Veronika alias VeDa hledala způsob, jak si zaměstnat hlavu, a tak začala tvořit. Koníček se rychle proměnil ve vášeň a práci na skoro plný úvazek. Nejraději se věnuje výrobě přírodních věnců, ale u ní na profilu toho najdete mnohem víc. Kde jsou ty nejhezčí šišky a proč na výlety vyráží vždy s papírovou taškou?

Řekněte nám něco o sobě. Jaká byla vaše cesta k tvoření?
Jmenuji se Veronika, pocházím ze Zlína. Osud mě ale odfoukl do Kolína, kde žiji se svým synem v domečku s malou zahrádkou.
Po narození syna jsem začala být velice senzitivní až přecitlivělá na špatné zprávy ze svého okolí nebo ze světa, proto jsem vypnula televizi, přestala sledovat zprávy a snažila si hlavu zaměstnávat jinak – něčím pěkným, a tak jsem začala zase vymýšlet a tvořit.

Již od malička jsem byla velmi kreativní, ráda jsem malovala, zkoušela všechny možné techniky, co se mi líbilo, to jsem se naučila – přes náramky z korálků, mozaiku, decoupage… Začala jsem si vyrábět nerezové šperky, náramky a náhrdelníky z minerálů, postupně i prstýnky. Ale největší vášeň jsou věnce. Od roku 2015 jsem na Fleru a od roku 2016 jsem začala vyrábět věnce.
Za ty roky jsem se vyhranila a používám pouze přírodní materiál. Samozřejmě na podzim občas použiji plastovou dýni nebo jablíčko, ale jinak se snažím, aby byly věnce přírodní a přesto trvanlivé. Nemám ráda plastové květiny, považuji to za další zbytečnou zátěž naší planety, která je už tak plastem přehlcená. Přitom se všude kolem válí tolik přírodního materiálu – každé roční období přináší to své. V lednu se těším, že půjdu stříhat vrbu, na jaře se těším na sběr letních travin a bodláků… No a od června celé léto sbírám šišky, abych měla dostatek materiálu na podzim/zimu. A to platí i u dalšího materiálu. Tady v Kolíně už přesně vím, který buk má jaké bukvice, kde je nejhezčí turecká líska, kam na obří žaludy.

Jakou technikou nejraději tvoříte? Proč to u vás vyhrála?
Při tvorbě věnců u mě asi vždycky vyhrávaly šišky, baví mě široká škála velikostí a tvarů, jejich dostupnost. Stačí si vybrat suchý letní den a jít na procházku, paradoxně ty nejhezčí šišky leží pod stromy ve městech, nikoli v lese. Na výlety bez papírové tašky nejezdím. Lidi se koupou na pískovnách a já si kousek dál dělám v borových lesích zásoby. Šišky používám vlastně celoročně, dají se vhodně zakomponovat i do letních či jarních dekorací, třeba je prostě jen otočit a přilepit obráceně :). Nicméně šišky vyhrávají hlavně na podzim a v zimě. A pak už je to jen o barvách. Velmi ráda si hraji s barvami, používám akrylové barvy ve spreji. Někdy si namíchám barvu a dobarvuji šiškám jen kraje. Jindy nechám šiškám jejich přírodní kabátek a barevnost doplním barvenými exotickými suchými plody, které kupuji ve velkoobchodech.

Kde čerpáte inspiraci? Vyrábíte ráda na zakázku?
Inspiraci již od začátku čerpám z Pinterestu. Baví mě, že se přes jeden obrázek najednou člověk prokliká úplně k něčemu jinému, co by ho vlastně ani nenapadlo, a nachází tam tak spoustu inspirace a zajímavých tipů. Nicméně za ty roky už mám v hlavě tolik nápadů, že teď je to spíše o tom mít materiál na realizaci a čas.
Ano, na zakázku vyrábím ráda. Beru to tak, že věnec je často první věc, kterou lidé vidí na vchodových dveřích. Tak jako domov, který se skrývá uvnitř, tak i věnec je originál, který ukazuje právě vkus jeho majitele. A já se snažím mít široký výběr a zároveň i prostor pro to splnit požadavky klienta co do provedení či barevnosti.

Kdy a kde se vám tvoří nejlíp?
Když počasí přeje, celý rok tvořím na své zahrádce, kde jsem si vyrobila ponk z palety. Ten mi vydržel na práci asi tři roky. Toto léto jsem ho již musela vyměnit za praktičtější kovový stůl. No a když počasí nepřeje, přesunu se do kuchyně a vyrábím na jídelním stole. Roztahám si materiál po celé kuchyni a pak musím uklízet. Moje ložnice je jedno velké skladiště krabic. Materiál schovávám v dílně na zahrádce a sezónní věnce nosím v krabicích na půdu.

Popište moment, kdy jste si uvědomila, že vaše tvorba už není „jen“ koníček.
Práce na věncích mě naplňuje už mnoho let. Těším se na každé roční období, těším se, když mám prostor a můžu tvořit. Vždycky jsem ale měla ještě zaměstnání. Letos na jaře jsem ale začala mít velké nutkání to rozjet naplno. Oslavila jsem čtyřicet a napadlo mě, když to nezkusím teď, tak kdy? Takže druhé práce jsem si ubrala. A uvidíme, jak to půjde. Je můj velký sen mít tuto svoji vášeň i jako práci na plný úvazek, abych mohla pracovat pouze sama na sebe, mít dostatek času na všechny ty nápady v hlavě a dělat to, co mě naplňuje.

Co vám na vaší tvůrčí cestě nejvíce pomohlo?
Nedokážu říci, že by mi něco pomohlo. Spíš ta moje tvrdohlavost vytrvat. Takže asi čas a nadšení. Mě to totiž baví čím dál víc. A nedovedu si představit, že bych měla přestat. Naopak, ráda bych se věnovala širšímu okruhu. Baví mě totiž i práce se dřevem.

Na který svůj výrobek jste nejvíce pyšná a proč?
Je mnoho kousků, které se mi tak líbily, že jsem je ani nechtěla poslat do světa. Protože jsem si říkala: Jiný takový už nevyrobím (kombinace materiálu, barev), ale pak si řeknu: Udělám jiný. A to je ono, to je to, co mě baví. Je mnoho věnců, které dokážu vyrobit ve stejném či podobném stylu a pak jednou za čas vyrobím takový, který už se neopakuje… Největší můj kousek je věnec o průměru 70 cm z devíti druhů šišek, s motivačními nápisy na dřívkách, s eukalyptem, tento drobek mi visí v obýváku již třetím rokem.

Když se ohlédnete zpátky za svojí kariérou, udělala byste něco jinak?
Všechno se děje tak, jak má.

Do kterých Fler obchůdků chodíte potěšit oko?
Miluji, když se lidé inspirují přírodou, tak jako Secret Forest, ty větvičkové prstýnky zbožňuji, nebo Nature in drop s nádhernými přívěsky na krk.

Jak nejraději trávíte čas, když zrovna netvoříte?
S mým desetiletým synem jsme si na jaře pořídili pejska, rádi s ním společně chodíme ven a povídáme si.

Kde se ve své tvůrčí dráze vidíte za rok a kde za deset let?
Roky strašně letí, a tak bych si v tom krátkodobém horizontu přála mít na všechno více času... a za deset let? Můj velký sen je mít svůj vlastní prodejní ateliér, kam bych přesunula práci a neměla ji po celém domě a kam by za mnou mohli přijít lidé, nasát inspiraci, popovídat si, něco si odtud odnést domů.

Jakou radu byste dala začínajícím prodejcům na Fleru?
Dělejte to, co vás baví, dejte tomu srdce a čas.