Kdybych si jednou vybrat směla,

v jaké podobě bych život chtěla,

přeji si křídla ptačí,

v nich se mi volnost značí.

Věřím na živly. Narozená v ohnivém, s ascendentem ve vodním, toužím po těch dvou, co mi chybí. Země = hlína + moje volba – to jsou ruce v matičce zemi, nebo v té keramické. A z touhy po neuchopitelném živlu vzdušném, lapám z éteru slyšitelná i neslyšitelná slova, myšlenky i poselství.

Azyl / krajina vnitřní od Dalet, Fler.cz

A tak jsem majitelkou neklidných rukou, zahrady, keramické pece, uživatelkou potoka a zážitků spokojenosti a občas taky zmaru.

Také jsem pokorným příjemcem rozmarů počasí, trpělivým otrokem pracujícím bez výhledu na odměnu, spokojeným odměněným, nespokojeným hledajícím, jó, zahrada, to je dřina i odměna. Taky je to válka s plevelem, vítězství nad krtkem (odstěhoval se za potok s kočičí výpomocí), najde se něco užitečného do kuchyně, něco krásného do kytice, něco do zavařovačky, něco do mrazáku, taky do sklepa, dá se přivonět k růži, usušit meduňka, oregano nebo šalvěj, v přímém přenosu sledovat akrobacie mladých vlaštovek, domlouvat kocourovi, aby na ně nečíhal a taky nám nenosil k snídani myši a třeba učit psa chodit v zahradě po cestičkách.

Při západu slunce sledovat, jak se stíny protahují a protahují, až zmizí docela.

Užívat si darů všech druhů.

Hrneček Chrpy od Živá fantazie, Fler.cz

Tlumené světlo večerních svíc od Human, Fler.cz

Vzít konev nebo hadici a dát tomu všemu vědět, že je tady pro matku zemi oživující voda. Hlína zavoní, zatetelí se blahem – prostě dokonalá harmonie, jedno vyplývá z druhého, navzájem se podporujícího.

Svět je tady v rovnováze. Hlína, semínko, voda, klíčení, kořenění, růst, krása i užitek – a ten, kdo mezi tím tiká sem a tam, potrénuje mozek i svaly, prospívá svému zdraví, obohacuje se i sem tam něco ztrácí, bere vše, jak to je, sleduje ten koloběh s úžasem a bez reptání.

To vše jsme dostali jako nezištný dar do opatrování. Vraťme se ke kořenům a učme se s tím s respektem hospodařit.