Na hrnečky i lahve maluje srdíčka, kytičky a puntíky. Její figurky se usmívají jako výsadek z pohádky. Když chcete něco hezkého, s keramikou od Jitky Kuškové neuděláte chybu.

Jako dítě Jitka viděla hrnčíře u kruhu a okouzlil ji pohled na to, jak mu pod rukama vyrostla z hroudy hlíny nádoba. „Chtěla jsem taky kouzlit, vyrobit z hlíny něco, co má svůj tvar, duši a poslání,“ vzpomíná. „Poprvé jsem ji ale opravdu držela v ruce až někdy po roce 1989. Můj dětský sen se mi tak splnil až v dospělosti, protože tehdy dětské kroužky keramiky nebyly vůbec běžné,“ říká Jitka, kterou najdete na dvou profilech: jako www.fler.cz/jits a taky www.fler.cz/jit-s.

Existovaly tehdy vůbec nějaké takové kroužky?

„Kdoví. Jsem vážně šťastná, že dneska je to jinak a děti do nich můžou chodit běžně. Proto taky nějaké kurzy pro děti i dospělé vedu.“

Když k vám někdo chodí se učit, to potom asi dokáže ocenit ručně vytvořený výrobek.

Přesně tak. Většina lidí si totiž práci, která je v jednom výrobku schovaná, ani neumí představit. Třeba ani netuší, že výrobek musí jít do pece v procesu výroby dvakrát. Ale jsou taky lidé, kteří na žádné kroužky ani chodit nemusí, a přesto dokážou ruční výrobu, a nejen tu keramickou, ocenit. Moc jich sice není, ale jsem optimistka.

Stihnete něco vytvořit za jediný den?

Většinu výrobků ne, už kvůli tomu, že než se můžou přidělat ucha nebo spojit nějaké díly, musí ta věc trochu zaschnout. Takže to mám rozfázované do několika dnů. Já v dílně obvykle trávím dopoledne, odpoledne pracuju na tom, aby se výrobky dostaly k zákazníkům. A taky vedu kroužky.

Co všechno vyrábíte?

Hlavně kvašáky, hrnečky, lahve a máslenky. Nádoby vytáčím na kruhu, pak je glazuji a zdobím glazurou bílou a barvítky. Taky ale vytvářím sošky, ty modeluji v ruce, zdobím engobami a patinuji burelem.

Co to je?

Engoby jsou barevné hlinky, používají se k dekoraci nebo zakrytí základního střepu, tedy první fáze výrobku. A burel je oxid manganičitý, takový černý prášek pro patinování keramických výrobků po přežahu. Barví dočerna. Nanáší se štětcem a po zaschnutí stírá hadříkem, zůstává potom jenom v malinkých pórech a dává sošce právě patinu.

Dokáže vás otevření pece s hotovými výrobky ještě napnout? Vždyť už musíte za ta léta dobře vědět, jak to asi dopadne.

Že bych byla vyloženě napnutá, to už asi ne. Ale určitě jsem vždycky netrpělivá a čekání, než pec dostatečně vychladne, aby se mohla otevřít, je pokaždé dlouhé. A velkou radost, když se věci podaří, mám pořád. Mě ale baví celý proces výroby, jen bych se asi obešla bez přípravy hlíny, to znamená hnětení, válení a tak dál. Jenže bez toho by se zase neobešla keramika.

Co od vás lidé nejvíc kupují?

Hodně oblíbené jsou ty kvašáky, ze sošek hlavně vodníci a kočky. Lidé mají taky rádi bylinkové zápichy do květináčů a záhonků nebo pítka pro ptáčky. Vlastně se to moc nemění, i když pořád hledám nové věci, které by se zákazníkům mohly líbit. Držím se ale svého dekoru, který mám ráda. Líbí se mi spojení čistě bílé glazury s drobnými jednoduchými motivy. Připomíná mi to venkov a čas našich babiček.

Co přesně jsou ty kvašáky? Na Moravě se tak říká okurkám určeným ke kvašení.

To s tím přímo souvisí, jsou to nádoby na kvašenou zeleninu neboli anglicky pickles. Mléčné kvašení je způsob konzervace, který známe v podobě nakládaného zelí. Takhle ale můžeme konzervovat téměř každou zeleninu, například kapustu, květák, mrkev, celer, petržel, tuřín, červenou řepu, fazolové lusky, okurky, dýně, chřest, cibuli, pór, rajčata. Prostě všechno a je to nesmírně zdravé. A taky znovu objevený trend.

Jak se to má správně dělat?

Pro začátek zkuste pickles ze směsi zelí, mrkve a kedlubny. Všechno nakrouhejte nebo nastrouhejte nahrubo, smíchejte ve velké míse se solí a kmínem a pořádně rukama prohněťte. Propracujte důkladně tak, aby zelenina pustila trochu šťávy. To je ideální chvíle pro vložení do keramické nádoby, což je právě ten kvašák. Pořádně to tam upěchujte, mezi zeleninou nesmí být vzduch. Zelenina přitom pustí šťávu, která pak pokrývá povrch. Zatižte obsah kvašáku přiloženým lisovacím talířkem, přiklopte pokličkou a ještě pořádně utáhněte gumičkou. Nádobu umístěte na místo se stabilní pokojovou teplotou a nechte pěkně v klidu tři až pět dní kvasit. Když je zelenina zkvašená a je v ní hodně šťávy, přendejte ji do zavařovací sklenice a uchovávejte v ledničce. A průběžně jezte.

Co vám vlastně přináší Fler kromě toho, že na něm můžete prodávat svoje výrobky?

Potkala jsem tu hodně zajímavých tvůrců s podobnou vášní pro tvoření vlastníma rukama, jakou mám já. Spoustu z nich jsem potkala už i osobně. Svoji tvorbu tam mám rozdělenou do dvou keramických profilů. Na „Jit-S“ nabízím pomocníky do kuchyně, kromě lahví a nádob třeba strouhátko na česnek nebo zázvor, kořenky nebo mléčenky.

Druhý profil „jits“ jsem zaměřila na dekorační keramiku, to jsou sošky do zahrady, vodníci a kočky, víly a pítka pro ptáky. Jsem ráda, když si můžu na chvíli odsednout od kruhu a nechat tvorbu jen na svých rukou. Každá soška, která takhle vznikne, je jiná a má svou vlastní duši. Trpělivě pak čeká, než svým kouzlem zaujme nového majitele.

 
 

Jak je vymýšlíte? Jsou vysloveně pohádkové.

Ony si se mnou při práci povídají a napovídají mi, jaké chtějí mít vlasy, oblečení a tak... Zkrátka tak trochu mi do toho mluví. Jednou jsem třeba měla sentimentální náladu a chtěla do figury dívky zachytit krásu mládí, bezstarostnost a přirozenost. A ona si řekla o hodně dlouhé vlasy a taky dlouhou sukni a prý bude bosa, nechtěla si to nechat vymluvit. Říkám: „Budu tě ale muset posadit, vždyť by ses mi na těch tenkých nožkách neudržela. Vlasy ti zapletu do copu a dám mašli, co ty na to?“ A taky chtěla něco do rukou, aby nebyla tak sama, a že vnitřně cítí, že jednou bude sedět někde u rybníčku, tak jsme se domluvily na rybce.

 

Do lahvičky patří olej

„Vyrobit domácí bylinkový olej je snadná záležitost,“ říká Jitka. „Na zahrádce natrháte voňavé bylinky, třeba tymián, rozmarýn nebo bazalku, omyjete je a osušíte. Zalijete je olejem lisovaným zastudena, já dávám mírně zahřátý slunečnicový. Pak to necháte dva týdny louhovat, přecedíte a skladujete v chladu. Tyhle oleje jsou ideální do salátů.“ Své lahve doporučuje taky na uchovávání octů, ale i domácího vína nebo likéru.

Připravila Michala Šmikmátorová, Fler.cz

 

 

Vítejte v novém Kreativu!

Připravil pro vás jako pokaždé dárky pro potěšení. Tentokrát je to pětice kreslených pohlednic, básně světoznámé Rupi Kaur k zarámování i pexeso pro letní hry s dětmi.

K letnímu vedru jsme sehráli Mexickou fiestu: podívejte se, jak se do stejné atmosféry rychle přenese váš dům a zahrada.
Pokud máte doma nějaké památeční mušličky, nemusí jenom ležet v šuplíku. Máme nějaké nápady, co s nimi.
Dumali jsme se s Denisou Bartošovou, co by potřebovalo nějaké pěkné nové využití. Vyhrály použité sklenice od čehokoli. Mrkněte, co s nimi udělala.
Zahloubali jsme se do dějin malování na hedvábí a hned se pustili do práce. "Kdybyste zrovna přišli na návštěvu, strčila bych vám štětce do ruky taky," vzkazuje Markéta, jejímuž nadšení nikdo neunikne.

Přemýšleli jsme, jak si pocit z dovolené a prázdnin přenést do celého roku, a zjistili, že to někdy docela jde!
Martinu jsme poslali na kurz řezbářství, kde si nejenže neufikla prsty (no trošku se ňoupla), ale navíc dokázala vytvořit reliéf. Zaručeně byste to zvládli taky.
Překvapilo nás, jaké tajemství skrýval tolik milovaný a přitom tak neskutečně osamělý malíř Jan Zrzavý.

Bára nasbírala jahody a seskládala je do dortu jako stavebnici. Je to působivé a moc dobré a sezóna jahod je tady!
A protože Češi milují grilování (říkají to průzkumy i vlastní zkušenosti), našli jsme jednoduché recepty. A přidali k nim vlastnoručně vyráběné zmrzlinky (naše Bára by si mohla otevřít zmrzlinárnu a dá vám nějaké vlastní rady).

Přejeme vám hezké čtení a prohlížení a budeme rádi, když nám napíšete, co se vám nejvíc líbilo.