Technika suché jehly je jistě všem tvůrčím lidem známa. Já jsem se s ní poprvé setkala jako dítě v Lidové škole umění. Překvapivě k ní mnoho nepotřebujete a když se do toho pustíte, neotřelé a originální vánoční přání jistě potěší nejen vás, ale i všechny vaše blízké, kteří ho od vás dostanou. A že nemáte grafický lis? Nevadí! ;-)

Na malou suchou jehlu nepotřebujete...

...ani lis na grafiku, zvanou satynýrka (obrázek lisu je pro ilustraci na konci článku). Stačí trochu víc síly a k tomu váleček z hobby obchodu, ale troufám si tvrdit, že i ten na nudle bude stačit.

...ani pozinkovaný nebo měděný plech (tzv. "matrici"), na který suchou jehlou tvoří profesionálové.

Rýt se dá dost dobře i do umělé hmoty. Například do tvrdých umělohmotných desek. Nemyslím ty desky, které se dají ohnout, ale ty úplně tvrdé, neohýbací. V podstatě můžete použít cokoliv tvrdého, do čeho se dá rýt a co pak můžete přemístit na místo, kde budete tisknout. Já osobně doporučuji koupit si v jednom nejmenovaném švédském obchodním řetězci :) rámeček Nyttja, který nemá sklo, ale umělou hmotu, do které se ryje jedna báseň. Jsem si ale vědoma, že je to pro ty, kteří nemají nikde poblíž tento zákeřný obchodní dům, nevýhodné doporučení.

Co naopak zcela jistě potřebujete a nedá se to nahradit, je rydlo a hlubotisková barva. Obojí seženete ve výtvarných potřebách a samozřejmě na internetu. Též doporučuji koupit čtvrtky akvarelové, na které se pak bude vaše dílo tisknout.

Akvarelové čtvrtky proto, protože se papír před tiskem namáčí a samotný tisk probíhá na vlhkou čtvrtku. A akvarelové čtvrtky jsou lépe přizpůsobené svojí vyšší gramáží pro pobyt ve vodě.

Též si pořiďte papírovou lepicí pásku a vyhlédněte si místo, kam finální obrázek po tisku přilepíte a necháte vyschnout. Lepit se musí proto, aby se papír nacucaný vodou nezkroutil při schnutí. Místo pro nalepení obrázku musí být rovné.

Takže potřebujete:

  • tvrdou umělohmotnou podložku, na kterou se dá rýt
  • rydlo
  • hlubotiskovou barvu (chtějte Charbonnel, ředitelné vodou)
  • starou dlaždičku nebo skleněné prkýnko, kam budete roztírat barvu
  • špachtli na rozetření barvy
  • hadříky, které nepouštějí moc vlákno (třeba staré bavlněné tričko)
  • akvarelovou čtvrtku
  • váleček
  • papírovou pásku (hnědou, co se vlhčí vodou, aby lepila)
  • desku na nalepení obrázku
  • trpělivost

Tip:
Barvy ředitelné vodou jsou oproti klasickým hlubotiskovým barvám, které jsou na olejové bázi, velmi výhodné, protože si po práci nemusíte drhnout ruce Solvinou, případnou šmouhu na stole setřete mokrým hadříkem a také proto, že samotnou barvu nemusíte ničím ředit.
Běžná hlubotisková barva je potvora, která se ředí lněnou fermeží a veškeré skvrny se odstraňují technickým benzínem. To nezní dobře, že ne? (A "voní" to ještě hůř.)

A teď k samotnému procesu. Chce to trpělivost a pro začátek doporučuji malý formát obrázku. Když už mluvíme o vánočním přání, motivy se přímo nabízejí - stromek, dárky, andílek, vločky… Ale pamatujte, že každý případný nápis je potřeba vyrýt zrcadlově!

Jdeme na to!

Ze všeho nejdříve ponořte pár čtvrtek do vodní lázně. Stačí studená. A nechejte je tam.

Já jsem si pro názornou ukázku vybrala umělohmotný kryt z výše zmíněného rámečku. Výhodou rytí do čiré umělé hmoty je také to, že si můžete pod to předkreslit svůj obrázek na papír. To je opravdu velké plus.

Dělejte hlubší vrypy, ve kterých bude barva dobře držet, stínujte, čárkujte… je to jako kresba tužkou, jen s trochu ztíženými podmínkami. Obrázek si průběžně kontrolujte, případně čistěte.

Když máte hotovo, vymáčkněte si na dlaždičku či skleněnou desku trochu hlubotiskové barvy a špachtlí ji silou roztírejte po ploše tak dlouho, dokud nebude vypadat jako... ...jako rozteklá Nutella. :) (Barvy Charbonnel na vodní bázi i podobně voní, řekla bych.)

Pak si udělejte tupovací tamponek z kousku látky a silou na vyrytý obrázek, kousek po kousku, centimetr po centimetru, naťupejte barvu. A když silou, tak opravdu silou tak, aby se barva dostala do všech vrypů.

Hotovo? Tak. Teď vemte kousek čisté látky a jemně všemi směry trochu té barvy setřete. Ale ne úplně, látka je moc hrubá a mohlo by dojít k smazání barvy z vrypů.

Teď přichází pravá ruční práce! :-)

Když máte barvu lehce setřenou, na řadu přichází dlaň, respektive její hrana. Tou lehce po obrázku přejíždějte opět ve všech směrech tak dlouho, dokud nebude plocha čistá, bez šmouh a bude patrný jen obrázek sám.

Zní to hrozně a taky je to někdy hrozná práce, obzvlášť, když máte vytřít od barvy velký formát matrice (proto doporučuji začít u menších obrázků ; -) ). Každý grafik si tímto procesem musí projít, tisk z hloubky vzniká právě takto a jde o způsob starý celá staletí. Nezměnil se a to je na něm také velmi krásné. I když, je to řehole.

Když jste spokojeni s vytřením barvy, vyndejte z vody namočenou čtvrtku a uložte ji mezi dvě další suché čtvrtky. Můžete ji jemně hladit a rychleji tak odsát přebytečnou vodu z jejího povrchu. Jde o to, aby čtvrtka byla vlhká, ale nebyly na ní mapy od vody.


Teď přijde pro nadšence bez grafického lisu obtížnější část…

Ale jde to, jen to chce trpělivost a cvik a nečekat hned napoprvé zázraky.

Vytřený obrázek si položte na pevnou rovnou plochu (stůl), na něj opatrně položte vlhkou čtvrtku (a na ni případně ještě jednu suchou čtvrtku pro měkčí obtisk), vemte váleček a velmi silně, ale zároveň opatrně přejíždějte válečkem všemi směry po čtvrtce. A když píšu silně, myslím, abyste do toho dali opravdu všechno :).

A pozor, ať se vám čtvrtka nebo matrice nerozjíždí, dobré je mít nějakou zarážku nebo si čtvrtku připněte k matrici sponami nebo kolíčky.

Když si myslíte, že je hotovo, opatrně čtvrtku otočíte a zjistíte, jak to dopadlo. Pokud nejste spokojeni (což se z počátku stává docela často a je to normální), nezbývá, než znovu natupovat barvu, znovu matrici vytřít a znovu bojovat s válečkem. To je úděl všech grafiků. Tupují barvu, stírají barvu, tisknou, pořád dokola :).

Třeba nakonec zjistíte, že vám celý ten proces natolik přilnul k srdci, že si koupíte satynýrku a stanete se grafikem. Je jedno, jestli amatérem nebo se prokoušete až k profesionalitě, hlavně to chce dělat srdcem. Nejlevnější typy satynýrek na velikost A3 stojí kolem 10 000 Kč. S kvalitou se pak částka šplhá do závratných výšin.

V případě, že jste spokojeni s výsledkem tisku, čtvrtku opatrně odneste na místo, kde ji pečlivě přilepte po všech stranách od shora dolů pomocí papírové pásky, která se vlhčí vodou. Dílko pak několik hodin schne a čtvrtka se vypíná.

Když je suchá, od povrchu se odřízne (není tedy logicky moc dobré přilepovat obrázek ke stolu :) ), nejvhodnější je volná rovná dřevěná deska.

Tip:
Výhodou této techniky je i to, že ji můžete kombinovat s dalšími. Například s akvarelem, perokresbou… Vznikají pak krásná, originální a nápaditá díla.

Suchá jehla "Stehlík":

Suchá jehla (loďka kombinovaná s leptací technikou zvanou akvatinta):

 

PS: A takto vypadá satynýrka (v tomto případě moje :-), nejlevnější typ na tisk o velikosti maximálně A3). Lisem se otáčí z pravé strany, zde otáčecí kolo není vidět. Otisk vzniká velkým tlakem dvou nad sebou umístěných válců.

Tisk z lisu bude proto vždycky vypadat lépe než tisk z ruky, ale i tak to za pokus stojí. Co myslíte? ;-)