Zajímaví nováčci: "Něco, co si v normálním obchodě nekoupíte"

Možná právě teď vymýšlíte, do čeho nového se pustit. Nechceme vás úplně navádět k dalšímu kafi, ale jestli potřebujete při pondělku trochu "nakopnout" a nějaké to povzbuzení, přečtěte si, jak na ty nové začátky šli tvůrci, kteří začali prodávat na Fleru na podzim loňského roku. A třeba je podpořte vlídným slovem na profilu :)

TvořímSrdcem

www.fler.cz/tvorimsrdcem

Jaký je příběh vaší tvorby?

Macramé výrobky jsem ze začátku dělala jen pro odreagování. Když večer tvořím po celém dni stráveném ve společnosti dvouleté upovídané (hodně upovídané) slečny a dvouměsíčního chlapečka, je to pro mě forma meditace. Už se nedivím, že tolik maminek na mateřské dovolené něco tvoří.
Některé své výrobky jsem sdílela na internetu a pár známých o ně mělo zájem. To mi dodalo trochu sebevědomí a rozhodla jsem se tedy, že si zkusím otevřít svůj obchod na Fleru, který jsem v té době již znala. Měla jsem sice obavy z toho, že je zde velká konkurence, ale mé výrobky se začaly celkem brzy prodávat a to mě přesvědčilo, že i „nováček“ zde může uspět.

Jaké to je, když usedáte k výrobě?

Tvořím většinou večer, kdy už obě děti spí. Občas si k tomu pustím hudbu, ale spíše si užívám ticho a nepouštím si nic. Mám taky takový zvláštní zvyk, že si musím sundat ponožky a jsem bosa. Drhám tak 3, 4, někdy i 5 hodin v kuse. Nerada chodím spát s pocitem nedokončené práce, a tak chci mít dekoraci vždy ten večer hotovou. Samozřejmě u větších kousků to nejde, ale snažím se je dokončit v průběhu daného týdne.

Co si myslíte, že je pro tvůrčí proces nejdůležitější?

Mít inspiraci, čas a samozřejmě vás to musí bavit.

A co vás v tvorbě ovlivňuje a doprovází?

Poslední dobou stále více řeším otázky ekologie a snažím se všemožně minimalizovat dopad mého chování na životní prostředí. Proto vyrábím například síťovky, které v tomto snažení mohou pomoci i ostatním. Navíc všechna příze, kterou používám, pochází z recyklované bavlny.
Výběr barev z velké části ovlivňuje roční období. Zatímco na podzim mám náladu tvořit z těch, které mi připomínají žloutnoucí listí, na jaře ráda používám syté šťavnaté barvy.

Kde vaše věci vznikají?

Ráda bych měla časem svou malou dílničku, ale zatím máme menší byt, takže se musím spokojit s prostorem v obývacím pokoji.

Jak vypadá cesta vašeho výrobku na Fler?

Hotové výrobky si fotím sama, protože mě focení jako takové zajímá a baví. Ráda si hraju se světlem a kompozicí. Také se snažím, aby k sobě vše barevně ladilo.
Horší je to s popisky, ty mě nebaví, a tudíž mi samozřejmě nejdou. Jako copywriter bych se určitě neuživila, to je mi jasný. Ha ha. :-) Ale možná mě to donutí k tomu, abych navštívila nějaký kurz tvůrčího psaní, a třeba tento svůj nedostatek odstraním. Uvidíme.

Líbí se vám Fler? Co konkrétně vás na něm okouzlilo? :-)

Miluju originální věci. A ještě víc miluju handmade originální věci.
Fler mám ráda jako prodávající i jako kupující. Jako prodávající jsem nadšená z toho, jak snadné/user friendly je uživatelské prostředí. Nemusím se nikde složitě učit, jak vytvořit svůj vlastní e-shop. Ušetří mi to tedy spoustu času a hlavně nervů. Jako kupující oceňuji to, že můžu přehledně najít spoustu zajímavých handmade věcí na jednom místě.

Co inspirativního můžete doporučit ostatním?

Věřím, že každý z nás může být v životě šťastný a spokojený. Stačí, když budeme více naslouchat svému vnitřnímu hlasu, sami sobě. Dělejme věci, které nás baví, a snažme se odstranit své zlozvyky a špatné návyky. Pracujme na sobě, pracujme na svém lepším já.

Co považujete za svůj dosud největší úspěch?

Samozřejmě jsou to mé děti.
Ale co se týče macramé, je pro mne největším úspěchem to, že jsem vůbec našla odvahu své výrobky začít prodávat.

A váš veliký sen? :-)

Jak už jsem zmínila výše, ráda bych časem měla svou vlastní dílničku, kde bych měla klid a prostor pro tvoření. Ale tím největším snem je živit se prací, která mne bude opravdu bavit a naplňovat. Když budu mít pocit, že to, co dělám, má opravdu smysl.

Pražská kožedělní

www.fler.cz/prazska-kozedelni

Jaký je příběh vaší tvorby?

Ke kreativním činnostem mě to táhlo již delší dobu. Opravdu jsem se do toho ale pustila až během studia na vysoké škole. Nejprve jsem přešívala staré neforemné kousky oblečení ze second handů na moderní a stylové. Práce s textilií mě ale tolik nenaplňovala, a také mi chyběly potřebné nástroje. Měla jsem pouze starý šicí stroj, látka se mi rolovala a švy nevypadaly tak, jak bych si představovala.
Tehdy jsem poznala svého současného přítele a ten mě nepřímo inspiroval ke kožedělní tvorbě. V rámci svých kutilských experimentů zrekonstruoval historickou sekeru a neuměle k ní vytvořil kožené pouzdro. No a tím to všechno začalo: vzal mě do kutilského obchodu, kde jsem koupila první kousek kůže. Byla tlustá, běžnou jehlou nebylo možné ji propíchnout. A pak začaly improvizace: kladívkem jsem ťukala do páráčku, hřebíku či do vidličky na fondue. A tak vznikl první obal na deník, který dostala moje maminka.

Jaké to je, když usedáte k výrobě?

Ke svému „ponku“ vždy usedám s radostí! Baví mě ten proces, kdy z kožených kousků, na začátku vlastně neužitečných, vytvořím něco, co bude sloužit ke skutečnému účelu.
Nejdřív se pustím do měření a řezání, což je fáze, při které je potřeba hodně trpělivosti a pevných nervů. Není vhodné se snažit maximálně ušetřit materiál (jako když vykrajujete linecké cukroví a snažíte se, aby vám na konci zbylo co nejméně těsta) - vždy je lepší obětovat větší plochu kůže, ale mít maximálně kvalitní výřezy. Poté následuje fáze lepení jednotlivých kusů a ťukání otvorů pro nit. Tato část práce je poněkud hlučnější. Na závěr zbývá to nejlepší - dokončování celé kožené stavebnice za pomoci sedlářského stehu. Náhle můj výrobek získá pevnost a kvalitu: držím v ruce něco, co se dá pojmenovat a užívat.

Co si myslíte, že je pro tvůrčí proces nejdůležitější?

Proces jako takový se nikdy nesmí stát všedním. Je potřeba neustále tvořit něco nového, experimentovat a riskovat. Mezi takové své úlety počítám například tvorbu z netradičních barev, zhotovení několika pouzder na nože nebo pouzdra na sportovní pistoli. Mezi velké výzvy také počítám občasnou výrobu věcí z kožených zbytků a odřezků. Ten pocit, když se mi povede stvořit něco užitečného z „odpadu“, je skvělý!

A co vás v tvorbě ovlivňuje a doprovází?

Kontakt s materiály, se kterými pracuji, je sám o sobě vzrušující. Kůže a včelí vosk krásně voní, kovové nářadí studí. Po celou dobu výroby mě doprovází ten pocit, že tvořím něco, co je velmi trvanlivé, a vlastně časem nedegraduje. Kožené věci nestárnou, ale zrají - získávají patinu a charisma, zapisují se do nich příběhy lidí, kteří je používají - a to všechno bez ztráty kvality a funkčnosti.

Kde vaše věci vznikají?

Ať už jde o penál, peněženku či obal na sešit, to vše vzniká v mém malém pokoji (vlastně dílně) u stolu, který jsem přímo pro tento účel zrekonstruovala a vyhradila. Nejraději tvořím k večeru, což se ale úplně neshoduje s denním rozvrhem lidí kolem mě. Během své tvorby totiž používám kladívko a už nejednou se mi stalo, že jsem byla rušivým elementem. Při svém tvoření tedy občas musím dát přednost svému okolí a věnovat se tišším činnostem (například navrhování či řezání).

Jak vypadá cesta vašeho výrobku na Fler?

Jakmile výrobek dokončím, je čas ho pěkně nafotit z každého úhlu. Fotografování je mým koníčkem, a tak si s každým kouskem vyhraji. Většinou se snažím kolem něho aranžovat další materiály, které se k němu tematicky hodí a jasně vystihují prostředí, kam patří. Někdy k výrobku ráda přidám kožedělní nástroje, které byly pro výrobu konkrétního produktu použity. Přijde mi to jako hezká kombinace, neboť si případný zákazník může udělat zjednodušenou představu o tom, jak výrobek vznikal.  

Líbí se vám Fler? Co konkrétně vás na něm okouzlilo? :-)

Je jednoduchý a přehledný. Myslím, že je to skvělá platforma pro začínající i pokročilé kutily a umělce, kteří chtějí svoje výrobky posílat do světa a získávat zpětnou vazbu.

Co inspirativního můžete doporučit ostatním?

Jestli máte pocit, že chcete něco vytvořit, udělejte to. Může to být zástěra, dort, kresba, fotka nebo model železnice. Když si nejste jistí, kde začít - rozhlédněte se. Inspirace je všude kolem, třeba v tvořivých youtubových kanálech nebo na rukodělných trzích. Toto neberte jako prázdnou motivační frázi. Jsou to věci, které může udělat opravdu každý. Po několika pokusech zjistíte, jestli je to pro vás to pravé. Když ne, hledejte dál.

Co považujete za svůj dosud největší úspěch?

Naprostým překvapením pro mne byla první objednávka zde na Fleru. Milá slečna projevila zájem o penál z usně černé barvy. Pyšně jsem tedy dokráčela na poštu, předala zásilku na přepážce a už jen vyčkávala, jak se penál bude líbit. To víte, že jsem byla nervózní! Do týdne mi přišla zpráva, ve které zákaznice prosila, zdali bych pro ni nemohla ušít větší penál, že prý vlastní nějaké delší tužky a že by výrobek ráda vyměnila. Mileráda jsem jí vyhověla a ušila nový model. Vzápětí mi však přišla nová zpráva, že si to rozmyslela. Žádná výměna se konat nebude! Zákaznice si totiž nechala penály oba - jeden na doklady a jeden na její extrémně dlouhé tužky! Jupí!

A váš veliký sen? :-)

Kožedělnictví mě velmi naplňuje a ráda bych se mu třeba jednou věnovala na plný úvazek. Je v tom však menší háček. Jeden z mých snů je nastartovat obytnou dodávku a vyrazit do neznáma! Ale vlastně i při tom se dá šít, nebo ne?

Nedělní malířka

www.fler.cz/nedelni-malirka 

Jaký je příběh vaší tvorby?

Než jsem se stala Nedělní malířkou, která se nyní věnuje hlavně akvarelu, byl můj kreativní svět tvořen spoustou písmen, slov a vět poskládaných do příběhů v knihách. Pracovala jsem totiž jako redaktorka pro různá nakladatelství. V práci jsem si zkrátka četla, hledala chyby a dělala texty stravitelnější. Byla jsem, s nadsázkou řečeno, "profesionální čtenářka" a od všech těch slov jsem si chodila odpočinout ke kreslení, třeba obyčejnou propiskou nebo tuší, a vymýšlela si své příběhy beze slov. Má tvorba dřímala v šuplíku, ačkoliv o Fleru jsem moc dobře věděla a Fler věděl o mně jako o nakupující od samého počátku tohoto portálu. 
Okolo akvarelů jsem našlapovala nejprve s velkým (přehnaně, dnes bych řekla) respektem. Vždyť všichni přece říkají, jak je to náročná technika! Nic tvůrci neodpustí! V hlavě se mi přitom nejednou rozsvítila vzpomínka na školní kulaté vodovky, se kterými jsem spíš bojovala... Až jednou jsem ze zdravotních důvodů musela redigování knížek výrazně omezit, usedla na invalidní vozík a bez dalšího otálení, zato s velkou touhou po barvách a po troše radosti jsem si koupila svou první sadu profesionálních uměleckých akvarelových barev. Základní tahy mi ukázala zdejší Jitka Zajíčková (on-line kurzy z Fleru) a sebevědomí dodaly zahraniční tutoriály na YouTube. Pak jsem se po mnoha promalovaných "kilometrech" jednoho dne rozhodla o svou radost podělit zde na Fleru jako Nedělní malířka.

Jaké to je, když usedáte k tvorbě?

Nedělní malířka nemaluje jen v neděli! K tvorbě potřebuji jen tu svoji "nedělní bublinu". Tedy nějaké to rozpoložení. Konkrétně pocit, že mám "čas pro sebe", který doprovází vůně kávy, sušenky na stole a vizuální harmonie kolem. Když vidím nepořádek, se štětcem mně to nejde. Témata sbírám v přírodě a nechávám náhodě. Voda a barvy mě často zavedou od mého původního záměru (dnes to bude liška!) k překvapivě originálnímu výsledku (vida, lilie!). Obraz si obvykle řekne, co by ještě potřeboval. Jen to chce, abych odložila štětec a konečně se toho kafe napila:)... Nebo malbu utahám detaily, lehkost a svěžest jsou tytam a obraz úplně protentokrát nevyjde. Ale vždycky alespoň kousek je "to ono". 

Co si myslíte, že je pro tvůrčí proces nejdůležitější?

Nejdůležitější pro můj tvůrčí proces je důvěřovat hře a nehodnotit nehotové. Na papíře s úžasem sledovat hru vody a barev a více nebo spíš méně do ní zasahovat. A taky hledat při tvorbě tu jemnou hranici, kdy je detailů právě tak akorát. Abych nezavřela vrátka představivosti diváka a pozvala ho "do obrazu"...

A co vás v tvorbě ovlivňuje a doprovází?

Akvarel je docela svižná technika, takže toho hrozně moc namaluju nejprve v hlavě :-), třeba před usnutím. A tehdy přijde i nějaký ten nápad. K tvorbě mi hudba nehraje, nepouštím si nic do "nedělní bubliny". Nesvá jsem, když mi někdo (manžel :-)) chodí za zády. Ale jsem moc ráda, když mi uvaří kafe :-). 
Nejdříve to se mnou vypadá, že snad ani nezačnu. Koukám dlouho na papír a barvy. Přemýšlím, a potom... Začnu kouzlit. Někdy si nanesu jen barevné lazury jako základ a pak tenhle polotovar odložím napříště. Nebo si prohlédnu obrázek z minula a domaluju ho. Rozhodně netvořím hodiny a hodiny a v noci! Nejlepší nedělní bubliny jsou víkendy odpoledne. Inspirují mě roční období a příroda kolem. Co kvete na zahradě, sousedovy slepice, ptáci na stromě... 

Kde vaše věci vznikají?

Maluju u našeho jídelního stolu, nad nímž mám pár úlovků z Fleru. Maluju nejčastěji do bloku formátu A4, nebo si přilepím kus akvarelového papíru maskovací páskou k sololitové desce, aby se obrázek nezkroutil.   
Neumím malovat v plenéru. Takže moje krajinky jsou čistě fantazijní. Potřebuji prostě ten svůj stůl. :-)

Jak vypadá cesta vašeho výrobku na Fler?

Originál či reprodukci mi fotografuje na Fler můj manžel. Nemáme žádné speciální vybavení (možná je to poznat :)), fotíme na přirozeném světle v interiéru, bez dekorací. Fotky nijak neretušujeme, pouze se snažíme, aby byly barevně věrné. Popisky jsou moje práce, držím se ale spíš věcné formy. Baví mě hrát si s názvy obrázků, ale příběhy jim nevymýšlím. To nechávám na nakupujících. 

Líbí se vám Fler? Co konkrétně vás na něm okouzlilo? :-)

Nebýt Fleru, nikdy bych asi svou tvorbu neukázala tolika lidem. Fler je pro mě umělecká galerie. Není to však jen o zveřejňování. O svůj profil musí člověk pečovat. Sama se teprve učím, jak si vytvořit a udržet komunitu příznivců a jak se zviditelnit. Fler má podle mě velmi příznivé podmínky prodeje. Zároveň ale vyžaduje originalitu, aby si člověk mezi ostatními našel svoje místečko. Je to pro mě i taková malá škola podnikání. Pořád se učím. Jsem velmi vděčná za prostor, který dáváte začínajícím ve FlerMAGu, prosadit se jako nováček mezi zaběhlými a tak šikovnými autory je někdy opravdu těžké.

Co inspirativního můžete doporučit ostatním?

Pokud byste chtěli začít s akvarelem, zkuste kurzy u Jitky Zajíčkové. Za pozornost stojí třeba též anglická umělkyně malující nejen akvarely, Kate Osborneová, ta mě hodně baví (na svém instagramovém profilu publikuje mj. akvarelové pětiminutovky). Pokud chcete začít prodávat na Fleru, sama jednoduchý recept nemám. Zatím se mně vyplácí být aktivní, nepolevovat a nevzdávat to. Co se samotné tvorby týče, jen o talentu to není. Hlavní je zkoušet, dát tomu čas. Kreativita je sval. Musíte ho trénovat :). Ale nenechte se příliš svázat akvarelovými technikami a nezapomínejte na své srdce! 

Co považujete za svůj dosud největší úspěch?

Mé dosavadní úspěchy na Fleru jsou tři: výběr mé top nominace na titulní stranu, zveřejnění tohoto rozhovoru ve FlerMAGu a první skutečná nakupující (nultý byl manžel, ale to se nepočítá :)), která málem vykoupila celý můj začínající krámek. Taky všechny milé ohlasy na mou tvorbu!
Mé dosavadní osobní úspěchy jsou spíše soukromého charakteru. Určitě je to zázemí, a to, že jsem někdy snad i odvážnější, než bych do sebe řekla :-). 

A váš veliký sen? :-)

Vydat vlastní autorskou knížku o dvou zvířecích kamarádech s texty i ilustracemi, kterou už mám "skoro" připravenou. Snad letos? Ráda bych zde ukázala i trochu ze své ilustrované tvorby. 
A jinak, ať vše zůstane, jaké je.

tru-handicraft

www.fler.cz/tru-handicraft

Jaký je příběh vaší tvorby?

Jsme rodinná firmička, která se před pár lety začala bavit výrobou kožených kulatých vodítek pro psy. V létě roku 2019 však nastal zlom. Mužská část naší rodiny přišla o práci. To bylo spouštěčem pro vytvoření naší rodinné značky Tru-handicraft a rozhodnutí věnovat se tomuto řemeslu seriózně, ne pouze pro zábavu.

V dnešní době naši pozornost směrujeme hlavně na výrobu a ruční malbu kožených obojků, oplétání obojků a vodítek a samozřejmě na výrobu kulatých kožených vodítek a obojků.
Naše síla je v tom, že každý vynikáme v něčem jiném, a když se spojíme, dokážeme dělat velké věci. Ohromující šikovnost a zručnost našich žen ve spojení se znalostmi a obchodními dovednostmi mužské části rodiny činí naši firmu jedinečnou.

Jaké to je, když usedáte k výrobě?

K výrobě zpravidla usedáme až večer, po práci. Většinou se všichni sejdeme v obýváku, každý dělá na tom „svém“ a vzájemně se inspirujeme. Vždy si k tomu otevřeme láhev vína. Dobře, tohle berte s humorem. Pravda je taková, že si láhev, nebo spíš dvě, otevřeme, i když nic neděláme… :-D

Co si myslíte, že je pro tvůrčí proces nejdůležitější?

Nejdůležitější je umět si navodit dobrou náladu, která je pro tvůrčí proces nezbytná. Kdyby měl člověk tvořit pouze v případě, kdy je plný optimismu, zůstal by ve stadiu zábavy. Je tedy důležité umět se do stavu dobré nálady dostat. Kdo to myslí se svým tvořením vážně, musí k tomu přistupovat jako profesionál.

A co vás v tvorbě ovlivňuje a doprovází?

Nejvíce nápadů se rodí při procházkách přírodou s naší smečkou psů. Inspiruje nás jednak příroda sama svou různorodostí, proměnlivostí a originalitou, ale také naši pejsci, na kterých mimo jiné obojky a vodítka testujeme.
Při tvorbě se rušíme všichni navzájem… u nás je to takový psí útulek na Sicílii. Když nekřičí někdo z nás, řvou alespoň psi.

Kde vaše věci vznikají?

Tvoříme všude, kde se dá. Ale hlavním místem, kde vzniká většina našich výrobků, je obývací pokoj. V rohu se nachází velká knihovna s pracovním stolkem, kde například krájíme kůži, na jídelním a konferenčním stole zase malujeme a u prosklených dveří na terasu se nachází šicí stroj na kůži, na kterém se zatím spíše učíme.

Jak vypadá cesta vašeho výrobku na Fler?

Jak jsme již psali výše, máme to štěstí, že si vše zvládneme udělat sami. Výrobky nejčastěji fotíme v přírodě. Naším nejoblíbenějším pozadím jsou produkty lesa – dřevo, listí, jehličí, kůra…

Líbí se vám Fler? Co konkrétně vás na něm okouzlilo? :-)

Na Fleru se nám líbí vůbec ta myšlenka spojit lidi, kteří sami něco tvoří. Fler je plný inspirace od lidí, kteří vytváří originální věci. Něco, co si v normálním obchodě nekoupíte.

Co inspirativního můžete doporučit ostatním?

Největší inspirací je příroda sama. Procházky lesem či po horách mohou inspirovat daleko více, než nějaké motivační články či videa.

Co považujete za svůj dosud největší úspěch?

Naším největším úspěchem je jednoznačně to, že jsme udělali rozhodnutí pustit se do toho „naplno“ a podařilo se nám spojit naše síly.

A váš veliký sen? :-)

Kromě klasického klišé, aby nás to všechny živilo a práce nás neustále naplňovala a bavila, také to, aby ze světa zmizela flexi vodítka a lidé používali kvalitní vodítka a obojky, nejlépe od nás. :-)

Měděné.Lampy

www.fler.cz/medene-lampy

Jaký je příběh vaší tvorby?

V roce 2014 jsem měl možnost navštívit USA. Při cestách po národních parcích Grand Canyon, Zion, Glen Canyon jsem v obchůdcích s dárkovými předměty narážel na neobvyklé lampy vyrobené z kusu dřevěného kmene a přikryté stínítkem z měděného plechu. Místní ty lampy nazývají Mesquite Lamps with Copper Shade. Po návratu domů jsem se rozhodl, že podobnou lampu někdy zkusím vyrobit. Na internetu jsem posháněl podrobnější informace a zjistil, že tyto lampy jsou tradičním řemeslným dědictvím USA a vyrábějí se pouze tam. K výrobě se používá náletová dřevina keřů a stromů s označením Mesquite. Proto ve výrobě sahám k české náletové dřevině, kterou je akát.

Sehnal jsem si tedy potřebný materiál a dal se do práce. Vyrobená lampa se doma a mým známým i kamarádům tak zalíbila, že jsem vyrobil další a rozdal je po rodině. A jelikož mi práce šla celkem od ruky, rozhodl jsem se o tyto lampy podělit i s ostatními. Výsledky můžete posoudit sami...

Jaké to je, když usedáte k výrobě?

Na práci s akátovým, případně jiným dřevem, se vždy velice těším. Přemýšlím, jaké vzory použiji na stínítko a zkouším namíchat směs, která na mědi udělá tu správnou patinu. Někdy je to hodně napínavé. No a když vám pod rukama vyrůstá něco neobvyklého, o to je to veselejší.

Co si myslíte, že je pro tvůrčí proces nejdůležitější?

Odvaha pustit se do něčeho, co jste nikdy nedělal.

A co vás v tvorbě ovlivňuje a doprovází?

Při tvorbě mě ovlivňuje jen má představivost a technické vybavení. Spousta nápadů se mi rodí v hlavě při odpočinku, nebo u zapálených krbových kamen či na výletech s rodinou. Všude kolem nás je spousta inspirace a já na ni v tomto případě narazil při návštěvě USA.

Kde vaše věci vznikají?

Práce se dřevem mě vždycky hodně bavila. Pracuji v rodinném domě, na zahradě nebo uvnitř dřevěného srubu, který jsem si před lety taky sám postavil a mám v něm malou dílničku.

Jak vypadá cesta vašeho výrobku na Fler?

Lampy si fotím a aranžuji sám. Na půdě máme velký stůl, který se občas promění ve fotostudio. Čerpám samozřejmě ze zkušeností ostatních, ať nemusím vymýšlet již vymyšlené. A to se týká jak focení, tak třeba popisků, štítů apod.

Líbí se vám Fler? Co konkrétně vás na něm okouzlilo? :-)

Na Fler mě upozornila kamarádka. Líbí se mi, že Fler umožňuje kutilům ukázat, že i amatéři mohou vytvářet krásné věci a přitom si vydělat nějakou tu korunu.

Co inspirativního můžete doporučit ostatním?

Kdo by chtěl vidět, jak vypadají originální americké lampy, může kouknout sem: www.wkohlerlampco.com.

Co považujete za svůj dosud největší úspěch?

To je těžká otázka. Jsem prostě rád, že jsem schopen vyrobit něco, co druhým může udělat radost.

A váš veliký sen? :-)

Aby přibývalo těch, kterým se moje lampy budou líbit a navodí si jimi tu pravou domácí pohodu :-)

nejdeTo Áňa malá

www.fler.cz/nejdeto-ana-mala

Jaký je příběh vaší tvorby?

Za příběhem naší tvorby jsme my tři – já Pavlína, můj snoubenec Jaroslav a naše malá dcerka Anežka, která nás inspiruje svou potřebou poznávání světa. My, rodiče, se snažíme tomu malému stvoření naslouchat a předat mu krásy české přírody.
Protože rádi tvoříme, Jára si koupil elektrickou lupínkovou pilu, já se vrátila ke kreslení a malování a společně jsme začali tvořit. Nakonec jsme si našli svůj styl. A tak vlastně vznikla naše první vlajková loď - vkládačka PTÁČCI PĚVCI. Dcera byla nadšená a my také. :) Následovaly další vkládačky s tematikou českých zvířat. Pak přišel zlom, kdy jsme vyrobili vkládačku NAŠE ZELENINA, kterou jsme udělali ve dvou vyhotoveních – jednu pro Anežku a druhou pro synovečka k narozeninám. Jelikož se jednalo o dárek, chtěli jsme to mít ucelené a poprvé jsem se tak pustila do malování obrázků, z kterých vznikly přiřazovací kartičky. Protože se naše výrobky líbily, začali jsme hledat cestu, jak to udělat, aby byly prodejné. Resp. abychom našli rovnováhu mezi časovou náročností a cenou. Jsem ale detailista, malování vkládaček by mi zabralo hodně času a výsledná cena by byla vysoká, takže bylo jasné, že se budeme muset vydat cestou tisku. Začali jsme tak pracovat s grafikem a tiskařským studiem na digitalizaci malovaných obrázků. Po několika přešlapech a spoustě zkušebních tisků jsme se nakonec dočkali a během půl roku jsme drželi v ruce náš první výtisk vkládačky ptáčků pěvců. Pak už stačilo se vrhnout do vyřezávání, lakování, slepování a broušení a náš sen mohl začít.

S prodejem je spojena prezentace, a tak jsme se rozhodli otevřít obchod na Fleru. Naším největším problémem je čas, protože jsem se po mateřské již vrátila do práce. (Proto také vkládačky vyrábíme na zakázku, nicméně karty, samolepky a nově vznikající omalovánky jsou k dostání ihned.) Fler je v tomto pro nás výhodou, protože nabídka a komunikace se zákazníky je jednodušší. Snažíme se neustále rozvíjet, dělat radost dcerce, nám i ostatním a tvořit výrobky v maximální kvalitě, jaké jsme schopni.

Jaké to je, když usedáte k výrobě?

Cítím se svobodná, unikám od reality všedních starostí kamsi daleko do svobodného bezstarostného světa, kde čas plyne neskutečně rychle.

Co si myslíte, že je pro tvůrčí proces nejdůležitější?

Asi vnímání všeho okolo. Lidí, knih, uměleckých děl, přírody samé... To vše nás ovlivňuje a inspiruje a tam vzadu v hlavě nám vytváří nespočet nápadů, které buď převedeme do reality, nebo je necháme spát.
A pak je to asi i čas – mít dostatek času přetvořit nebo se pokusit přetvořit své nápady do reality.

A co vás v tvorbě ovlivňuje a doprovází?

Pavlína: Tvoření miluji, je to čas pro mne samou. Udělám si své oblíbené čokoládové cappuccino se spoustou cukru, zapnu si písničky nebo si pustím pěkný film, který jsem už viděla nejmíň 50x, a ponořím se do malování nebo kreslení. Nevnímám čas, jsem jen tady a teď.

Jára: V tvorbě nás výrazně ovlivňuje naše dcera. Třeba když začala houbařská sezóna, vytvořili jsme vkládačku houbiček, když jsme byli u zubaře, vyrobili jsme vrstvené puzzle s otevřenou pusou a složením zubu tak, abychom se něco společně naučili o zoubkách. Dcerka začala být fascinována vajíčkem, tak jsme vytvořili vrstvené puzzle skořápky a složení vajíčka. K poznávání zeleniny jsme udělali vkládačku, ptáčci pěvci vznikli z koukání na krmítko. Připravili jsme kartičky lesních zvířat a už se těšíme na vkládačku lesních zvířátek, která u nás nesmí chybět, jelikož milujeme les a dlouhé procházky.
Vlastně i naše jméno vzniklo z toho, že když něco dcerce nešlo, tak říkala: "Nejde to, Áňa malá." :)

Kde vaše věci vznikají?

Pavlína: Stále si s sebou nosím malý notýsek, do kterého si své malé nápady zapisuji. O nápadech si pak povídáme s Járou a ty pak v notýsku buď dřímají dál, nebo je společně přetvoříme do reality.
Pracovní koutek v pravém slova smyslu si musím teprve zařídit. Zatím je to spíše chaos, a tak maluji na jídelním stolku nebo kreslím na židličce, kdy v ruce držím desky s papírem, před sebou počítač s puštěnými písničkami a okolo pastelky, barvičky a štětce – zkrátka ideál... :D Na malování a kreslení ale potřebuji více času v kuse, což nebývá tak často, takže když vím, že na tvorbu mám jen hodinku, vrhnu se na drobnější práce na počítači - upravuji kresby k tisku, navrhuji výslednou podobu kartiček, sestavuji karty A4, samolepky,...
Jára: To já to mám lepší. Mám svoji dílničku se vším potřebným, kde jednotlivé obrázky vyřezávám, brousím a slepuji desky. Pracuji v hluku, tedy se sluchátky, nicméně tvorba je pro mne velkým psychickým odpočinkem.

Jak vypadá cesta vašeho výrobku na Fler?

Je to trochu adrenalin, kdy v méně slunných měsících číhám na sluníčko, vyběhnu ven a fotím, zatím co je Jára s Anežkou. Občas fotím i s Anežkou, zatímco ona zalévá kytičky nebo si sbírá jahody a hrášky... Nejraději mám na zahradě staré pražce – miluji tu jejich linii dřeva, a tak vkládačky a kartičky fotím nejčastěji právě na nich. Fotky houbiček ale třeba vznikly přímo v lese, když jsme sbírali houby, a karty zeleniny jsem fotila na pražci u pastviny s koňmi a ovečkami, kam tak rádi chodíme na procházky. Fotky se snažím co nejméně upravovat, aby zákazník viděl, co opravdu bude kupovat. Pak společně s Járou vymýšlíme popisky a ceny. Občas válčím právě s fotkami, kdy si třeba myslím, že je dobré světlo a mám již nafoceno, a doma zjistím, že to není ono a musím vše udělat znovu...

Líbí se vám Fler? Co konkrétně vás na něm okouzlilo? :-)

Fler se nám líbí, je to místo, kde má člověk možnost najít mnoho zajímavých prodejců s osobitým stylem. Svým nákupem tu podpoříte konkrétního jednotlivce. Mám samozřejmě na Fleru i svůj osobní účet, kde nakupuji, co je právě potřeba a hlavně co se mi líbí a nikde jinde bych to nesehnala. Líbí se nám i úspora našeho času při prodeji.

Co inspirativního můžete doporučit ostatním?

Mějte otevřené oči a naslouchejte všemu, inspirace přijde dříve či později sama. Důležité je najít si čas a zkusit tvořit věci, které vás lákají a ke kterým máte vztah - co vám dělá radost, uklidňuje vás a zároveň cítíte takové to mravenčení... Ze začátku to je vždy hledání cesty, která vyžaduje více či méně času a prvotních investic, ale když pak člověk za sebou vidí výsledky, kdy pokusy a maličkosti dělají radost, je vše v pořádku.

Co považujete za svůj dosud největší úspěch?

Že jsme společně našli odvahu to zkusit!

A váš veliký sen? :-)

V první řadě bych chtěla mít mnohem více času na rodinu i na tvorbu. Pak bych strašně ráda měla svoji malou pracovnu, kde bych měla vše přehledně uspořádané a pěkně po ruce. Na stole bych si mohla nechat rozdělanou práci klidně i několik dní, to je můj sen. A největším snem je, aby naše výrobky dělaly stále radost nám i vám.

Úvodní foto: Měděné.Lampy