Je světový den želv!

Od CORRAL v kategorii Inspiromat | 23.5.2023

Želvy jsou krásné a elegantní, na Zemi žijí už miliony let. A nejstarší druhy jim blízce příbuzné žily dokonce už zhruba před 220 miliony let! Pomozme jim, aby je v přírodě mohly potkat i naše děti a vnoučata!

V současnosti je značná část želví populace ohrožována činností člověka. Chytají se do sítí rybářů, lidé jedí jejich vejce i maso a z jejich krunýřů dělají suvenýry. Problémem je také lidskou civilizací vyvolaná pozvolná změna globálního klimatu, která může v budoucnu mnohé druhy želv významně ohrozit.

Na světě žije více než 350 druhů želv, řada z nich je silně ohrožených.

V roce 2000 proto vyhlásila nezisková organizace "American Tortoise Rescue" na 23. května Světový den želv. Jeho hlavním cílem je upozornit na problémy těchto krásných plazů.

Max Gotts, Unsplash.com

Porcelánové želvy - máma a dcera - 2 šperky v 1, germia

V prehistorických dobách byly po celém světě hojně rozšířeny želvy sloní, avšak s příchodem člověka tento druh téměř vyhynul. Předpokládá se, že je lidé lovili jako potravu. Nyní můžeme želvy sloní najít pouze na Seychelách a Galapágách.

Mezi největší želvy celé geologické historie patřil obří mořský svrchnokřídový druh Archelon ischyros s délkou těla až 4,6 metru a s hmotností asi 2,2 tuny.

Podobně velký byl také jihoamerický miocénní druh Stupendemys geographicus, jehož krunýř mohl být dlouhý až kolem 3,3 metru a hmotnost dosahovala asi 1 145 kg.

Kostra archelona z období svrchní křídy, největší želvy všech dob, commons.wikimedia.org

Vespula, Želvy I

Želví anatomie

Od ostatních plazů se želvy odlišují především tím, že je jejich tělo obvykle chráněno kostěným krunýřem, který se dělí na hřbetní (karapax) a břišní (plastron). Želvy jsou studenokrevní živočichové, což znamená, že teplota jejich těla se mění podle okolního prostředí. Jsou typicky dlouhověké, běžně se dožívají 100 let, ale někteří jedinci, například želva sloní, se dožili prokazatelně i více než 180 let.

Tvar krunýře nám velmi napomáhá při zjišťování způsobu života želvy:

suchozemské mají krunýř kupolovitého tvaru, velký a těžký, což znemožňuje predátorům uchopit ho do čelistí a rozdrtit.

želva skalní má naopak plochý a ohebný krunýř, díky kterému se snadno skryje ve skalních trhlinách.

většina vodních želv má krunýř plochý, hydrodynamického tvaru, a tak mohou snadno a rychle plavat a potápět se. Krunýř vodních želv je také daleko lehčí než u suchozemských druhů, protože jsou mezi kostmi velké mezery, tzv. fontanely.

Některé želvy žijí v moři, jiné jsou sladkovodní a další suchozemské.

Velikost želv se značně různí, největší želvy mají až 2 metry dlouhý krunýř, nejmenší kolem 8 cm. Největší želvou na světě je v současné době kožatka velká – mořská želva, která váží i přes 900 kg a jejíž krunýř je až 2 m dlouhý.

Želvy mají zkostnatělý zobák, čelisti používají ke kousání a žvýkání potravy. Místo zubů je horní i dolní čelist pokryta rohovitými výčnělky. U masožravých želv jsou kvůli chytání potravy obvykle ostré, u býložravých želv bývají vroubkované, což jim pomáhá při žvýkání velmi tuhých rostlin. Při polykání potravy používají želvy jazyk, avšak na rozdíl od ostatních plazů ho nemohou vystrčit a chytat s ním potravu.

Olga ga, Unsplash.com

Luca Ambrosi, Unsplash.com

Želvy u nás

V české přírodě se vyskytuje přibližně osm druhů želv.

Nejhojnějším druhem želv v Česku je nepůvodní želva nádherná. To mohu potvrdit, protože kdykoliv splouváme řeku, téměř pokaždé jednu nebo více těchto krasavic potkáme. Přestože je dovoz tohoto poddruhu do Evropské unie zastaven, stále se objevují ve volné přírodě noví jedinci. Jedná se o záměrně vysazované želvy z dřívějších dovozů či odchovů. Jedním z hlavních důvodů, proč se lidé zbavují želv, je skutečnost, že nepočítali s tím, že zakoupené mláďátko doroste v dospělosti až 30 cm.

Jedinou původní u nás je želva bahenní, což dokazují fosilní nálezy jejích krunýřů zejména v Polabí. Tato želva byla vybrána jako Plaz roku 2014. Krásné ocenění, nemyslíte? ;)