Obklopuje nás na každém kroku. Za tisíce let své existence se stalo součástí našeho vnímání natolik, že jej nepovažujeme za něco zvláštního nebo pozoruhodného. Řeč je o písmu. Symbolech, jejichž prostřednictvím komunikujeme, zaznamenáváme skutečnost i smyšlené příběhy.
Latinku stvořili staří Římané a dodnes se používá v téměř nezměněné podobě
Plakát Abeceda od Jou Jou
Pojďme společně projít vzrušující cestou od počátků lidských záznamů až po dnešní podobu písma. Vypravíme se do časů sahajících tisíce let před náš letopočet a navštívíme různá místa. Písmo se totiž nezrodilo naráz a na jednom místě. Vyvíjelo se pozvolna a k jeho dnešní podobě přispěla celá řada národů.
Řeč je třeba zaznamenat
Písmo představuje jeden z nejzásadnějších objevů lidstva. Člověk může díky písemným záznamům uchovávat nejen svoje poznatky, ale i jazyk a kulturní dědictví. Potřeba zaznamenávání a uchovávání informací se nesla napříč historií i národy. Liší se pouze forma a prostředky zápisu.
Uzly mají svou funkci při spojování provazů, ale jejich navazováním ve správném pořadí vznikne zajímavá dekorace nebo i záznam sdělení
Drhaný přívěsek HEROLD ii od Josef Viktor
Než přišlo písmo...
Na počátku lidských záznamů stojí rozmanité mnemotechnické pomůcky. Mezi nejznámější patří například kipu, uzlové písmo Jižní Ameriky (uzlové písmo se používalo i ve starověké Číně), hůlky (dřevěné nebo kostěné) se zářezy, jeskynní obrazy (významným nálezem jsou například malby v jeskynním komplexu v Lescaux) nebo i vědomé kladení předmětů podél cesty (šipky z kamenů nebo větví, ulomené šípy) či zalomené větve stromů nebo jiné značky.
Jeskynní lovci zachytili na stěnách výjevy ze svého života. Dnes je těžké odlišit, které jsou záznamem skutečnosti a které v sobě nesou velký podíl umělecké invence autora
Sada razítek Jeskynní lovci od š.m.i.k.
... byla dlouhá cesta...
Písmo se zrodilo z potřeby jasných a přesných záznamů. Za jeho vznikem tedy s největší pravděpodobností nestála touha zaznamenat báje a příběhy, ale prostý obchod a účetnictví. Trvalo několik tisíc let, než se lidé dostali od primitivních záznamů k ucelenému systému znaků, které již představují písmo, jak je známe dnes.
V dávné Mezopotámii si lidé vedli záznamy škrábáním dřevěnými pisátky do hliněných tabulek připomínajících svým tvarem mýdlo. Pro zachování trvanlivosti se tabulky vypalovaly, a proto si v nich počteme i dnes - například kontrolu dodávek obilí za několik posledních let na tabulkách z konce 4. tisíciletí před naším letopočtem.
Důležité psaní od FUGU - Design
Prvotní zápisy škrábané do hliněných tabulek svým vzhledem připomínají shluky krátkých čar, teček a dalších jednoduchých tvarů
... od piktogramů ke znakům...
Dávné nálezy ještě neobsahují písmo, jaké známe dnes. Tehdejší písaři zapisovali piktogramy - stejně jako dnes používáme například zjednodušené symboly panáčka a panenky na dveřích toalet, i tehdejší záznamy obsahují jednoduché obrázky postav, rostlin, zvířat i řady předmětů, které lidi obklopovaly. Soupisy piktogramů čítají tisíce položek a význam sdělení vznikal jejich spojováním do ideogramů.
Piktogramy se využívají i dnes. Jejich nespornou výhodou je i jistá mezinárodní srozumitelnost.
Samolepka EAT SLEEEP DANCE od Roztančený design
Postupně však do hry namísto zcela konkrétního obrázkového vyjádření vstoupil kontext a s ním i přechod k abstraktním symbolům. Piktogramy se otočily o 90 stupňů, začalo se dodržovat řádkování a s ním se znaky zjednodušily. Na sumerské scéně se objevilo klínové písmo.
Sumerské klínové písmo stále ještě nezaznamenává jednotlivé hlásky. Nicméně už je abstraktní a počet znaků klesl na několik set. Díky technice psaní (rytí dřevěnými pisátky do vlhké hlíny) připomínají znaky tvarově trojúhelníky, tedy klíny. Jejich jednoduchá výtvarnost je dodnes námětem pro různá ztvárnění.
Náušnice Klínové písmo od Věnina silver
Egypt a jeho civilizace
Do vývoje písma, jaké v současnosti v našich končinách běžně používáme, zasáhl i Egypt. Tamější vývoj šel paralelně s tím blízkovýchodním. Na počátku také stálo obrázkové písmo, jehož zjednodušením vznikla hlásková abeceda obecně známá pod názvem Egyptské hieroglyfy. Egypťané mu říkali písmo bohů, neboť pověst praví, že jim jej předal bůh Thovt.
Egyptské hieroglyfy obsahují 24 znaků, z nichž každý představuje jednu souhlásku. Používaly se k tesání do kamene i k chrámovým zápisům. K jejich rozluštění přispěl nález tzv. Rossetské desky. Dodnes fascinují řadu lidí a objevují se i ve veskrze moderních ztvárněních.
Náušnice Scarab kolekce od Mr. T
Spolu s rozšířením papyru a tím pádem i změnou techniky záznamu - na papyrus se psalo násadkami ze seříznutého rákosu inkoustem vyrobeným ze směsi sazí, vody a arabské gumy - došlo k dalšímu vývoji písma. Patrně vyšší rychlost psaní (oproti tesání do kamene) přinesla další zjednodušení značek. A na svět se tak dostalo písmo hieratické následně zjednodušené do písma démotického.
Na papyrus se psalo ve sloupcích a po řádcích. Toto jednoduché uspořádání je příjemné pro čtení a přeneslo se nejen na psaní kodexů, ale známe je dodnes například z novin a časopisů.
Mořeplavci, kteří rozváželi nejen zboží
Vývojovou štafetu převzal nevelký národ mořeplavců - Féničané. Zdatní obchodníci křižovali Středozemní moře a na svých lodích kromě zboží rozváželi i velice jednoduché písmo. Jejich písmo znamenalo doslova revoluci - fénické písmo je hláskové, obsahuje 22 znaků (v ustáleném pořadí), je abstraktní a ryze geometrické.
Při svých platbách Féničané přijímali různé vlivy a velmi pravděpodobně znali písmo mezopotámské i egyptské. Nicméně pomocí fénické abecedy šlo již zapsat všechna slova a zápis se velmi zefektivnil.
Základní vývoj písma se tak završil. Odhaduje se, že fénické písmo se stalo základem až 80 % dnes známých abeced!
Fénická abeceda se skládá z jednoduchých vzájemně odlišitelných geometrických značek. Díky své jednoduchosti brzy nahradila obrázkovou formu zápisu.
Skicák A5 geometric od formace
V dalším článku se podíváme na to, jak se písmo vyvíjelo pod vlivem Řeků a Římanů.
Úvodní foto: typografické šperky od futuRING
Zdroje:
- Písmo paměť lidstva, Georges Jean, Vydavatelstvo Slovart 1994 (překlad z francouzského originálu)
- Z historie evropské knihy, po stopách knih, knihtisku a knihoven, Pravoslav Kneidl, Nakladatelství Svoboda, 1989
- Co zavinil Gutenberg, Ludvík Souček, Albatros, 1974
- Univerzita třetího věku, Základní kurz, 1. ročník (2006/2007), PhDr. Jiří Gazda, CSc. (Ústav slavistiky Filozofické fakulty MU)
- Wikipedia
- Písmo ve výtvarné výchově, kolektiv autorů, SPN, 1989
- http://archivnictvi.euweb.cz/dokumenty/Dejiny-a-vyvoj-naseho-pisma.pdf
