Minulé putování ve stopách písma jsme opustili ve chvíli, kdy jeho vývoj ve velké míře ovlivnili Féničané. Jejich lodě brázdily Středozemní moře a hojně navštěvovaly všechny velké přístavy té oblasti. A právě v Řecku písmo na nějakou dobu zakotvilo, aby tam prošlo další etapou svého vývoje.

Jedním z nejdéle používaných písem je latinka. V téměř nezměněné podobě se používá dodnes.

Nahoře na hoře od lensedle

 

Bájné počátky

Počátky řeckého písma jsou opředeny bájemi o fénickém mořeplavci Kadmovi, který se usadil na ostrově Thérá (dnešní Santorino) a učil Řeky psát. Řecká alfabeta navazuje na abecedu fénickou, avšak přináší novinky - obsahuje znaky pro samohlásky a zapisuje se odleva doprava. Řekové své zápisy netesali do kamene, nýbrž používali papyrus (později pergamen) a štětce nebo psací tyčinky.

Řecká abeceda patří mezi nejstarší doposud používaná evropská písma a u nás se s ní setkáváme zejména v matematice, kde se jednotlivé znaky využívají jako symboly (kdo by neznal památnou větu: "Máte úhel beta...").

Řecká alfabeta čítala 24 graficky velmi jednoduchých, geometrických a stejně vysokých znaků. Stala se základem řady dalších abeced - mimo jiné i hlaholice (písma používaného pro zápis staroslověnštiny), azbuky, run, latinky i švabachu.

PÍSMENO PSÍ od Alžběta Tkadlecová

 

Etruskové a Řím

Svoji cestu z Peloponéského na Apeninský poloostrov řecká alfabeta zacílila k Etruskům. Tento dodnes zajímavý a málo poznaný národ převzal abecedu od Řeků žijících na jihu Apenin a upravil si ji dle svých potřeb. Etruskové si vystačili s menším počtem znaků (používali jich 19) a opět změnili směr písma - psali zprava doleva. Spolu s dalšími kulturními vlivy se i etruská abeceda stala základem pro pozdější latinskou kulturu. Etruskové zkrátka zanechali na vývoji Říma nesmazatelný otisk.

Z etruštiny pochází i způsob přepisu fonetického písmene "K" písmenem "C". Dnes je tento zápis typický například pro angličtinu.

Ze sazárny - hnědý s kočičími drsňáky z linorytu od TRIK-OZY

Od Etrusků k Římanům se písmo vydalo přes národy Umbrů a Falisků. Trvalo ještě nějakou dobu, než se písmo starých Římanů ustálilo. Obsahovalo 23 písmen stejné výšky, jednoduchého geometrického tvaru. Každé písmeno se odlišuje od ostatních. Na světě se objevila latinka - dodnes nejpoužívanější písmo na světě.

Spolu s latinkou nastal čas rozmachu římského písemnictví. Kromě standardní latinky vzniklo i několik variant. Slavnostní a monumentální římská kapitálka se používala zejména k tesání do kamene. Její písmena jsou velmi elegantní a dodnes se řadí k vrcholům písařské formy.

Latinka se rozšířila po všech zemích někdejšího Římského impéria. Doznala mnoha úprav a rozšíření. Původní latinská abeceda (obohacená o dva znaky) se v nejčistší podobě dochovala v angličtině.

Life. Sada magnetů od Taliana 2

 

 Latinkou vývoj nekončí

Spolu s pádem Říma došlo i k roztříštění latinky. Vznikla celá řada jejích variací a odnoží. Ze snahy o opětovné sjednocení písma vyvstala karolinská minuskula - ta se ujala na evropském území a používala několik století. Dodnes existuje velká řada památek psaných tímto písmem. Jsou jimi krásné, ručně psané a iluminované (zejména) církevní knihy.

 

 Katolická církev a její latinské liturgie měly nezastupitelný vliv na zachování latinky a latiny na evropském území. Vyšší rychlost psaní zároveň s potřebou čitelnosti stály za vznikem okrouhlého písma - karolinské minuskuly.

Crux Sacra... od Lucie VV

Mezi zajímavé úpravy, kterých se zápisu v latince dostalo, patří i dnes známé a dosud používané spřežky (v češtině se používá spřežka "ch", v polštině například "cz", "sz" a další) a diakritika. Diakritiku dnes známe z většiny evropských jazyků, výjimku pak tvoří angličtina. Její výslovnost se však od psané formy jazyka značně vzdálila.

 

Nabodeníčko krátké a nabodeníčko dlouhé do latinky doplnil Jan Hus, aby ji tak přizpůsobil potřebám našeho jazyka.

brož BONŽÓRNO od le-tro

 Staroslověnské intermezzo

Samostatnou a jistě zajímavou kapitolou je jediné písmo vytvořené přímo na míru staroslověnštiny. Věrozvěst Konstantin jej vytvořil z řecké alfabety a svůj vliv patrně uplatnilo i písmo hebrejské a samaritánské. Hlaholice je nejstarším slovanským písmem, postupně se rozšířila do dalších zemí. Nejdéle se používala v Chorvatsku.

Hlaholice měla původně 41 znaků a zajímavou grafickou úpravu ornamentálního rázu. Na našem území se následně přešlo k používání latinky a nejdéle hlaholice přežívala v klášteře Na Slovanech (Emauzy).

Baščanská deska ukazuje zápis hlaholice pocházející z chorvatského ostrova Krk.

Bašcanská deska - dekorace na zeď od vecnakrasa

 

Návrat k obrazům

Počínaje středověkem doznává latinka řady grafických podob. Vzhled písmen ovlivňovaly jednotlivé slohy i samotní písaři. Psaní knih se stalo doménou zejména klášterů. Církevní písaři byli pečlivě vybíraní a procházeli dlouhým obdobím učení. Jejich řemeslo bylo velice vážené a pod rukama se jim rodily doslova skvosty.

V Evropě se ornamentální ztvárnění písma objevuje v období gotiky. Grafické zvýraznění iniciál lze však najít již ve starověkém Egyptě a je tradiční i v rukopisech perských a arabských.
Od čistě abstraktních motivů se postupně do popředí dostávaly motivy florální i figurální.

Kaligrafie - Cadel - písmeno "K" od Sieramir

V období gotiky se objevil ornament a úvodní písmena (iniciály) se začaly výrazně odlišovat od zbytku psaného textu - na počátku kapitoly stálo písmeno, které bylo výrazně větší (přesahovalo několik řádků) a bylo zdobené iluminacemi. Existují dohady, že iluminátoři neznali latinu a někteří byli i negramotní. Písaři jim tedy malým písmem naznačili, které písmeno do textu patří, aby nedocházelo k chybám.

Iluminace byly samostatným řemeslným oborem. Barvy si iluminátoři míchali sami a kladli je v jednotlivých vrstvách, aby dosáhli žádaného odstínu. Velice časté je použití zlaté barvy dodávající obrazům honosný vzhled.

Dodnes je umění středověkých iluminátorů námětem pro moderní ztvárnění.

Písmeno K od Animation

Grafický vývoj písma ovlivňují nejen historické slohy (např. typický gotický lomený oblouk se promítl i do lomení oblouků jednotlivých písmen), ale i styl a rychlost psaní i používané psací potřeby. V období baroka se objevuje spojité psací písmo - jednotlivé znaky jsou vzájemně propojeny a tvoří spojitý celek - slovo.

Za vznikem kurzívy hledejme zvyšující se rychlost psaní. Potřeba větší plynulosti zápisu se postupně promítla do spojování jednotlivých písmen. Technika psaní brkem ještě neumožňovala plynulý zápis spojitým písmem, avšak již je patrný náklon znaků k pravé straně.

Od teď navždy, obraz na míru od FajneObrazy

 Co přinesl knihtisk

S postupným nástupem knihtisku dochází opět ke zjednodušení písmen. Prvotisky ještě používají litery vycházející z grafické podoby ručně psaných písmen, avšak rozvoj knihtiskařského řemesla zasáhl i podobu tištěného písma. Objevuje se typografie - samostatný umělecko-technický obor zabývající se tiskovým písmem.

Z gotického písma se odvozují dva typy tištěného písma - novogotické (to získalo oblibu zejména v německy mluvících zemích a stalo se základem pozdějšího švabachu) a humanistické (oproti novogotickému písmu neobsahuje lámání jednotlivých liter, je okrouhlé a dodnes je základem pro moderní humanistická písmena).

V současnosti rozeznáváme stovky typů latinky vzájemně se vzhledem více či méně lišících. Nástup digitální techniky při vytváření a zpracování textů přispěl k další různorodosti používaných liter.

Písmo nadále zůstává samostatným výtvarným objektem a je hojně využíváno i ve výtvarném umění.

Typografické náušnice z novin od chachaa

 

Časem i prostorem

Ať již písmo vzniklo kdykoliv a kdekoliv, je dodnes fenoménem s nezastupitelným významem. Psané památky nám dovolí nahlédnout do minulosti i zaznamenat aktuální dění.

Písmo stojí za rozvojem vědy, techniky i kultury - má schopnost zaznamenat myšlenky i objevy. Jeho prostřednictvím zůstaly zachovány dnes již mrtvé jazyky a je významným nositelem kultury. Dodnes nepřestává inspirovat výtvarníky a dostává se mu nových a nových variant ztvárnění.

Nechte se i vy unést obrazovým kouzlem písma a dodejte písmenům vlastní estetický rozměr!

Ručně psaná gratulace od stephany

 

Úvodní fotografie: Girlanda /// písmenková od Visible

Zdroje:

  • Písmo paměť lidstva, Georges Jean, Vydavatelstvo Slovart 1994 (překlad z francouzského originálu)
  • Z historie evropské knihy, po stopách knih, knihtisku a knihoven, Pravoslav Kneidl, Nakladatelství Svoboda, 1989
  • Co zavinil Gutenberg, Ludvík Souček, Albatros, 1974
  • Univerzita třetího věku, Základní kurz, 1. ročník (2006/2007), PhDr. Jiří Gazda, CSc. (Ústav slavistiky Filozofické fakulty MU)
  • Wikipedia
  • Písmo ve výtvarné výchově, kolektiv autorů, SPN, 1989
  • http://archivnictvi.euweb.cz/dokumenty/Dejiny-a-vyvoj-naseho-pisma.pdf