Zkamenělá pryskyřice - jantar

Od Dřevěná razítka v kategorii Inspiromat | 21.8.2018

Vypadá to jako kámen, ale není to kámen, co to je? Jantar... krásný, lehký, křehký a velmi, velmi starý. Je v něm zakleto slunce, milióny let času a sem tam nějaká ta komáří nožička. Jeho barva je nádherně medová, když jím projde slunce, leskne se jako pravý drahokam. Je to takový pamětník pradávných dob, kdy tu místo Fler tvůrců pobíhali dinosauři. Pojďme se na něj podívat trochu z blízka.

Jantar nebo elektron?

Jantar je zkamenělá pryskyřice převážně z třetihorních jehličnatých stromů, která byla už v době kamenné používána k výrobě šperků. Ve starověku objevil řecký filosof Thalés z Milétu, že při tření jantaru vlněnou látkou vzniká statická elektřina a jantar pak přitahuje drobné částice. Jantar, v řečtině elektron, dal tímto i název elektřině. Německý název pro jantar je bernstein a připomíná další zvláštnost jantaru, kterou je jeho hořlavost.

Thalés z Milétu, zdroj Pinterest

Pro vědecké účely je jantar velkým zdrojem informací, protože umožňuje studovat živočichy i rostliny, které byly v dávné pryskyřici pohřbeni.

Jantar nalezený v Mexiku, zdroj Nammu.com

Z čeho je jantar

Jantar je složen ze 78 % uhlíku, 10 % vodíku a 11 % kyslíku. Může také obsahovat síru a různé jiné příměsi. Obsahuje též kyselinu jantarovou, která tvoří také nějaké to procento. Tuto kyselinu objevil při svých pokusech lékař a mineralog z Jáchymova George Agricola, původním jménem Georg Bauer.

George Agricola, zdroj Crystalinks.com

Zvláštností této pryskyřice vytékající z kmene stromů je schopnost zachytit vzduchové bubliny, kapky vody, prachové částečky nebo malé rostliny, hmyz, dokonce i ještěrky, žáby a štíry. V některých případech zůstala zachovaná dokonce i buněčná struktura těchto organismů.

Bod tání jantaru je 287 °C.

Jantar se zalitým peřím, Kanada, zdroj Nammu.com

Pryskyřice z třetihorních velikánů

V třetihorních pralesích rostly ohromné jehličnaté stromy bohaté na pryskyřici. Z poraněných míst pryskyřice vytékala a vytvářela na kmeni kapky, případně větší útvary, které se odlupovaly a padaly k zemi. Postupně byly zanášeny různým materiálem a při přívalových deštích byly splavovány na různá místa.

Takhle nějak mohl vypadat třetihorní les. Zdroj Stezky-kv

Za miliony let pryskyřice „zkameněla“ a dnes ji můžeme najít například vyplavenou na jižním pobřeží Baltského moře, ale i na mnoha dalších místech světa. Vyskytuje se v podobě hlíz, valounů, případně zrn.

Největší známý kus váží 9,75 kg.

Stáří nálezů může být klidně 30, 50 nebo i 100 miliónů let.

Zdroj Pinterest

Jantarová stezka

První zmínky o sběru jantaru pochází z doby kamenné z oblasti Baltského moře. Nejstarší opracovaný kus jantaru člověkem z této oblasti se datuje do období před 30 000 lety a je z oblasti Hannoveru.

Jantar byl už v pradávných dobách používán také jako platidlo a jsou po něm pojmenovány obchodní trasy - jantarové stezky. Ty vedly napříč celou Evropou od Baltského moře přes Vídeň až k pobřeží Středozemního moře. Jantarová stezka vedla i přes Moravu, je patrně jednou z nejstarších a zároveň nejznámějších obchodních stezek.

Zdroj Nammu.com

Kde najít jantar?

Největší naleziště jantaru v Evropě jsou v oblasti Kaliningradu, kde se těží jantar z třetihorních uloženin zvaných modrá hlína již od roku 1860.

Surový jantar z oblasti Kaliningradu, zdroj Haberrus.com

Jeden z velkých nálezů, váha 2,7 kg, Kaliningrad, rok 2016. Zdroj Rbth.com

Pláže kolem Kaliningradu, zdroj Yandex.ru

Baltský jantar pravděpodobně nevznikal ze všech druhů stromů, ale pouze ze stromů se stabilním složením pryskyřice. Jedním z nich je jehličnan Pinites Succinifera.

Pestrost barev baltského jantaru, zdroj Wikipedia

Jantar z Baltského moře, zdroj Crossingthebaltic

Baltský zelený jantar, zdroj Amberpieces.com

Výskyt baltského jantaru, zdroj Powellsowls.com

V České republice můžeme najít například voskově žlutý valchovit (oblast nálezu obec Valchov) nebo baltský jantar, který k nám by zavlečen ledovcem převážně do severních oblastí a lze ho najít například v usazeninách na Jizerské louce nebo v širší oblasti Moravské brány.

Oranžový valchovit, zdroj Sberatelmineralu

Neudorfit, Nová Ves u Moravské Třebové, zdroj Bvv.cz

Valchovit, Hřebeč u Moravské Třebové, zdroj Bvv.cz

Nálezy jantaru jsou známé i z jiných míst v Evropě, například z Rumunska, Velké Británie nebo modrý jantar ze Sicílie.

Ze světa pak patří k vyhlášeným barmský jantar z období svrchní křídy, ve kterém jsou zachovány části těl praptáků, dinosaurů, hadů, žab, ještěrek nebo různých druhů bezobratlých.

Nález z Barmy (neboli Myanmaru), brouk mohl vypadat asi takto. Zdroj Phys.org

Jantar z Barmy, muzejní exponáty, Skotsko. Zdroj Nms.ac.uk

100 miliónů let staré květy zalité v pryskyřici, Barma, zdroj Stoplusjednicka

Název jantar však není vždy jediným, může být nahrazen názvem, který je spojen s místem výskytu v příslušné zemi. Sicilský simetit dle řeky Simeto, kanadský cedarite dle jezera Cedar atd.

Jantar z jezera Cedar, zdroj Pinterest

Jezero Cedar, Manitoba Kanada, zdroj Witness.theguardian

Jantar ze Sumatry, zdroj Indoagate.com

Modrý surový jantar, Sumatra, zdroj Amberfromsumatra

Sumatra, zdroj Radseason.com

Co s jantarem?

Jantar je poměrně měkký, beztvarý a křehký nerost převážně žluté až červenavě žluté barvy, ale existují i jiné barevné varianty jako modrá, zelená, červená, černá, bílá nebo čirá. Barva každého exempláře je jedním z hlavních faktorů, ovlivňujících jeho cenu. Nejvzácnější a velmi drahé jsou jantary zelené a modré.

Jantar se dobře brousí a leští, takže je ideálním šperkovým kamenem. Vyrábí se z něj prsteny, náušnice, korálky, náramky, přívěsky, různé figurky, ale i větší kousky jako držadla holí nebo deštníků, a další dekorativní předměty.

Zdroj Pinterest

Zelený jantar, zdroj Pinterest

O jantarové doplňky je třeba dobře pečovat, protože jsou náchylné k poškození různými látkami, jako je alkohol, benzín, žíraviny apod. Také jej lze zničit vysokou teplotou. Tyto vlastnosti nám mohou také dobře posloužit k odlišení pravého a falešného jantaru, což bývá plast nebo epoxidová či přírodní pryskyřice. Pravost jantaru lze ověřit tak, že se vystaví plameni. Syntetická pryskyřice se rychle začne rozpouštět a smrdí.

Pokud se ze svých cest budete vracet třeba přes Litvu, nezapomeňte navštívit Palanga muzeum jantaru. Je tu na co koukat, mají tu přes 20 000 kusů jantaru, dokonale zdokumentovaný původ baltského jantaru a také jeden z největších kusů jantaru v Evropě.

Muzeum jantaru najdete také na monumentálním polském hradu Malbork, v Krakově nebo Gdaňsku.

Palanga, Litva, zdroj Palangatic

Jantarové zajímavosti

Ve středověku byly oblíbené náhrdelníky, růžence, křížky a podobné drobné šperky. V renesanční době stoupala oblíbenost jantaru v podobě šperkovnic, kazet a zdobil oltáře kostelů. Baroko také přálo výrobě jantarových předmětů a výroba byla soustředěna kolem 2 měst na severu – Gdaňsku a Konigsbergu – Kaliningradu, kde se dnes nachází známá muzea jantaru.

Jantarová krabička ze 17. století, zdroj Pinterest

Jantarová komnata je 8. div světa. Dar pruského krále Fridricha Viléma ruskému carovi Petru I. Velikému v roce 1716 zdobil Kateřinský palác v Carskému Selu. A to až do roku 1941, kdy ho ukradli nacisté. Od té doby se po ztraceném pokladu nevyčíslitelné ceny pátrá a vznikají různé rozumné i divoké teorie o tom, kde se jantarová komnata nachází. Říká se, že když se za carských časů rozsvítilo všech 565 svíček, celý prostor se rozzářil jako pravé zlato. Dnes je možné zhlédnout pouze její repliku, která byla v Kateřinském paláci otevřena roku 2003 a padlo na ni zhruba 6 tun jantaru.

Zdroj Eppi.cz

Ještěrka uvězněná v jantaru byla nalezena v roce 1997 u Gdaňska Polkou Gabrielou Gierlowskou v písečných dunách na pobřeží Baltského moře.

Zdroj Eppi.cz

Lovcův kalich má ve svých sbírkách Glasgowské muzeum. Je to propracovaný pohár, který vyřezal Jacob Dobbermann pro zakladatele muzea Dr. Williama Huntera. Nádherný příklad umění 18. století restaurovali v zámeckém muzeu v polském Malborku.

Zdroj Elogedelart

Německý sochař Christoph Maucher ozdobil kolem roku 1700 víko rakve figurální skulpturou z jantaru. Umělecké dílo je součástí sbírek Malborského muzea, stejně jako kalich výše.

Zdroj Eppi.cz

Pověry a mýty

Jantar - jako snad žádný drahý kámen - nebyl ušetřen od pověr a mýtů. Lidem od pradávna sloužil jako amulet pro štěstí a prostředek proti skoro všem lidským neduhům. Lidé byli nabádáni, aby preventivně předcházeli chorobám zakoupením tohoto krásného přírodního „kamene“. Z toho je vidět, že i tenkrát se lobby obchodníků s kameny vyznala ve svém marketingovém řemesle.

Zdroj Pinterest

V poslední době se asi hlavně díky internetu podařilo přesvědčit i mnohé matky batolat, kterým se klubou první zoubky, že nošení jantarových korálků na krku dětičkám uleví od bolestí. Toto mateřské placebo je mírně řečeno velmi diskutabilní. Samotnou mě překvapilo, kolik mrňat je na našem plavání miminek omotáno jantarem...

Avšak nejenom obchodníci využívají oblíbenosti a věhlasu jantaru. Jantar dokonce posloužil i jako hlavní impuls pro scénář filmu Jurský park, kdy z něj získala společnost InGen potřebnou DNA k naklonování již vyhynulých dinosaurů. To je však dle vědeckých zkoumání zatím pouhá fikce.