Minulé kolo bylo ve znamení dřeva, skla a kovu, tentokrát jsme si pro vás v meziklubové výzvě In-spirare vymysleli sklo v netradiční podobě. Jako střepy.

Zadání znělo: Náhrdelník /je možná i souprava/, vytvořený ze střepů a říčních, sladkovodních perel.

Střepy mohou být z keramiky, porcelánu, skla (vč. skla ohlazeného mořem), můžete použít fragmenty lastur, ulit (i šnečích)...

Proč zrovna střepy?

Málokdo si uvědomí, jak jsou vlastně pro nás střepy důležité. Bez nich bychom nevěděli, kdo a kdy v dávných dobách osídlil naše i cizí území, jak hospodařil, na jaké výši byla jeho kultura... To vše nám přináší archeologie. Mezi archeologické prameny patří všechny hmotné předměty, které nesou informaci o lidském světě v minulosti.

Archeology zajímají například tábořiště lovců mamutů, pohřebiště, zaniklé vesnice, hradiště, hrady a tvrze, ale i staré výrobní objekty, vojenská opevnění nebo dosud žijící venkovské usedlosti.

Národní muzeum, fragmenty z 10. století, raného středověku.

Hlavním zdrojem informací pro archeologii jsou artefakty, tedy pozůstatky po činnosti člověka v minulosti. Především jsou to veškeré předměty, které lidé během života používali (nádoby, zbraně nebo šperky z různých materiálů, umělecké a posvátné předměty, nástroje a nářadí), stopy po sídlení (pozůstatky obydlí, hospodářských objektů a opevnění, komunikace, jámy s odpadky) či stopy po konkrétních činnostech (zemědělství, těžba surovin, výrobní zařízení).

Na základě podrobného studia těchto pramenů a zejména souvislostí mezi nimi se pak archeologie snaží vědecky rekonstruovat minulost lidstva, aby mohla přispět k porozumění jeho vývoje a tím i pochopení současnosti. Nečiní tak osamoceně, nýbrž v úzké spolupráci s mnoha přírodovědnými, technickými a humanitními obory.

Podle současné právní úpravy smí archeologické výzkumy na území České republiky provádět pouze Archeologický ústav Akademie věd České republiky a oprávněné organizace (muzea, ústavy památkové péče, univerzity, soukromoprávní organizace), které mají k této činnosti povolení od Ministerstva kultury.

Restaurování

Vyhledávání, třídění a restaurování takovýchto střepů je velice náročné na čas a trpělivost, dá se přirovnat k dětské hře puzzle.

Nalezené střepy jsou na vnějším i vnitřním plášti znečištěny povrchovými nečistotami, vzniklými v souvislosti s dlouhodobým uložením v půdě. Materiál je nutné čistit od hrubých zemních nečistot, hlíny, usazenin, nalepených nánosů, výplně, kořenových travních systémů.

Čištění probíhá mechanicky, a to za sucha nebo vodní metodou (mytí). Před samotným zahájením čištění je nutné keramiku vyjmutou ze země nechat zvolna vyschnout.

Střepy jsou v první řadě tříděny a vyhledávány podle charakteristických vlastností střepů a podle polohy střepu v těle nádoby. Cílem je umístit co největší množství střepů a vyhledat tak co nejkompletnější plášť těla restaurovaného exponátu. Střepy jsou potom slepovány, nejvíce osvědčené a používané je lepidlo Hercules. Nenechává v místě slepení viditelnou stopu a hlavně je opět odstranitelné.

Na slepeném plášti se zaplňují ztráty vhodným výplňovým materiálem. V keramické praxi se nejčastěji chybějící plochy doplňují odléváním sádrové suspenze na podkladovou formu. Chybějící části se podkládají modelovací hlínou, parafinovými destičkami nebo změklými modelovacími dentálními destičkami. K samotnému doplňování se používá modelářská sádra.   

Stav po rozlepení, odstranění starého lepidla a umytí.        

    

Stav po slepení

Stav po doplnění sádrou

Finální stav

Archeologické nálezy jsou v současnosti nejvíce vidět v souvislosti s budováním nových objektů ve městech, s budováním dálnic a pod.

Jen pár zajímavých nálezů z poslední doby:

  • 2800 let staré pozůstatky osídlení našli archeologové u Hradce Králové, kde se staví dálnice:

  • Keramické střepy z doby bronzové nalezené při výstavbě divadla v Plzni:

 

A teď zpět do současnosti

Velkou zajímavostí je, že na světě existují "skleněné pláže", z nichž nejzajímavější je pláž u kalifornského Fort Bragg, která původně vznikla ze skládky odpadu, později byla upravena a vyčistěna. Její povrch tvoří skleněné a porcelánové oblázky.

Další taková pláž je v Rusku v Ussurijském zálivu:

A také se v našich výrobcích setkáte s anglickým porcelánem nalezeným na pobřeží severozápadní Anglie, kde v průběhu dvacátého století fungovalo několik továren na výrobu porcelánu. Porcelánový odpad byl vysypáván do moře, kde se pak střípkům za mnoho let omlely hrany.

To, že lze ze střepů vytvářet mozaikové objekty, je všem asi známo...

Ale že lze z nepotřebných střepů vytvářet i krásné šperky a jiné předměty, to mnoho lidí neví.

Tady je alespoň malá ukázka toho, co vše je možné ze střepů vytvořit:

 

A nyní se pojďte podívat, jak se s touto tématikou vypořádaly členky čtyř klubů: Tvoříme šperky z cínu, Beadweaving Team, Wire-wrapping a Chirurgická a nerezová ocel.

 

Budeme rády, když od vás budeme mít opět odezvu, jak se nám toto inspirativní kolo podařilo a jak se vám šperky líbí. 

Stejně jako v minulých kolech platí, že počet hlasů není omezen a můžete je udělovat až do 15. března 2018.

#fler-anketa:3568#

 

Zdroje:
http://www.archeologienadosah.cz/clanky/od-strepu-k-nadobe
http//google.cz
https://hradec.rozhlas.cz
https://www.idnes.cz/plzen/
http://pinterest.com
http://www.esbirky.cz
http://profimedia.cz