No tak začátek je velmi jednoduchý - osloví vás milá zákaznice (píšu sice zákaznice, protože je to u mne častější, ale samozřejmě s milým zákazníkem to probíhá obdobně ;)) a sdělí vám, že potřebuje strašně nutně nové tričko či tašku nebo třeba povlak na polštář. Následně se domluví velikost - stále jednoduchá záležitost. Přece jen zákaznice ví, co chce, nebo si to alespoň doteď myslela.
Další můj dotaz je na barvu textilu a referenční foto. A zde přijde zpravidla první problém - kvalita fotek. Nevěřili byste, co si o vás lidi myslí. Mají pocit, že jste superhrdina - nedělám si srandu, opravdu!
Třeba Superman měl superoči a všechno viděl, já ale bohužel žádné superoči nemám. A tak si připadám někdy opravdu hloupě, když musím zcela trapně vysvětlovat, že nevím, na co koukám, protože ten mrňavý černý flek mi žádné zvíře nepřipomíná...
Pak ovšem přijde na řadu další pro mne neuvěřitelně trapná věc - nejsem zoolog, ale snažím se a pomalinku se začínám orientovat v druzích papoušků či plemenech psů, koček nebo potkanů... Ale stalo se mi, že paní chtěla nějaké zvíře a teprve po poměrně dlouhé komunikaci jsem zjistila, že se bavíme o vzácném druhu papouška - po prozření jsem měla velkou radost z poznání smíšenou s pocity studu, protože přece je jasné, že každý už o tom roztomilém Pepíkovi slyšel. Já bohužel ne, nejspíš proto, že nemám supersluch.
Po prohlídce fotek (a případném posílání mnoha dalších a jejich úpravách v grafickém programu) přichází už předeslaná barva textilu (je jedno, jaký má střih). Někdy je to jednoduché, ale někdy se snažím přesvědčit zákaznici, aby změnila svou představu o výsledku.
Ptáte se proč? Budete se divit, ale malovat černé zvíře na černé tričko přináší jistá úskalí, kterým bych se ráda pokud možno vyhnula. I když je pravdou, že jsem už malovala modrého ptáčka na modré triko, červenou motorku na červené triko, hnědého medvěda na hnědé triko, bílou kočku na bílé tričko a dokonce i tu černou kočku na černé triko... ale věřte mi - lepší je barva kontrastní nebo alespoň neutrální. Ale pokud je zákaznice neoblomná, nechám se přesvědčit, protože namalovat jde přece všechno ;)
Nakonec přijde pro mne nejhorší část - do kdy má být malba hotová... nejraději bych vždy napsala "až bude správná konstelace hvězd" ale to bohužel - nebo spíš bohudík - nejde.
Proč nejde? No, ehmm, to se má tak... nějak ze dvou důvodů - první je jasný. Maluju jen po nocích, protože mám i "normální" zaměstnání a k tomu dvě žabky, které potřebují, aby je někdo honil do flétny či kytary a dal jim nějaké to jídlo. A druhý je těžko pochopitelný, ale občas potřebuji i spát. A proč bohudík? No... někdy ten čas tak strašně rychle uteče a vy se chystáte, že se do toho pustíte a najednou je rok pryč.... a to by asi taky nešlo.
(Ale jsou i takové úžasné zákaznice, které vám po odpovědi, že do Vánoc už to namalovat nestihnete, napíšou, že jim to nevadí, protože do dalších Vánoc to snad určitě stihnete.)
Tak a jsme konečně u toho - mám nachystané nové a vyžehlené tričko (řádně propařené, aby bylo ideálně rovné a s něčím nepropustným uvnitř, aby barva neprosákla na záda) a na něj si nakreslím schválený vzor.
Oj! To nemám... tak zpět.
Některé zákaznice chtějí jednoduchou věc - a u té dnes zůstaneme - a jiné mají jen mlhavou představu výsledku, pro ty kreslím skicu výsledku, kterou mi schválí před započetím práce. Pro obě strany je to tak příjemnější.
Ještě před dalším pokračováním jen upozorním, že si každou práci nefotím po jednotlivých fázích, takže jsou následující ukázky z různých zakázek a jsou focené pouze mobilem. Konečnou dokumentaci, kterou posílám zákaznici, se snažím vyfotit kvalitněji.
Pro ukázku návrh a realizace:
A pak existují naprosto skvělé zákaznice, které mi dají volnou ruku.
Varianta na světlý textil začíná takto:
Kreslím fantomovou fixou, která časem (cca za 24 h) sama dle výrobce zmizí. Dle mne nezmizí sama, ale zpravidla ji na závěr musím trošku pomoci vodou. Každopádně je to ta nejdůležitější část celého procesu. Kdyby byla kresba ujetá, bude ujetý i výsledek.
nebo třeba takto:
No a pak už následuje ta jednodušší část - začnu malovat první čárky.
Airbrush neumožňuje malovat ostré hrany, takže si pomáhám rukou či páskou nebo papírem vyřezaným do patřičného tvaru.
V případě složitějších motivů je snazší skicu mít na papíře a z něj si vyrobit šablonu. Fantomová fixa neumožňuje mazání a přepsání... takže přílišné přemýšlení s fixem zapříčiní fialové tričko bez motivu :)
Vyřezaný papír slouží i jako ochrana trička či tašky proti nechtěným kapičkám či v horším případě převrhnuté barvě atd.
Zcela netradičně začínám detaily a trošku tradičněji nejsvětlejší barvou.
Pak následuje další vrstva.
...a další vrstva a tak dále a furt dokola...
Na závěr opravím drobné chyby - velké si nemůžu dovolit, protože na textil nejde použít ani guma ani smirkový papír a nemůžu ani jednotlivé chlupy malovat negativně proškrabáváním... asi tušíte proč.
Nejhorší na celém procesu je strach, že ta látka barvu neunese - ztvrdne, bude těžká či tuhá... naštěstí airbrushem se nanáší tak tenké vrstvy barev, že sice k tomu dojít může, ale není to příliš časté.
Ale ne - kecám - nejhorší na celém procesu je strach, že v poslední chvíli se vám ucpe tryska a barva vybublá a pošplíchá veškerou vaši práci i všechno kolem. I to se může stát a pak nezbývá než urychleně celou práci vyprat.
Na konec doladím detaily štětcem - fousky, sem tam drápek nebo jinou důležitou drobnost.
Nechám výsledek uschnout - potřebuje 24 hodin.
A následně zafixuji trojbojem: zažehlení - přestříkání lakem + schnutí - zažehlení.
Nafotím a pošlu fotky zákaznici na schválení, a pokud se líbí, tak i odešlu :)
Varianta na tmavé tričko:
Buď podkres bílým prašným pastelem - fialová fixa by nebyla vidět - nebo rovnou bílou barvou. V tom případě jen velmi zlehka, aby podkres základních tvarů nerušil výsledek.
A pak už je to podobné jako u světlého podkladu, jen celý motiv maluji po vrstvách bílou jednu vrstvu za druhou a po poslední bílé vrstvě by se měl motiv už více méně blížit výsledku (bohužel poslední bílou vrstvu jsem nevyfotila).
A přichází na řadu barvy. Opět postupně po vrstvách, které se mísí a prolínají podle potřeby. Někdy míchám barvy dopředu rovnou v airbrush pistoli, ale dost často se smíchají po vrstvách až na textilu.
Stačí dotáhnout detaily, nechat uschnout a zafixovat stejným trojbojem jako světlý textil, tedy zažehlení - přestříkání lakem + schnutí - zažehlení.
Co říci závěrem?
Malování je zábava a dobrodružství, kde se neustále něco nového učím - o airbrush technice, o sobě (moje trpělivost je zkoušená pravidelně až na hranu), o různých druzích zvířat i o lidech. A když je výsledek korunován nadšeným úsměvem zákazníka, tak je to prostě super :).
Pokud vás technika airbrush zaujala a chcete se o ní dozvědět víc, doporučuji článek Když barva létá vzduchem, který jsem pro MAG napsala dříve.
