Vůně letní louky, cinkání slunečních paprsků, kraj kouzelných příběhů… To nejsou názvy povídek, pohádek ani básní. Tato poetická jména zdobí překrásné a tajuplné obrazy výtvarnice Zoorova. Promlouvají však úplně stejně, ne nadarmo se říká, že obraz řekne víc než tisíc slov. Už jste si vybrali ten svůj?

Řekněte nám na úvod něco o sobě. Jak jste se dostala k tvoření?
Jsem obyčejná ženská z vesnice. Narodila jsem se v malinké vesničce na Vysočině a vyrůstala jsem u babičky na chalupě. Ta mě vedla ke čtení a k malování.

Chodila jsem s ní do kostela a babička moje obrázky ukazovala svým přítelkyním. Moc se jim líbily, a tak mi uspořádaly mou první výstavu na lavicích mezi biblemi. Potom jsem vystudovala střední školu a měla jsem ráda práci se sklem. Nádherný a tajemný materiál. Jen nebyly prostory a technologie zpracování skla není taková, aby se dalo sklo dělat v obývací místnosti. :-)

K tvoření jsem se vrátila, když jsem si po letech koupila první plátno natažené na rámu. Tak jsem jej hladila, čuchala k němu a měla jsem až posvátný strach dotknout se jej štětcem. Probuzení z reality a útěk do světa barev a svobody byl jak návrat do dětství. Cesty jsou dlouhé a klikaté, ale jak dojdete k místu, kde se vše otvírá, tak ucítíte touhu zastavit se a poznat samu sebe.

Znovu jsem se k malování vrátila a už opravdu naplno až před pár lety. Vedla mě k tomu potřeba zastavit se a probudit. Obrazy se množily a nebylo je už kam dávat. Někdo mi doporučil Fler a já propadla nadšení. Nejen z toho, že mohu své obrazy tady prodávat, ale byla jsem i překvapena z lidí, co zde prodávají. Prodávám i v několika galeriích a pár obrazů je i v zahraničí. Energii vložíš a ona se ti vrátí. :-)

Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?
Tvorbě se věnuji profesionálně, obvykle maluji večer. Kdy vše spí a pod hvězdami se začnou odehrávat příběhy. A já začínám malovat krajiny snů, které jsou ukryty v nás… Jen je začít probouzet.
Jsou ale různá období, někdy mám potřebu malovat do té doby, dokud to není pod rukama hotové. A jsou i období, kdy potřebuji nakrmit to své já. To pak cestuji a ztrácím se v dálkách. Jsem trošku snílek, ale i realista.

Řekněte nám něco o technice, kterou tvoříte. Proč to u vás vyhrála?
Techniky používám různé, ať je to akryl, struktura, olej, tuš, křída, … Nejčastěji používám akryl. Ale techniku volím hodně pocitově. Obraz je pro mě živý, je to živé plátno, živá hmota, kterou vnímám jako tvora, kterého si potřebuji zpracovat do vizuálního efektu, který mě uspokojí. Takže tam sahám nejen štětcem, ale i rukama a těším se na výsledek. Stále se snažím zkoušet nové techniky na plátna, dřevo, keramiku… Je to bohatá tvůrčí činnost, co se týče techniky i zpracování a pokaždé mne samotnou překvapí.

Popište nám typický průběh tvůrčího procesu, který vede ke vzniku nového výrobku.
Ranní káva, poslech ptačího zpěvu, kokrhání kohoutů, obstarat všechna zvířátka, která na mne čekají… :-) Teprve, když dosáhnu vnitřního klidu, mohu jít malovat. Jako kulisu si pustím příjemnou hudbu nebo film, který mám ráda. V momentě, kdy začnu malovat, rušivé elementy už nevnímám.

Čí názor na vaši tvorbu je pro vás důležitý? Máte někoho takového?
První pohled na obraz od lidí, kteří ho do té doby neviděli, mě velmi ovlivňuje, a nejčastěji jsou to mí blízcí, má rodina. Ti vidí mé obrazy jako první a jsou to první kritikové i první nadšenci. Takže ti jako první vykřikují: „Jé, úžasný!” a nebo obraz podrobí kritice. Já pak pobíhám po ateliéru, mávám štětcem a snažím se vysvětlit myšlenku. Někdy je to zbytečné. Mít doma stavaře, ekonoma a chtít po něm vidět to, co vidím já? …Naivní myšlenka. :-)

Doporučte Fler tvůrce, které máte ráda.
Obdivuji všechny lidi, ať malují, dělají korálky, keramiku, pracují se dřevem, šijí kabelky, prodávají džemy, vážou květinové dekorace… Tito lidé do svých výrobků dávají svou kreativitu a energii. Nemohu tedy vyzdvihnout jen několik tvůrců. Nadšení a chuť mají všichni… Jé, ani deset stránek by mi nestačilo. :-)

Kdybyste měla upozornit na jeden svůj výrobek z Fleru, který by to byl a proč?
Mám ráda všechny svoje obrazy. A díky té citové vazbě, že je v těch obrazech kus mého já, je pro mě loučení s nimi mnohdy těžké. Lidé v mých obrazech nachází vlastní osobnost, i když jsem se s nimi osobně nesetkala. Spousta zákaznic mi píše, že vědí, že některý obraz byl namalován přímo pro ně. Nedávno u mě byla jedna paní pro obraz a říkala mi: „To je přesně ta stráň u nás za chalupou“. Lidé mi pak dávají zpětnou vazbu k tomu, kde výjevy z mých obrazů viděli. Proč je potřebují mít u sebe. Někdy i brečím jak želva. Při čtení vzkazů mi tečou slzy a nebo se i usmívám. Já vlastně probouzím mým klientům vzpomínky, aniž bych si to uvědomovala. Ono se říká, že každý obraz má svého kupce, ale proč? …To nevíme nikdo. Je něco mezi nebem a zemí? :-)

    

    

Používáte své výrobky, nebo jste kovářova kobyla?
Mám potřebu obrazy pověsit na svou zeď a jsem za to šťastná. Ale mám i radost, když takový obraz jde do světa, ale v ten moment se samozřejmě najde jiný obraz, který vyplní prázdné místo na zdi. 

Čemu se ráda věnujete ve volném čase, když netvoříte?
Miluji vůni čerstvě posečené trávy, takže jsem ráda na zahrádce. Vážím si času, který mohu strávit s rodinou. Obzvlášť si užívám mého milovaného vnoučka, jehož přítomnost mě brzy bude dostatečně naplňovat. Také moc ráda cestuji, poznávám nové kraje a miluji moře, ticho i křik racků. Podněty, které potřebuji ke svému malování, jsou různé a rozepisovat je zde by zabralo dalších několik stránek.

Jak vypadá váš ideální den?
V klidu, bez stresu, bez starostí. Vlastně skoro všechny dny jsou ideální. Když má člověk optimistické myšlení, tak je každý den krásný, i když prší nebo je ošklivě.

Jaké máte pracovní plány pro příští rok?
Malovat. Chtěla bych zkoušet nové techniky, láká mě i keramika. Vrátit se k velkým plátnům, mám konečně prostor začít malovat velkoformátové obrazy. A tam na konci světa se zastavit a snít. :-)