Tentokrát vám klub Pohádková ilustrace přináší ilustrace ne pohádkové, ale přímo poetické. Spojil se s Fler obchůdkem Otmar Chvalina a ilustroval básníkovy Vánoční verše. Pojďme se tedy pohroužit do té pravé vánoční atmosféry, která nespočívá ve vánočním úklidu nebo běhání po obchodech, ale v tichém usebrání a spočinutí. ♥
Kromě četby básní a zhlédnutí ilustrací si také můžete pustit autorskou nahrávku, melodramatické pásmo s použitím hudby Jiřího Linhy Parthia pastoralis.
Vánoční verše
Otmar Chvalina
Vánoční rým
V poslední době,
ještě víc nežli dřív,
hledám svůj vánoční rým.
Chci se s ním potěšit,
doladit sklony,
rozeznít niterné zvony.
Najít v něm okamžik,
co je mi drahý,
u lidské pokory,
u duševní rovnováhy.
Ilustrace od lefpea
Chumelí
Chumelí.
Čas bělí
vánoční přírodu.
Sněhových vloček rej
klinká a buší.
Šepotný větrů dech
mrazivou loktuší
zahání spěch.
Ilustrace od VeronikaArt
Podivný čaroděj
roznáší po drátech
vánoční koledy.
Mráz kreslí nálady
do okenních skel,
aby nám otevřel
Štědrý den.
Ilustrace od Markéta Stříteská
Vánoční kaktus
V úřadě na okně
celý rok proti mně
ježí se kaktus.
Podivný kakabus.
Zmračený v sobě sám
zchmuřený veterán.
Vzpurně se krabatí,
že by jej člověk tam
nejraději smet.
Darmo jej uklízet.
Dny míjí, odvíjí, —
náhle jsou Vánoce.
Lidé si dávají dárky.
Já smutně usedám,
samotou nevím kam
pohledět.
Okem mdlým
zahlížím do bodlin.
Tu kaktus přináší
růžový květ.
Mžikem mi rozzářil
můj vnitřní svět
v úsměvné Vánoce.
Potom by někdo řek,
že kaktus nemá srdce.
Ilustrace od e-zaba
Poezie Vánoc
Sváteční nálada.
Stříbrný podvečer
otvírá vlídný směr.
Obhlíží jiskrných vloček rej
a slyší rolničky.
Mé skromné básničky,
breptavé dětičky,
musí jít spát.
Není čas odmlouvat.
Mrazivý čaroděj
pokládá na lidskou krajinu
sněhovou peřinu.
Ilustrace od Raninis
Odchází do komnat
dobrácké pohádky
i přelud krásný.
Prazvláštní okamžik.
Myšlenkou doznívá popěvek
„Tichá noc, svatá noc“.
Barevné lampičky
blikavě na pomoc
přejí mým veršíkům
hezké sny.
Ilustrace od Raninis
Vánoční strom
Upřímné Vánoce
jsou křehké ovoce
citového duševního zdraví.
Člověk v nich slaví
svou vnitřní pohodu,
radosti druhých,
zář očí dětí.
Čím víc čas letí,
tím více souhrnným průzorem
proběhne těkavých myšlenek.
A najednou všechno to prožité,
dobré i zlé,
propadne do krásy světýlek.
Lidsky a omamně jako lék.
Tvým citem zahoří
VÁNOČNÍ STROM.
Nediv se už potom,
že malý ohýnek
svíček a pastorel,
kometa,
a celá ta hvězdná dráha mléčná
mají víru nekonečna.
V jich moři hovoří
tvůj i všech
upřímný
VÁNOČNÍ STROM.
Ilustrace od na hedvábí a papíru
