si vlasy, které jsou, jak říkám, jako dráty. Tak nějak jsem se přes všechny materiály k tomu drátu opravdu i dostala a zůstala u něj. Tohle jsem prostě já, žena neklidných rukou, žijící bez televize.

Jak jste se dostala k tvoření?
Jednoho dne jsem vstoupila do železářství, kde na mě zavolalo kolo modrého žíhaného drátu. A pak to začalo.
To máte: kleště, pilníky, svěrák, kovadlinka, kladívko, korálky, sponky a dnes už i brejle.
V ložnici mám dřevěný špalek s kovadlinou, tolerantní okolí a v noci na lednici černé otisky mých špinavých prstů. Na práci mám čas většinou až večer a jsem tak trochu sova. Akorát hlučnější.

Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?
Věřím v to, že ve správný okamžik potkáte ty správné lidi. A s dobrou náladou a dobrými lidmi přichází nenásilně i spokojenost a úspěch. Tím přecházíme k tomu, že od letošního ledna jsem věděla, že se budu muset postavit na vlastní nohy a svou tvorbu zprofesionalizovat. Osud mi přihrál do cesty člověka, který je nadšeným fotografem a drát jako téma jeho focení ho zaujalo. Pomáhá mi i při grafickém zpracování. Vytvořili jsme úplně nový grafický design na profesionální úrovni. Nyní tedy veškerý čas věnuji své práci, protože když nedělám s drátem, dělám s ním na propagačních materiálech.


Řekněte nám něco o technice, kterou tvoříte. Proč to u vás vyhrála?
Začínala jsem tvorbou drobných šperků a košíků, pletených tradiční drátenickou technikou. Postupem času jsem se posouvala k dalším bytovým doplňkům. Pro oživení jsem zkoušela různé techniky proplétání a tvorbu obrazů. Z toho nakonec vznikl můj vlastní styl vyplétání. Od košíků jsem upustila a tuto novou techniku využívám při tvorbě šperků, na které teď stojí má práce.
Ta technika u mě nevyhrála, já jsem vyhrála s ní.

 

Úžasné bylo zjištění, že drát, který ve vlhku reziví, se při nošení na těle takto nechová, naopak se stává krásnějším. To proto, že se při kontaktu s pokožkou promašťuje a zahřívá, takže se v něm nedrží vlhkost.

Popište nám typický průběh tvůrčího procesu, který vede ke vzniku nového výrobku.
To je pokaždé jiné. Někdy si kreslím návrhy do sešitu, nechávám se inspirovat architekturou, přírodou, pocity, lidmi. Jindy vezmu do ruky drát a kleště, a prostě sleduji, co mi pod rukama vzniká. Nápadů a návrhů je stále mnoho. Spíš ruce nestíhají.


Na začátku je základní tvar, který musím vyplést, rozklepat, naleštit, vybrat korálky a spojit do celku. Všechny součásti vytvářím sama, takže práce je poměrně zdlouhavá a náročná. A trávím nad ní spoustu času.

Čí názor na vaši tvorbu je pro vás důležitý? Máte někoho takového?
Jeden studovaný výtvarník by se doma našel. Říká si odborná konzultantka a je to má dcera. Ta je estetickým poradcem, syn naopak technickým, jelikož je kovář. Jejich pohled na věc je pro mě pohledem mladých, a nadšení lidí kolem je pro mě motivací pro další tvoření.

Doporučte Fler tvůrce, které máte ráda.
Přiznám se, že z nedostatku času na Fleru moc nebrouzdám, ale ráda navštěvuju profily mých kamarádů, které znám spíše z osobního kontaktu. Například: petra odonata, Měďák, Adéla Volná, Patrik Folíř, nikama.
Ale vím, že je zde spousta lidí, kteří dělají krásné a zajímavé věci.

Kdybyste měla upozornit na jeden svůj výrobek z Fleru, který by to byl a proč?
Třeba náramek Sphinx, protože je z nejnovější série Cestování s drátem, kdy vyrábím tematické šperky inspirované různými místy po světě.

Nosíte své výrobky, nebo jste kovářova kobyla?
Jsem spíš kovářova matka :-). Ale jinak své šperky nosím moc ráda a mé okolí i rodina také. To je pro mě nejlepší vysvědčení a radost.

Čemu se ráda věnujete ve volném čase, když netvoříte?
Když netvořím, myslím na to, co vytvořím, a že bych měla dělat, protože jsem jako vždy ve skluzu. A děti mají rády chleba se salámem. Ale jinak jsem ráda v přírodě, na horách, chodím si zaběhat, na běžky nebo na kolo a koloběžku... A samozřejmě taky na nějakou tu kulturu s přáteli. Vždyť to znáte.

Jak vypadá váš ideální den?
Ideální den je takový, když se člověk má s kým zasmát. A večer usíná spokojený.

Jaké máte pracovní plány pro příští týden a jaké pro příští rok?
Jsem spíše spontánní člověk a beru věci tak, jak přicházejí a jak nám je život přichystá. Takže plánuji, že přijmu každou novou výzvu. Možná uspořádat další výstavu ve větším prostoru.