Mami, tak slib jsem splnila!
Sliby se mají plnit. Já jeden letitý splnila a mám z toho velkou radost... Jako malá holka (a že už to je fakt moc let) jsem s nadšením vytahovala mamčiny plesové šaty a těšila se, jak je jednou obléknu na ples. Bohužel, nikdy se toto přání neuskutečnilo, protože zapnout je byl úkol tak ze sci-fi románu. Dál jsem je mohla jen obdivovat. Roky ležely zabalené v hedvábném papíru a občas jsem je vytáhla na světlo a poslouchala mámino vyprávění o šatech, o tom, jak se kdysi šilo, jaké byly v Olomouci salony, kolik ruční práce daly jedny šaty, jak se přešívalo, dělalo ze starého nové... prostě vzpomínky. A u těchto šatů vždy povzdechla, jak ji mrzí, že je už nikdy nikdo neoblékl a že v nich nemá ani fotku. Byly její srdeční záležitostí. Šaty spojené s tátou, s radostí z mládí... No a já jí slíbila, že "mami, klídek, já je jednou vyfotím, uvidíš!"
Jak šel čas, odešla i máma a zůstaly mi jen vzpomínky... a tyto šaty.
Vystavila jsem si je doma, aby je každý, kdo přišel, uviděl jako první věc. Každý se zmohl jen na "aaach...!". Jenže nafotit je na figuríně, to není ono. To není to, co jsem kdysi slíbila. Bohužel najít někoho, kdo by je oblékl, byl úkol opravdu nadlidský. Pas 54 cm v mém okolí prostě fakt není. Ale... Dorostla mi do krásy kmotřenka Sabina a ta byla ze šatů nadšená. A že to prostě "dáme". Co nezapne, zamaskujeme její dlouhou hřívou.
Takže přišel úkol docela náročný... Šaty vyprat a vyžehlit.
Vyprat to množství tylu, jo, to ještě šlo, opatrně, v mydlinkách, sušit na sluníčku, to se dalo. Ale pak to žehlení...
Jen spodní volán má 25 metrů (!) - to jsem myslela, že je to delší než D1 i s objížďkama. A pak dvě řady volánků nad volánem... Až vlastně při žehlení mi padla brada nad pracností, protože každý volánek byl ručně nabíraný a ručně přišívaný! Neskutečné, co švadlenka před bezmála 70 lety dokázala. Koukala jsem na precizní našití korálků, které si dělala mamka sama, jak ani po těch letech se nic nepáře, vše je tak, jak bylo, jen krásně stříbrné korálky dostaly starou patinu...
Tak, hotovo, nažehleno a jede se fotit. Vlasy zakryly, co mělo zůstat skryto, a výsledek... posuďte sami.
MAMI, VĚŘÍM, ŽE JSI VČERA BYLA U FOCENÍ S NÁMI A SABČA ŽE BYLA VE TVÝCH ŠATECH SKORO TAK KRÁSNÁ, JAKO TY NA SVÉM PLESE! VIDÍŠ? SLIB JSEM DODRŽELA! ♥
Redakční dovětek:
Jak jsme vám v MAGu slíbili, když budete pilně psát pěkné blogy, budeme ty nejzajímavější z nich vytahovat na oči širokému obecenstvu do MAGu. A jak jsme slíbili, plníme :-) Takže - pište blogy!
