Máme na krku jaro, probouzíme se ze zimní letargie, bereme do rukou nářadí a začínáme zkrášlovat svá obydlí a jejich okolí. Vás, kdo se chystáte vymést staré pavučiny z koutů a nově vymalovat, by mohl inspirovat tento článek. Není tak úplně o výmalbě místností jako spíš o dekorování stěn a „malování po zdech“. Než s takovým malováním začneme, je důležité si všechno dobře rozmyslet.

Obecně se držím zásady, že méně je někdy více. Vztaženo k výmalbě místnosti, doporučuji:

  • používat světlé neutrální odstíny na všechny stěny i strop,
  • výraznějším způsobem ztvárnit pouze jednu stěnu nebo její část.

Správnou volbou barev můžeme dosáhnout zajímavých optických efektů, jako je rozšíření místnosti, přiblížení stěny, sjednocení nesourodých prvků, zvýraznění či naopak potlačení objektů na stěně (ať jsou to zárubně, výklenky, sloupky, nábytkové prvky apod.).

Důležité je zvolit správný druh barvy. Kvalitní interiérová barva by měla být otěruvzdorná a prodyšná, aby stěnu neuzavřela a ta mohla dýchat. Já používám nejraději vinylové barvy Dulux v matném provedení.

Neméně důležitá je volba správného odstínu, resp. barevného konceptu. Většina výrobců interiérových barev má zpracované promyšlené barevné systémy. Nejužívanější systém, který tvoří standard v interiérovém dekoratérství ve světě, je právě systém DULUX (podobně jako například RAL v průmyslovém lakýrnictví). Dulux vzorník obsahuje okolo 1 200 barevných odstínů. Ani ostatní značky nezůstávají pozadu. Podobný systém vyvinul v posledních letech i u nás rozšířený a levnější Primalex.

Kolorovací nebo chcete-li míchací centra najdete v každém hobby-marketu či větší drogerii, a rozhodně se vyplatí nechat si barvu odborně, strojně namíchat. V každém takovém kolorovacím centru máte možnost nahlédnout do barevného vzorníku nebo si vybrat barevné labely (vzorníky) ze stojanu a z nich si doma sestavit barevný koncept.

Důležité!

  • Zapomeňte na tónovací barvy do Primalexu a podomácku vařečkou namíchané odstíny! Nikdy se vám nepovede namíchat odstín úplně přesně a homogenně, nebo budete mít barvu příliš řídkou.
  • Pozor dejte také na to, že každá barva vyznívá jinak v různém světle. Určit barvy správně je docela alchymie, a pokud se neorientujete v systému jejich číslování, doporučuji spolehnout se na výrobcem doporučené barevné kombinace.

Budeme-li na stěnu malovat určitý motiv, grafiku, ornament …, musíme pro něj zvolit správné měřítko. V případě, že je motivů více, pak i celkovou kompozici. Při tom je třeba brát v úvahu celkovou velikosti stěny, úhel pohledu a odstup, ze kterého se budete na výsledný motiv nejčastěji dívat.

  • Doporučuji přípravu a rozvržení na papír - nakreslit si stěnu i s motivem z čelního pohledu ve zmenšeném měřítku. Pokud je u stěny nábytek, tak i s ním.

A jde se na věc!

Nyní musíme přenést motiv na stěnu a lehce si ho tužkou alespoň v základních liniích předkreslit. Šikovní malíři to možná zvládnou od ruky. Pro dodržení proporcí složitějších nebo velkých motivů je lepší zvolit si dvě na sebe kolmé osy a postupně si vynášet třeba pásmem míry na stěnu tak, jak jsme to dělávali při geometrii ve škole… osa X, osa Y, jde to docela snadno. U opakujících se motivů je nejvhodnější použít šablonu z tenčího kartonu. Kdo z vás má doma dataprojektor nebo možnost si ho zapůjčit, má velmi usnadněnou práci. Pomocí dataprojektoru lze totiž snadno motiv promítnout na zeď a obkreslit i složitý tvar velice přesně.

Vlastní malování je úžasný relax! Čím kvalitnější barvu budete mít, tím snadněji to půjde. Lepší je malovat poněkud hustší barvou, aby vám náhodou nestekla a neznehodnotila dílo. Ne zas ale úplnou „kejdou“, která by na stěně vytvořila vrstvu, jež by mohla praskat nebo se olupovat. Při malování nejraději používám kulatý štětec, a to i na rovné čáry a kontury. Větší plochy maluji pomocí lakovacího molitanového válečku.

O tom, co si vlastně na stěnu namalovat, asi nemá moc smysl psát. Tady na Fleru je k vidění tolik stylů, že si každý určitě najde to, co se mu bude líbit. Tak jen apeluji – vyhněte se prvoplánovým motivům (pro dětský pokoj např. sluníčko, mráček, beruška, …), napodobování různých pohádkových postav (Krteček, Maková panenka, Rumcajs) a kýčovitým motivům typu „jelen v říji“...

Osobně jsem zastáncem grafického pojetí malby s velkými barevnými plochami bez kontur, s pokročilým stupněm stylizace. Často mě inspiruje nějaký jiný interiérový prvek, ze kterého použiji motiv či podobné tvarosloví. To je cesta, jak celkově interiér propojit v jeden harmonický celek.

Jak na to, vám přibližují ukázky mých realizací v článku. Pokud vás takový styl také oslovuje nebo máte k malování po zdech nějaké postřehy, rád si s vámi o tom popovídám :-)