Občas je dobré se na staré věci podívat novým pohledem a občas je nutné je přizpůsobit době. Proto se nám po delší odmlce mění váš oblíbený seriál "Zajímaví nováčci" a bude se dívat hlouběji v čase. Prorazit na trhu je totiž stále těžší a není to jen množstvím jednoduše dosažitelných lákadel ze vzdálených zemí, kterými jsou nakupující odevšad bombardováni. Algoritmy na sítích upřednostňují úplně jiné zboží, než jaké umí zdejší tvůrci, a tak jsme si řekli, že reklamu, kterou Fler svým tvůrcům v on-line prostoru dělá, doplníme ještě vlastním vyhledávačem zajímavostí. A hezky handmade, tedy ruční probírkou Fleru.
Pojďte si tedy s námi sem tam počíst o životě tvůrců, kteří mají podle nás dobře našlápnuto a u kterých by nám přišlo škoda, aby jen tak zapadli. Od nás teď dostanou více pozornosti. A od vás? Tak třeba mezi nimi najdete i vy své nové oblíbence a spoustu krásných věciček. Jsme totiž Fler. Tady se k užitku "nosí" beze studu i krása :).
1. zboží: 3. 1. 2023
"Bylo to nutkání dokázat si, že vedle digitálního grafického designu, kterým se živím, umím design i rukama. A i když jsem vyhraněný levák, že nejsem levý na obě ruce. Časem, prošlapáním řady slepých uliček, jsem si našel cestu k uměleckému soustružení..."

- Celou anabázi jsem popsal v blogu "Jak designér k soustruhu přišel":).
Jsem posedlý příběhy, díky nimž se věci vymaní z anonymity dnešní konzumní doby. Když získáš přes 200 let starý trám z roubenky, když narazíš na půdě na kus dubu, který tu ležel zapomenutý přes 30 let, když si z cesty po Africe přivezeš velký špalek mangového dřeva (a další dva vnutíš spolucestujícím do krosny), když narazíš na buk zasažený bleskem a jeho dřevo je protkáno pavučinou spálených cestiček ... k takovým věcem prostě nemůžeš zůstat chladný. Těším se na každý nový příběh, na každý nový kus dřeva, který protne mou cestu.

Co vás v tvorbě ovlivňuje a doprovází a jak se při ní cítíte?
Pocity jako nedočkavost, radostné tetelení z unikátního materiálu, ...ale i strach, úzkost a svazující zodpovědnost, abych to nepokazil - klasická rozpolcenost kreativní tvorby, kde nejde, na rozdíl od Photoshopu, udělat krok zpět. S tím vším se mísí i povznášející pocit objevování, když se dřevo začne "otevírat a kreslit".
Mám rád funkční minimalistický design, který nechá vyniknout samotné dřevo a jeho přirozenou kresbu. Spáry, praskliny, cestičky po červotoči ... tohle vše se standardně považuje za vady dřeva. U ručního soustružení je to naopak krásná anomálie, která dodává dřevu charakter a jedinečnost. Byla by škoda to udusit pod vrstvou dalších zbytečností a soustružnického ega.

"Musíš se umět dívat" - to je základní pravidlo u všech kreativních profesí, umělecké soustružení nevyjímaje. Často roztáčím soustruh s konkrétním plánem, ale když se pak začne dřevo "otevírat", objeví se věci, na které bych měl, navzdory logice, reagovat a přizpůsobit nebo dokonce změnit původní záměr. Říkám tomu, že mi dřevo říká, co ode mě chce. Je to boj pravé a levé mozkové hemisféry - boj mezi řemeslnou logikou a uměleckou intuicí a představivostí.
Také klepu na dřevo, klepu proto, abych poznal, jestli je dřevo suché. Vyschlé dřevo zvoní, mokré voní. Jenže, pak stejně jdu a přeměřím si to vlhkoměrem. Takže spíš klepu na dřevo, abych si to u toho pohanského ducha stromu nerozházel a raději "malinko připojistil" - aby mi roztočené dřevo na soustruhu neprasklo, nebo já, člověk omylný, neudělal nějakou jinou pitomost :).
Kde vaše věci vznikají?
Máme kousek od Prahy téměř 200 let starý dům, v kterém žilo své životy 5 generací. Jezdíme tam nabrat další energii pro návrat do Prahy. Fyzický, ale hlavně mentální přesun z Prahy do soustružnické dílny v malebné oblasti Kokořínska je vždy pocit, jak když zatáhneš za lanko padáku - prudké zbrzdění a ty se najednou můžeš hluboce nadechnout a rozhlédnout po okolí. Užíváš si čas, kdy se jen tak vznášíš ... a kroužíš další nádherný kus dřeva.

Celé mé tvoření se odehrává v malé dílničce s velkým soustruhem :). Mám k tomu postavený i obrovský dřevník, kde pomalu a v klidu dosychají dřevěné poklady. Když se na ně při snídani dívám z okna kuchyně, představuji si, co z každého kusu dřeva vyrobím. To mi vždy roztočí hlavu na plné obrátky, že ani nemohu dosnídat a s hrnkem kafe v ruce, klopýtaje přes mou všude přítomnou border kolii Sofii, vyrážím do dílny.

Z dílny se většinou vracím, když už je tma a Sofie, co mi lehává pod soustruhem, mě očima hypnotizuje a říká: "To nemyslíš vážně. Nechceš už jít domů?"

Do každého výrobku vkládám spoustu času a energie, proto si pečlivě vybírám i počáteční materiál a soustružím jen z vybraného tvrdého dřeva s hezkou kresbou. Hodiny přípravy motorovou a pásovou pilou, hodiny soustružení, povrchové úpravy, přírodní oleje a vosky ...tohle prostě neuspěcháš. Každý kus dřeva, co mi prošel rukama, má svůj příběh a historii, na kterou se snažím navazovat.

Jak vypadá cesta vašeho výrobku na Fler?
Kvalitně vyrobit a kvalitně prezentovat. Ano, jsem ovlivněný svou profesí grafického designéra a fotografa. Vizuální estetika je pro mě nedílná součást tvorby. Tak, jak dbám na řemeslnou poctivost a design při výrobě, tak je pro mě neméně důležité i řemeslo prezentace - od kvalitních fotografií až po mikropříběhy v mém Fler blogu.

Líbí se vám Fler? Co konkrétně vás na něm okouzlilo :)?
Fler je na českém trhu unikátní digitální hub, co spojuje tvořivé lidi s těmi, kteří se nespokojí s šablonou sériové výroby. O podobný koncept usilovala řada dalších serverů, ale dnes nestojí ani za zmínku.
Co inspirativního můžete doporučit ostatním?
Člověk by se měl dívat na nové věci jako na výzvy, které tě posouvají dál. Nevnímat je jako překážky na vyšlapaných, pohodlných cestách. Byla by to spíš náhoda, kdyby se něco podařilo perfektně už napoprvé. Nejprve to zkus udělat jako ostatní - osvoj si techniku, projdi si procesem, ale pak to zkus znovu a jdi ještě o kousek dál než ostatní.

Připomíná mi to moje první miska, kterou mám záměrně na polici v dílně. Byl jsem z ní tenkrát nadšený a plný euforie, ale miska za moc nestála :).
Houževnatost a chuť si posouvat laťku tě donutí to zkusit znovu a líp - slabší stěny, rovnoměrné dno, žádné stopy po nástrojích ... a pak už je to jen lepší a lepší. Buď sám k sobě poctivý a kritický. To jsou asi ta nejdůležitější pravidla učení a zdokonalování, ať už děláš cokoliv.
Mimoto musíš věřit svým nápadům a intuici. Jakmile začneš přemýšlet nad tím, co se bude líbit a co je zrovna in, přestaneš tvořit, začneš dělat průměr, kterého je všude kolem spousta a tvoje věci už nezanechají stopu a stanou se zbytečné.
Co v nejbližší době chystáte?
Když něco potem a krví (myšleno doslova) dovedu k dokonalosti - splňujíc definici "chci to mít u sebe doma", cítím se na konci mise a už pokukuji po nové výzvě. Vyladil jsem takhle koncept olejových lamp, dřevěných měnitelných svíček nebo skleněno-dřevěných váz. V tuto chvíli jsem na misi dřevěných hodin. Znovu se peru a trápím, ...aby to bylo opravdu ono.

A máte nějaký tvůrčí sen?
O snech se hovoří jako o věcech na hranici splnitelnosti a často zůstávají jen v rovině představ, co se nikdy nenaplní. Já svůj velký sen vidím v duševní rovnováze a osobní spokojenosti. A vlastně v něm už dlouho žiji :).
Umělecké soustružení mě neživí, proto nejsem pod tlakem času, ceny, efektivity ... a bůh ví, čeho všeho ještě. Mohu svobodně tvořit a věnovat každému kousku dřeva tolik času a péče, co si zaslouží. Ono je to pak na těch věcech poznat.

Profil autora: https://www.fler.cz/good-wood






