Magickou sílu darů Země s precizním řemeslným zpracováním ve své tvorbě propojuje Mirka alias Baraca. Ještě ji neznáte? V tom případě máte dnes ideální příležitost dozvědět se něco nejen o její tvorbě, ale i o jejích četných, jak sama říká, mimocínových aktivitách. Tak pěkné počtení...

Řekněte nám na úvod něco o sobě. Jak jste se dostala k tvoření?
Jmenuji se Miroslava Bulířová, jednoduše Baraca. Baraca znamená štěstí, vůni, dech, esenci života… a jako protipól podle mě patrně pan Murphy napsal svoje zákony. Může-li se mi něco zkomplikovat a pokazit, tak se to pokazí. Malinko kalamitní typ, to jsem já.


Nesnáším nicnedělání, nečinnost. Odjakživa jsou všelikeré kreativní činnosti součástí mého života, ať to byla hudba, výtvarno, literatura, ruční práce, příroda. Jen s postupem času se zmíněné obory vyselektovaly na to, co mi sedlo méně a co je to pravé ořechové. Jak se říká: „Zažít nudu - to vadí.“

Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?
Nejsem profesionální šperkař, a ačkoliv výtvarného vzdělání se mi v malé míře dostalo, neumím dodnes nakreslit ani psa. Svoje šperky vytvářím s láskou a poctivostí. Snažím se o precizní řemeslné zpracování, neumím cokoliv ošidit, odfláknout. To je vlastnost někdy zdržující, místy, zvlášť v dnešní době, obtěžující, ale v konečné fázi přináší maximální uspokojení z odvedené práce.
Tvorba cínovaných šperků je pro mne už víceméně závislost. Jen na ni někdy pro jiné aktivity nezbývá tolik času, jak bych si přála. Jsem skřivan, vstávám před rozedněním, a v tom klidném ranním čase sedám k pájce a užívám si svoji malou svobodu.

Řekněte nám něco o technice, kterou tvoříte. Proč u vás vyhrála?
Technika výroby cínovaných šperků je přesně to, co mi sedlo. Od malička obdivuji práci starých mistrů - vitráže v oknech kostelů nebo secesní šperky. V technice cínování se mi spojuje možnost alespoň zlomkem vyjádřit ty podvědomé otisky starých časů, které mám tak ráda.

Popište nám typický průběh tvůrčího procesu, který vede ke vzniku nového výrobku.
Typický průběh to opravdu není. Protože já se s kameny kamarádím a s pokorou naslouchám svým skrytým našeptávačům. Kámen si sám řekne, co a jak. Já jsem jen prostředník mezi tím poselstvím, energií přírody a konečnou podobou šperku. Jen se mu v průběhu toho tvůrčího procesu snažím opatrně vnutit svoje představy, abych s finálním výsledkem byla spokojená i já. Nikdy mě nepřestane fascinovat ten proces proměny přírodního materiálu v kombinaci s chladným kovem.

 

Čí názor na vaši tvorbu je pro vás důležitý? Máte někoho takového?
Ano, ano… Mám. A děkuji za to. Nejdůležitější je pro mne názor zákazníků. Samozřejmě mě potěší, když rodina vyjádří pochvalu. Pokud nebude nikdo, kdo by se chtěl mým šperkem ozdobit, budu mít doma plné šuplíky, ale šťastná nebudu. Tuto skutečnost považuji ale za velmi příjemný bonus, protože na začátku mého cínování žádný komerční záměr nebyl. Chtěla jsem si to prostě jen zkusit.



Doporučte Fler tvůrce, které máte ráda.
Fler je plný šikovných, kreativních, osobitých tvůrců. Těžko vybrat jen několik z nich. Ale budiž, mému srdci a naturelu nejblíž nejen z hlediska tvorby jsou tito. V oboru cínovaného šperku jsou jasnými favority Tereza O., dante, sol.d.c., Veverkal, velmi obdivuju šité šperky CORRAL, Vladstraschna, Lillian Bann, Jiří Svatoš s precizně vypracovanými botkami, Voborníková Miloslava s přáníčky ve stylu vintage, atd., atd.

Kdybyste mohla upozornit na jeden svůj výrobek z Fleru, který by to byl a proč?
Patrně bych vybrala „motýla“. Je to šperk dělaný na zakázku podle tetování mojí paní doktorky. Měl být původně menší, ale já jsem, co se týče šperků, maximalista a přiznávám, že scuknout všechny detaily do miniaturního šperčíku dalo práci.

Nosíte své výrobky, nebo jste kovářova kobyla?
Nejsem zrovna ověšovací typ, takže v běžném každodenním provozu žádné šperky skoro nenosím. Ke zvláštním příležitostem jsem si vyrobila několik šperků podle svého gusta, ale už nemám žádný. Všechny mi vždy někdo tzv. sundá z krku. Jen jeden prsten s krásným opálem je natolik srdeční záležitost, že ten nedám.

Čemu se ráda věnujete ve volném čase, když netvoříte?
Moje mimocínové aktivity vydají na hutný seznam. Hodně času zabírá firma, kterou máme s manželem už mnoho let, ale pokud ještě vyšetřím nějaký čas, mezi mé další koníčky patří knihy, hudba, historie, příroda, scrapbooking, sbírám staré hračky, atd., atd.

Jak vypadá váš ideální den?
Je slunečný letní den, nezvoní telefon, kdosi se zastavil, aby uvařil oběd, pustím si rádio, chvilku si pohraju s pájkou a kamínky, něco málo počtu, užiju si sluníčko na zahradě, večer pěkný koncert. Hlavně nic nemuset, všechno dobrovolně. Tahle pohádka je bohužel zatím ze žánru sci-fi. Ale třeba jednou…

Jaké máte pracovní plány pro příští týden a jaké pro příští rok?
Po všech možných životních zkušenostech jsem se odnaučila plánovat cokoliv. I když je mi blízké mít určité jistoty, většinou je vše jinak. Nejdůležitější je zdraví celé rodiny. To ostatní jsou věci možná příjemné, leckdy potřebné, ale většinou podružné.
Ale pokud vše poběží, jak má, tak po pracovní stránce mám v plánu cínovat a zase cínovat. Pořád je co zdokonalovat, vylepšovat, a přitom se dají potkat nové inspirace.