Modelování z hlíny je velmi kreativní a také terapeutická disciplína a lze tak vyrobit leccos, ať už modelujete z volné ruky nebo lepíte výrobek z plátů jako já. Člověk na všechno zapomene a prostě se jen soustředí na to, jak se mu tvárná hmota proměňuje před očima ve vysněný výrobek. Stěny květináče je třeba pečlivě naměřit a vyřezat a pak přichází to nejzábavnější, stavba kavárničky, zdobení jejích stěn a vymýšlení drobných detailů.

Po důkladném vyschnutí a přežahu nastává čas pro dek

orování, se kterým jsem to tentokrát moc nepřeháněla. Zdálo se mi, že bohatě postačí oxid železa a sem tam zelená glazura se zlatými efekty. Květináčů není nikdy dost, tak přemýšlím, co by to mohlo být příště. Možná antik obchůdek s výlohou se starým gramofonem nebo třeba cukrárna...

Autorka/foto: Michala Šmikmátorová

Materiál a pomůcky:

  • keramická hlína DL
  • šlikr, houbička, štětec, váleček, nůž
  • papírová šablona, písmenková razítka, razítko strom
  • oxid železa
  • zelená glazura se zlatými efekty BSZ 2138

Vyválíme plát hlíny silný asi 1 cm. Často obracíme, válíme všemi směry, poté podle šablony vyřízneme 4 stejné čtverce 15x15 cm.

Zbytek plátu ještě trochu rozválíme a vyřízneme tenké pruhy. Lepíme na čtverce šlikrem a dekorujeme obtiskem dřevěné tyčky.

Pustíme se do dekorování jednotlivých čtverců. Hlavním je vchod do kavárny. Razítky obtiskneme nápis.

Vyřízneme obdélníček hlíny a jednu stranu šikmo seřízneme. Narýhujeme místo spoje a naneseme šlikr. Přilepíme jako stříšku nad dveře.

Dveře pod stříškou vytvoříme pomocí obtisků vrchní strany razítka s písmenkem. Dveře olemujeme tenkým válečkem hlíny.

Jednotlivé pláty tvoří stěny kavárničky. Naznačíme další okna, obtiskujeme razítko s motivem stromu.

Pláty necháme zavadnout. Poté narýhujeme boky do mřížky a slepíme k sobě. Přední a zadní plát tvoří čela a boční jsou umístěny mezi nimi.

Domeček přilepíme šlikrem na plát. Ořízneme a vpředu necháme kus navíc jako chodník. Do vnitřních spojů zapracujeme pro zpevnění válečky hlíny. Po přežahu zatřeme oxid železa a lehce vymyjeme houbou.

Dveře, stříšku, lavičku a ozdobné lišty naglazujeme zelenou glazurou se zlatými efekty. Pálíme na 1180 °C.

 

Golem 1/2023

www.fler.cz/zbozi/casopis-golem-cislo-1

Milí přátelé keramiky,

jen to nejlepší do nového roku vám přeji! Ať je přesně takový, jaký si ho přejete mít. Jak jste si užili Ježíška? Náš kredenc je zase o něco plnější o mé nové ručně vyráběné sklenice z Kamenického Šenova a modrou čajovou keramiku Lukáše Moravce pro našeho čajomilce. Líbí se mi, když vím, odkud věci pocházejí, kdo je dělal a kde vznikaly. Z předmětů, na kterých nesejde, jsou rázem rukodělné originály s příběhem a svojí historií. Pamatujete na okurky profesora Róny z Bubenče z filmu Pelíšky? Tam to s nimi valně nedopadlo, ale příběh jim jistě nechyběl...

Svoje malé příběhy mají i naše výrobky z Golema. Jak víte, všechny postupy vznikají v keramických dílnách našich přátel, u nás v kuchyni nebo je to tvoření z vašich škol a zušek. O tragikomické situace, ať už při samotném procesu výroby nebo při závěrečném focení, není nouze. Kromě technologických odchylek a věcí mezi nebem, zemí a pecí zde hrají roli i další faktory. Jsou to psi, děti, počasí, převozy výrobků z dílny domů a z domu na zahradní focení. Umíte si představit tu bezmoc, když se v hledáčku snažíte zaostřit jeden z hodně povedených výrobků a on najednou z dětských ručiček zmizí ze záběru, ozve se rána a pak ticho. „Plomiň maminko, špadloto“. Rychle k počítači a vydolovat alespoň jednu dobrou fotku. Uff, povedlo se. Nevadí, vždyť střepy jsou prý pro štěstí a nebo také na mozaiku!

A máme tu novoroční hádanku. Sušíme to spolu, aby se to nezkroutilo, přežahneme to spolu a ups, ono to zůstává neoddělitelně a navždy spolu i po výpalu, co to je? „No, dopadlo to dobře, pěkný to je, neboj, ale nejde to otevřít! Vyfotíš si to nějak, že jo?“ Jasně, to nebude problém, sice se ještě musí zničit lžička, ať to máme do záběru autentické, ale to přežijeme. Ale co pak s tím? No nic, cukřenku ve skalce ještě nemáme. Co? Řekl někdo cukřenku? ...

Ať mají vaše příběhy vždy dobrý konec nebo se jim dá alespoň od srdce zasmát.

Mějte krásný rok!

Michala Šmikmátorová
šéfredaktorka