Cenotvorba. Postrach všech začínajících, ale často i již zavedených tvůrců. Jak se dostat na takovou úroveň cen, aby mě můj koníček živil a zároveň nepřešvihnout cenu? Je lepší to prostě jen tak střelit od boku, nebo sedět hodiny u počtů? A na co nezapomenout? Jak být po všech stránkách, tedy i po té finanční, s tím, co dělám, spokojen? Velmi obsáhlé téma.  :)  A tak pro vás máme nový mikroseriál na téma "tvorba cen". A vše si ukážeme na příkladu "Martiny", která šije kabelky.

Co zohlednit do ceny?

Určit správně cenu svého výrobku není rozhodně snadná disciplína. Musíte se koukat na všechny strany a zohlednit spoustu okolností.

Co byste měli určitě zvážit:

  • náklady – kolik vás to stojí? A to se nebavíme jen o materiálu nebo energiích, ale i o daních a vlastním čase.
  • konkurence – za kolik prodávají podobnou věc ostatní? Chci prodávat levněji? Nebo ne?
  • zákazník – kolik bude zákazník ochoten zaplatit? Kolik můžu prodat, jaká je poptávka? Jakého zákazníka vlastně chci?

Neznámých je hodně, ale nějak se s tím musíte poprat.

Úspěšné handmade podnikání - kniha od nikkita

 

Křišťálová koule, nebo kalkulace?

Při určování cen můžete zkoumat a analyzovat, co jenom vyzkoumat lze. Nebo použít křišťálovou kouli a některé věci prostě odhadnout. Někdy to ani jinak nejde. Protože tento článek píše účetní, budeme se věnovat hlavně nákladům. A to tak, abyste křišťálovou kouli pokud možno nemuseli použít. Protože...

...lepší nepřesný odhad než vůbec žádný.

 

Náklady počáteční / průběžné fixní / variabilní

Ekonomické teorie znají různé způsoby členění nákladů. My si vystačíme se selským rozumem a rozdělením nákladů do tří skupin:

  1. Počáteční vstupní náklady – zaplatili jsme na začátku podnikání a potřebujeme, aby se nám postupně zaplatily (počáteční investice do podnikání, pořízení živnostenského oprávnění, …)
     
  2. Průběžné fixní náklady – vznikají postupně, ale nejsou závislé na tom, kolik toho ušiju (např. pronájem, energie, reklama, telefony, zdravotní a sociální pojištění)
     
  3. Průběžné variabilní náklady – vznikají a rostou s tím, kolik mám ušitých výrobků (především materiál, zboží, přímé služby)

Příklad - počáteční, fixní a variabilní náklady:

Martina se rozhodla šít kabelky. Baví ji to, šije už dlouho pro sebe a pro kamarádky, tak chce svoje dovednosti zkusit nabídnout i dalším zákazníkům.

  • Počáteční náklady = koupě šicího stroje, vybavení dílny (včetně drobných věcí, jako je podložka na řezání, nůžky, špendlíky…), vzdělání
  • Průběžné fixní náklady = energie, telefon a internet, sociální a zdravotní pojištění, kancelářské potřeby (obálky, papíry a toner na tisk faktur…), účetní
  • Průběžné variabilní náklady = látka na přední a zadní stranu kabelky, látka dovnitř včetně kapsiček a okolí zipů, vyztužení, zipy, popruh, nitě, bavlnky, stužky a knoflíky na ozdobení… Nezapomeňte počítat s rezervou na prostřihy a pod.

Jednorázové počáteční náklady a průběžné fixní náklady musíte rozpočítat do cen jednotlivých výrobků, jak ale na to?

→ přepočítat všechny náklady na jedno časové období, například na měsíc (Za kolik měsíců chci, aby se mi koupě šicího stroje vrátila? Jak dlouho mi stroj vydrží, než budu muset koupit nový?)

→ odhadnout kapacitu – kolik kabelek jsem schopná za den ušít? Kolik dní v měsíci, kolik dní v roce chci a můžu šít?

Tady to prostě asi budete muset nějak odhadnout, ale lepší nepřesný odhad, než tyto náklady do ceny nezohlednit vůbec.

 

Jak odhadnout svoji kapacitu...

Úkol, hodný skutečného profíka. Zvažte:

  • kolik hodin denně můžete a chcete pracovat? Nezapomeňte na přestávky na jídlo, na toaletu, na protažení.
  • kolik času z toho budete věnovat přímo tvoření a kolik jsou práce kolem? Vystavování faktury, focení výrobků a vkládání na Fler, cesta na poštu, komunikace se zákazníky…
  • kolik dní v týdnu můžete a chcete pracovat? Chcete šít 5 dní v týdnu, nebo si necháte jeden den na administrativu a vzdělávání?
  • kolik týdnů v roce můžete a chcete pracovat? Kolik týdnů chcete mít dovolenou? Máte rezervu pro případ nemoci, svátků a školních prázdnin?

KA_LEN_DIAR 2020 (Náplň do desek - A6) / no. 58 od LEN M.

 

Příklad - výpočet kapacity:

Martina má vyzkoušeno, že za jeden pracovní den stihne ušít dvě kabelky. Zbytek času věnuje pracím „okolo“, administrativě a vzdělávání. Chce mít 5 týdnů dovolené a nechává si 20 dní rezervu na nemoci svoje a dětí.

Kolik kabelek ušije za rok / za měsíc?

  • Počet pracovních týdnů = 52 – 5 (dovolená) – 4 (nemoci) = 43
  • Počet pracovních dnů za rok = 43 * 5 = 215
  • Počet ušitých kabelek za rok = 215 * 2 = 430
  • Průměrný počet ušitých kabelek za měsíc = 430 / 12 = 35

 

A od toho se odpíchneme dál:

Příklad - rozpočítání počátečních nákladů:

Martina si vypočítala, že za měsíc ušije průměrně 35 kabelek.

Šicí stroj ji stál 18 tisíc a chce si za dva roky koupit nový. Každý měsíc se jí tak do nákladů promítne 750 Kč (1/24 z ceny šicího stroje).

Při 35 ušitých kabelkách to je přibližně 21 korun, které se vám možná zdají zanedbatelné, ale ve skutečnosti je v tomto objemu opravdu musí promítnout do ceny každé kabelky.

 

Jak do ceny promítnout svoji odměnu?

Jestli má podnikání být vaše živobytí, nestačí, když si vyděláte na náklady.

I svoji „mzdu“ musíte promítnout do ceny svých výrobků.

 Kolik peněz měsíčně si chcete vydělat? Kolik potřebujete přinést do rodinného rozpočtu? Kolik si chcete spořit?


Příklad - rozpočítání zisku z podnikání:

Martina si spočítala, kolik času chce podnikání věnovat. Každý den se mu může věnovat 5 hodin, zatímco jsou děti ve škole. Ne celou dobu šije, počítá i přípravu před šitím, nafocení a úpravu fotek, vložení na Fler, cesty na poštu, komunikaci s klienty, přípravu podkladů a schůzky s účetní.

Za měsíc potřebuje, aby jí podnikání vydělalo 15 tis. Kč na provoz domácnosti a na spoření.

Potřebuje tuto částku i v době, kdy má dovolenou nebo nemůže šít kvůli nemoci.

  • za měsíc si potřebuje vydělat 15 000
  • za měsíc ušije průměrně 35 kabelek, do každé kabelky musí započítat odměnu za svoji práci 15 000 / 35 = 429 Kč

Příklad – hodinová výše odměny:

Martinu zajímá, jaká jí vychází hodinová sazba za práci. Jestli se jí podnikání vyplatí, nebo má z finančních důvodů uvažovat spíše o zaměstnání.

  • denně pracuje 5 hodin
  • za týden = 5 * 5 dní = 25 hodin
  • za rok = 25 * 52 (9 týdnů sice nepracuje kvůli dovolené a nemoci, ale chce mít toto volno placené) = 1 300 hodin
  • za rok si chce vydělat 15 000 * 12 = 180 000 Kč
  • hodinová sazba vychází 180 000 / 1 300 = 140 Kč

Pokud by Martina chtěla zvýšit svoji hodinovou odměnu, může zdražit kabelky, nebo snížit počet hodin, které nevěnuje přímo produktivní činnosti a ušít za 5 hodin více kabelek. Může vymyslet i drobnější sortiment, automatizovat prodej, zjednodušit úpravy fotek, účetní předávat podklady online apod.

Kožený zápisník Zenový kruh od Drž. Dostaneš kůži.

 

Jak do nákladů promítnout daně, sociální a zdravotní pojištění?

Každý podnikatel musí platit daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění.

Více o tom najdete ve článku Podnikání pro začátečníky.

Zdravotní a sociální pojištění musíte započítat do nákladů a zohlednit v ceně. Pohlídejte si přitom, abyste každý měsíc vydělali na minimální zálohy sociálního a zdravotního pojištění. A zkontrolujte, jestli nebude pojištění vyšší, než minimální částky.

Příklad - rozpočítání sociálního a zdravotního pojištění:

Martina má podnikání jako hlavní činnost, každý měsíc tak musí zaplatit zálohy na zdravotní pojištění 2 208 Kč a na sociální pojištění 2 388 Kč.

  • Každý měsíc potřebuje na pojištění 2 208 + 2 388 + 150 = 4 596 Kč
  • Za měsíc ušije průměrně 35 kabelek, do ceny každé kabelky tak musí promítnout 4 596 / 35 = 131 Kč.

Martina si ještě raději zkontroluje, jestli nebude po konci roku zdravotní a sociální pojištění ještě doplácet.

  • Kalkuluje každý měsíc se ziskem 15 000
  • Vypočtené zdravotní pojištění = 15 000 * 0,5 * 13,5 % = 1 012,50 Kč
  • Vypočtené sociální pojištění = 15 000 * 0,5 * 29,2 % = 2 190 Kč
  • Obě částky jsou méně než povinné minimální platby, takže Martina ví, že nic navíc na pojištění doplácet nebude.

Kdyby měla Martina podnikání jako vedlejší činnost, třeba díky rodičovskému příspěvku, zdravotní a sociální pojištění by platila nižší. Do ceny kabelky by tak mohla započítat menší částku. Doporučuji ale při kalkulaci ceny počítat s tou nejdražší variantou. Ať jste připraveni a cena rovnou počítá s tím, že je pojištění vysoké.

Daň z příjmu se počítá ze zisku. Díky různým odečitatelným položkám se dá snížit a při nízkých příjmech ji třeba nebudete platit vůbec.

Příklad - daň z příjmu:

Martina má podnikání jako jediný zdanitelný příjem. Počítá, že bude každý měsíc mít zisk 15 000 Kč.

  • Vypočtená daň z příjmu = 15 000 * 15 % = 2 250 Kč
  • Martina využije slevy na dani v měsíční výši 2 070 a sníží svou daň na 2 250 - 2 070 = 180 Kč
  • Martina měsíčně může ušít 35 kabelek, takže do ceny každé kabelky zohlední 180 / 35 = 5 Kč na daň z příjmu

Malá komoda na pracovní stůl (industrial) od lister-senior


Velké shrnutí na závěr:

Martina z našeho příkladu šije kabelky, vypočítala si, že za měsíc může průměrně ušít 35 kabelek.

Její vstupní počáteční náklady na pořízení šicího stroje byly 18 000 Kč. Chce, aby se vrátily za 2 roky.

Materiál na ušití jedné kabelky je 400 Kč.

Měsíční fixní náklady včetně sociálního a zdravotního pojištění a daně jsou 10 000 Kč.

Pro sebe chce z podnikání každý měsíc vydělat 15 000 Kč.

Jaká bude nákladová cena kabelky?

  • Kabelek měsíčně ušije 35 ks
  • Počáteční náklady na jednu kabelku = 18 000 / 24 měsíců / 35 = 21 Kč
  • Fixní náklady na jednu kabelku = 10 000 / 35 = 286 Kč
  • Variabilní náklady na jednu kabelku = 400 Kč
  • Osobní odměna na jednu kabelku = 15 000 / 35 = 429 Kč
  • Náklady na jednu kabelku včetně odměny = 21 + 286 + 400 + 429 = 1 136 Kč

Cena kabelky, odvozená z nákladů = 1 136 Kč.

 

Martina by si teď měla na trhu ověřit, jestli je kabelka za tuto cenu prodejná, nebo jestli si dokonce může dovolit nasadit vyšší cenu. Pokud zjistí, že je kabelka prodejná za víc, bude mít vyšší marži, vyšší odměnu pro sebe. A bude si moci dovolit neprodat všechny ušité kabelky, aniž by to její živobytí ohrozilo.

V příštím článku si vypočteme, kolik minimálně musí Martina prodat kabelek, aby byla alespoň na nule - povíme si tedy, co je to bod zvratu.

 

Dočetli jste až na konec? A už jste si přepočítali svou mzdu?
Napište nám, zajímá nás to!

Pod článek můžete jako vždy psát své dotazy k tématu, rádi je zodpovíme.

 

 

 

Autorka je účetní a lektorka. Píše web pro začínající podnikatele www.vysvetlovnik.cz.