Máme pro vás tip na keramické tvoření, do kterého se můžete pustit společně s dětmi. Je to snadné, stačí vyválet plát světlé hlíny a obkreslit na něj šablonku s obrázkem autobusu. Tvar je třeba vyříznout nožíkem a okraje zvednout do mělké mističky. Po pořádném vyschnutí hlíny a přežahu pak přijde ta zábavnější část, a to je malování. Svůj autobus si můžete vyzdobit podle fantazie, nejlépe tak, aby vám z něj snídaně nebo svačinka dobře chutnala. Autobusové talířky lze vrstvit na sebe do komínku od největšího po nejmenší.

Materiál a pomůcky:

  • hlína po výpalu bílá, voda
  • houbička, nástroje na modelování, nůž, váleček, štětec
  • igelit, list papíru
  • modrá a červená engoba, transparentní glazura

Větší kus hlíny roztlučeme na placku a zarovnáme válečkem do hladka. Plát má výšku asi 0,7 cm.

Nakreslíme si obrys autobusu na list papíru. Šablonu položíme na plát a vyřízneme tvar nožíkem.

Přebytečnou hlínu a papírovou šablonu odstraníme. Talířku zvedneme po obvodu okraje a zahladíme vlhkou houbičkou.

Přidáním 2 cm navíc k šabloně vyrobíme pasující podtalířek.

Po přežahu dekorujeme engobami a průhlednou glazurou. Vypálíme na 1150 °C.

Autor/foto: Loliti

 

Úvodník Golem 1/2022

Fler.cz/zbozi/casopis-golem-cislo-1-2022-13051185 

Milí přátelé keramiky,

je těsně po Vánocích a připravuji poslední texty do lednového Golema. Snažím se tu nejíst linecké s parádně kyselou rybízovou marmeládou. Nejde mi to. Je to příliš dobré a to pokřupávání, lahodná chuť a vůně mají na mě jakési konejšivé účinky. Aby toho nebylo málo, mám tu k tomu domácí Baileys. Jedna láhev se objevila na rodinné vánoční sešlosti a všichni si nad ní odfrkli. Takové přeslazené lepivé cosi. Taky jsem si odfrkla, ale teď to prokládám lineckým a musím říct, že takové domácí Baileys chutná fakt skvěle. Připomeňte mi, že musím zjistit, kdo to vlastně s sebou přinesl. Připomeňte mi, že noční pojídání lineckého a zapíjení tímhle báječným likérem se bude muset dřív nebo později vyběhat.

Noční sepisování úvodníku na poslední chvíli je spolehlivě doprovázeno nezadržitelnou prokrastinací. A tak se sice dost snažím něco kloudného napsat, ale myšlenky létají neposlušně vzduchem. Z čeho se vlastně dělá Baileys? Jaký den bude Ježíšek v roce 22? A kde by se dalo bydlet ve Vídni, až tam pojedeme v létě na koncert, na který byly lístky pod stromečkem? Jak jen potěšit babičku, která už o žádné potěšení nestojí? Otázky, myšlenky, radost i smutek dohromady víří nocí a nedá se to moc ovládat. Sníh mi tu ťuká zvenku na okno, jinak je ticho a tma. Ťuky ťuk, už to dopiš a běž spát...

Ještě ne, ještě popřát vše dobré do nového roku, ať jste hlavně zdraví i celá vaše rodina. Padlo u vás letos nějaké to předsevzetí? Já na to moc nehraju, ale když tak nad tím přemýšlím, vlastně by tam něco bylo. Znáte Stezku Českem? Je to pěší túra přesně kopírující hranice celé naší země, skládající se z propojené severní a jižní trasy. Celá vede lesy a horami a je plná kouzelných míst mimo hlavní turistické chodníky. Moc ráda bych v tomto roce kus té stezky prošla. Batoh na zádech, příroda, svoboda, nocování pod hvězdami. Snad jsem to ještě nezapomněla. Tak a je to. Teď je to napsané, takže to platí a bude nutné to uskutečnit. Už se začínám těšit. Třeba se někde cestou potkáme. Díky za vaši přízeň, moc si jí vážíme a také ji potřebujeme k tomu, aby Golem přežil další léta, což není mnohdy úplně legrace.

Za celou redakci přeji šťastné novoroční vykročení!

Michala Šmikmátorová
šéfredaktorka